Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Simulace Velkého třesku vyšla. Urychlovač ale nejdřív přišel o paprsek

  11:55aktualizováno  13:45
I přes počáteční potíže se vědcům z CERN podařilo nasimulovat podmínky vzniku vesmíru. Experiment ale začal poruchou. Byla ohlášena ztráta paprsku, kterou patrně způsobila nějaká nespecifikovaná elektrická závada.

Netrpělivě očekávaný epochální experiment Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN), který má simulovat podmínky Velkého třesku, se zpozdil, ale nakonec byl úspěšný.

Samotné kolizi předcházely dva neúspěšné pokusy, které však plány nakonec narušily plány jen minimálně. Například ranní závada na chladícím systému magnetů, která způsobila ztrátu paprsků, byla záhy opravena dodáním nových částic do systému .

"Přišli o paprsek," sdělil odborník CERN Karsten Eggert.

"Z magnetů nepřišel signál. Je to nějaká elektrická závada," upřesnil později jiný vědec. Podle fyziků je to rutinní problém v případě tak složitého zařízení, jakým je velký urychlovač částic LHC.

Experiment však nakonec před 13. hodinou proběhl úspěšně. Byly proti sobě navedeny dva protonové paprsky, každý o síle 3,5 teraelektronvoltů (TeV). Vyhodnocování výsledků však ještě nějaký čas potrvá. Zpracovávat je budou vědci z celého světa.

"Jen to skvělý den pro fyziku částic," okomentoval zdařilý experiment pro GenevaLunch šéf CERN Rolf Heuer. "Mnoho lidí na tuto chvíli dlouho čekalo. Jejich trpělivost a důvěra začíná nést ovoce," dodává.

Kontrolní obrazovka se záznamem kolize na LHCPrvní analýza dat ze srážky protonů v LHCVizualizace dat ze srážky protonů v LHC

Po patnácti letech plánování, stavby a oprav se tak v urychlovači konečně uskutečnil první z pokusů, kvůli kterým byl postaven.

"Už jenom setkání paprsků je samo o sobě výzva: je to tak trochu jako vypálit z obou břehů Atlantiku jehly tak, aby se v polovině cesty srazily," přiblížil už předem obtížnost experimentu technologický ředitel CERN Steve Myers.

CERN - letos bude spuštěn LHC

Část 27 kilometrů dlouhého prstencového tubusu LHC

Pokus je od počátku označován za jeden z nejambicióznějších vědeckých experimentů všech dob. Měl by napodobit podmínky v úvodní fázi Velkého třesku, jímž podle současných teorií před 13,7 miliardy let začalo pozorovatelné rozpínání vesmíru. (viz článek o tom, jak urychlovač funguje)

Odborníci si od experimentu slibují odhalení takzvané temné či skryté hmoty, která tvoří až čtvrtinu vesmíru, podle některých i podstatně víc.

Nyní budou v CERNu probíhat další experimenty, jejichž vyvrcholením má být srážka částic urychlených až na energii 14 TeV. Nejdříve se však bude muset LHC upravit, tento experiment zvládl. Podle dnešního prohlášení na tiskové konferenci by se tak mohlo stát kolem roku 2014.

Černé díry se bát nemusíme

Lidé nedůvěřující vědě se obávali vzniku černé díry, která pohltí svět.

Podle vědců však LHC na zformování takové černé díry nemá dostatečnou energii. Připouštějí pouze možnost vzniku mikroskopických černých děr, které se ze své podstaty ve zlomku vteřiny rozpadnou.

LHC v 27 kilometrů dlouhém prstencovém tubusu v hloubce asi 100 metrů pod zemským povrchem byl poprvé spuštěn v srpnu roku 2008.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dalekohled se nachází se v Ondřejově u Prahy v areálu observatoře...
Hvězdárna v Ondřejově zve na lov „vesmírných geokeší“

Česká astronomická společnost chce v sobotu oslavit 100 let od svého založení lovem speciálních geokeší na hvězdárně v Ondřejově.   celý článek

Částečné zatmění Měsíce 7. srpna 2017 viděné z pražského Žižkova.
Česko sledovalo malou nebeskou podívanou. Země ukousla kus Měsíce

V pondělí večer byl Měsíc v úplňku, především na začátku své noční pouti nebyl vidět úplně celý.  celý článek

Titan, Saturnův největší měsíc, jako by byl "navlečený" na prstenec (srpen 2012)
Nejlepší fotky Cassini: pestré prstence i nečekané detaily ze Saturnu

Sonda Cassini po dvaceti letech končí svou cestu. Připomeňme si její misi a podívejme se na výběr těch nejlepších fotek, které od Saturnu na Zemi poslala.  celý článek

Zeleninové hranolky
Zeleninové hranolky

Hranolky nemusí být zabijákem diety.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.