VIDEO: Podívejte se na zatím nejlepší simulaci vývoje vesmíru

aktualizováno 
Fyzikům se podařilo vytvořit zatím nejrealističtější simulaci vývoje našeho vesmíru do dnešní podoby. Není samozřejmě úplně podrobný a zachycuje jen malou část vesmíru, ale podoba je velmi věrná.

Vytvoření videa v záhlaví snímku stálo nejspíše více času než jakékoliv jiné video, které jste v životě viděli. Jde o výsledek celkem několika měsíců trvající práce na několika superpočítačích. Mark Vogelsberger s kolegy z MIT (Massachusetts Institute of Technology) si 16 milionů hodin procesorového času uzurpovali proto, aby vytvořili zatím nejdokonalejší simulaci vývoje vesmíru (respektive jeho malé, ale reprezentativní části) do jeho současné podoby.

Výsledek projektu Ilustris byl představen minulý týden v časopise Nature (placený přístup). Fyzikové vytvořili program se základními parametry podle dosavadních fyzikálních poznatků, pak v něm obrazně řečeno spustili Velký třesk a pozorovali, co se bude dít dále.

Nejvíce je zajímal vývoj viditelné hmoty, ale model zahrnoval samozřejmě i parametry pro fyziky stále tajemné složky vesmíru, tedy temnou hmotu a temnou energii. Ty tvoří dohromady zřejmě přes 95 procent vesmíru, ale jejich přesnou povahu neznáme. Fyzikové vědí, že bez nich by vesmír neměl existovat, protože tomu nasvědčují nepřímá pozorování (třeba gravitace galaxií), ale přímo jsme je ještě nepozorovali.

I když jsou "temné složky" vesmíru pro nás neviditelné, vědci mají poměrně jasnou představu, jak by se jejich vliv měl projevovat na hmotu viditelnou. Dokonce dokážou poměrně velmi dobře modelovat, co se s nimi od vzniku vesmíru dělo. V případě viditelné hmoty je to kupodivu horší.

Předchozí pokusy o vytvoření modelu, ve kterém by například spontánně vznikaly galaxie, jak je dnes vidíme na obloze, se příliš nedařily. Bylo to kvůli nedostatečnému výkonu počítačů, ale také některým fyzikálním nejasnostem. Vznikaly v nich často velmi podivná galaktická zoo, která se skutečnosti neměly mnoho společného. To v tomto případě neplatí a výsledek počítačové simulace se velmi věrně podobá tomu, co mohou astronomové pozorovat v dalekohledech.

Model má samozřejmě i výrazná omezení. Za prvé je příliš malý, než aby v něm vznikaly některé velmi vzácné jevy, třeba supermasivní černé díry z dob raného vesmíru. A naopak je málo podrobný na to, aby zobrazoval například nejmenší trpasličí galaxie, které známe z okolí Mléčné dráhy.

V některých ohledech také "nevychází". Malé galaxie v něm (ostatně stejně jako v jiných podobných současných modelech) vznikají dříve po Velkém třesku, než tomu bylo ve skutečném vesmíru. Proč tomu tak je, není jasné. Právě tyto odlišnosti od skutečného vesmíru by však mohly nasměřovat další práci fyziků.

Autor:


Nejčtenější

Skrytý mechanismus zničil obraz za 30 milionů. Záhadný Banksy ukázal zuby

Banksy do svého obrazu zabudoval skartovačku.

Banksy, jeden z nejznámějších a zároveň nejzáhadnějších umělců, znovu šokoval umělecký svět. Ani ne tak úspěchem v...

Afrika do Evropy narazí, shodují se vědci. Budoucnost však zůstává záhadou

Předpověď budoucího pohybu kontinentů Christophera Scoteseho.

Zatímco rekonstrukce minulosti pohybu kontinentů je skutečná věda, jejich predikce je spíše koníček či spekulace....



Jeho fotky jsou až neskutečně nádherné. Podívejte se, jak vznikají

Kalendář 43. výsadkového praporu - Nic nepotěší potápěče průzkumného týmu po...

Jeho fotky výsadkářů z Chrudimi viděl téměř každý. Vypadají jako vystřižené z toho nejdražšího hollywoodského akčního...

Podívejte se, kdy vám vypnou současné televizní vysílání a co s tím udělat

Nelamte si s DVB-T2 hlavu. Vše podstatné se dozvíte níže.

Současné pozemní digitální televizní vysílání má před sebou poslední měsíce života. První vysílače budou vypnuty již...

Start lodě Sojuz MS-10 se nezdařil, modul s posádkou nouzově přistál

Start Sojuzu MS-10 z Bajkonuru 11. října 2018.

Čtvrteční start lodě Sojuz MS-10 z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu se nezdařil. Kvůli závadě na nosné raketě Sojuz...

Další z rubriky

Úplně nový typ léku. Nobelovu cenu získali „bojovníci“ proti rakovině

Nobelova cena za medicínu udělaná v roce 1962 Francisu Crickovi za jeho podíl...

Nobelovu cenu za medicínu získali Američan James Allison a Japonec Tasuko Honjo, jejichž výzkum otevírá nové možnosti v...

Návrat „imperialistického brouka“? Výzkumný program USA vzbudil obavy

Program „Hmyzí spojenci“ má změnit škůdce v pomocníky v zemědělství.

Skupina vědců v časopise Science varuje před možným zneužitím amerického výzkumného programu, který vyvíjí zcela nový...

Začínal v krabičkách od krému na boty. Kardiostimulátor pomáhá už 60 let

Dva „otcové“ prvního kardiostimulátoru. Zleva: primář Ăke Senning, který vedl...

Před šedesáti lety implantovali ve Švédsku první kardiostimulátor, tedy přístroj odstraňující poruchy srdečního rytmu....



Najdete na iDNES.cz