Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Na otočku do 250 kilometrů a zpět. Prožijte si skok do vesmíru

  17:26aktualizováno  17:26
Byť létání do vesmíru za přijatelné peníze slibovalo před lety hned několik firem, realizace vázne. Zatím tedy trh nenabízí nic lepšího než podobné výlety jen virtuální, například tento podařený krátký skok do vesmíru na palubě německé rakety Mapheus-5.

Let proběhl 30. června 2015, a raketa se při něm podívala do více než dvakrát větší výšky, než je obecně uznávaná hranice vesmíru 100 kilometrů nad povrchem naší planety. Vyletěla ze střediska Esrange nedaleko švédské Kiruny, dosáhla maximální výšky 253 kilometrů, maximální rychlosti před 2 000 ms-1, a pak se doslova „zapíchla“ do švédských bažin.

Mapheus ovšem není jen hračkou či demonstračním zařízením, používá se k vědeckým experimentům, hlavně studiu materiálů a jejich vlastností. Video je pořízeno z paluby druhé generace této řady nosičů, která dokáže inženýrům či vědcům poskytnout zhruba šest minut pobytu v gravitaci zhruba deset tisíckrát menší, než je ta běžná (což samozřejmě není dáno výškou nad povrchem, ale pohybem rakety vůči Zemi). Plánované experimenty zahrnují třeba studium tuhnutí hliníkových slitin, difúze a další jevy.

Raketu pohání o brazilské motory S31/S30, které hoří dohromady cca 57 sekund. Maximální dosažitelná výška je 260 kilometrů, hmotnost celé rakety je 2 600 kg a délka 12,4 metru.

Autor:



Nejčtenější

Okamura má na fotce z posilovny přifouknuté svaly. Jak poznat fotomontáž

Ukázka nepovedené fotomontáže z posilovny. Mřížka v pozadí ukazuje, k jakému...

Předseda SPD se na svém oficiálním profilu na Facebooku pochlubil fotkami z posilovny. Komentátoři si všimli, že fotka...

Hlavního strážce před rakovinou známe už 40 let. Ale neumíme ho využít

Bílkovina p53 se váže na snímku k DNA (oranžová šroubovice nahoře), aby...

Gen, který hraje nejdůležitější roli v boji proti rakovině, známe už desetiletí, ale v moderní cílené léčbě se...



V kanceláři i v obchodě. Ultrazvuk nám píská do uší, následky jen tušíme

Poslech vysokofrekvenčního pískání může být mnohým lidem nepříjemné.

Mnozí z nás, aniž by to věděli, jsou denně i několik hodin vystaveni pískotu na hranici slyšitelnosti lidského ucha. V...

Má po světě 76 pomníků. V ČR je ale „Osvoboditel sedláků“ neznámý

Před 100 lety zemřel Osvoboditel sedláků Hans Kudlich

7. října 1848 byl rakouským Říšským sněmem schválen zákon o zrušení roboty, jehož návrh v červenci téhož roku podal...

Kvůli ruskému metru mohla padnout stanice v Nuselském mostu, řekl architekt

Architekt Nuselského mostu Stanislav Hubička (vlevo) a Antonín Semecký, který...

Stanislav Hubička, architekt Nuselského mostu a Antonín Semecký, který se o most stará téměř doslova celý život, byli...

Další z rubriky

Po dopadu planetky klesla průměrná teplota na Zemi o 26 stupňů

Radarový snímek cípu Yucatánského poloostrova s dobře patrnými kruhovými okraji...

Nové výzkumy a počítačové simulace ukázaly, jak devastující byly následky dopadu asteroidu před 66 miliony let. Tedy...

Mamutí samci padali do pastí častěji než samice

Moravské zemské muzeum otevřelo v brněnském Paláci šlechtičen expozici...

Mamuti stejně jako dnešní sloni zřejmě mohli velkou část života žít odděleni podle pohlaví a věku. Samice a mláďata ve...

Když nejste součástí systému, nemusíte dostat šanci, říká nobelista Hell

Stefan Hell

Stefan Hell s ročníkem narození 1962 patří spíše mezi mladší nositele Nobelovy ceny (průměr je 59 let), ale rozhodně ne...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.