Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Na trpasličí planetě září tajemné bílé skvrny. Vědci jsou z nich perplex

  14:13aktualizováno  14:13
Trpasličí planeta Ceres leží mezi Marsem a Jupiterem a je to největší těleso (průměr 950 km), které se mezi dráhami obou planet pohybuje. Nyní se k němu blíží sonda Dawn, která právě při přibližování odhalila podivné světlé skvrny na jeho povrchu.

Planetka Ceres na snímku sondy Dawn, která zachytila i dva podivné světlé body na jejím povrchu. | foto: NASA

Již sedm a půl roku je ve vesmíru sonda Dawn (Úsvit). Po návštěvě planetky Vesta se na jaře roku 2012 blíží ke svém u druhému cíli. Je to planetka Ceres, o které někteří vědci soudí, že by tam mohl přežít mikrobiální život. A právě při přibližování začíná odhalovat první detaily z tohoto tělesa. Veliký rozruch udělal snímek pořízený 19. února ze vzdálenosti 46 tisíc kilometrů. Jsou na něm jasně vidět dvě zářící skvrny.

„Nyní je vidět, že jasná skvrna na Ceresu má společníka s menším jasem, ale pravděpodobně bude ve stejné pánvi. To by mohlo ukazovat na sopku, jako původce skvrny, ale budeme muset počkat na lepší rozlišení, než budeme moci učinit takové geologické závěry,“ řekl podle NASA Chris Russell, hlavní výzkumník mise Dawn, z University of California v Los Angeles.

Animace složená z 28 snímků trpasličí planety Ceres pořízené sondou Dawn 4. 2. 2015 ze vzdálenosti 145 tisíc kilometrů s rozlišením 14 km na pixel (zdroj: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA/PSI)

Mnohem více je ze zářících skvrn překvapený Andreas Nathues, z institutu Maxe Plancka pro výzkum sluneční soustavy německém Göttingenu.

„Nejjasnější místo je stále příliš malé na to, abychom ho mohli rozpoznat naší kamerou, ale navzdory své velikosti je jasnější než cokoliv jiného na Ceresu. Je to pro nás opravdu neočekávané a záhadné,“ uvedl Nathues pro NASA.  

Dawn - dráha ve Sluneční soustavě

Dráha sondy Dawn ve Sluneční soustavě

Sonda Dawn se nyní pomalu přibližuje k planetce Ceres a podle plánů by se na její orbitu měla dostat 6. března. Následovat bude asi 16měsíční pobyt u této planetky. Ten bude mít za cíl zkoumat povrch planetky a na základě získaných údajů zjistit, jak planetka vznikla a jak se vyvíjela. Počáteční oběžná dráha umožní globální průzkum, později se výška sníží na cca 140 km a je možné, že se sonda přiblíží pod 50 km.

Sonda Dawn již dříve navštívila jinou trpasličí planetku Vesta, která také leží v asteroidovém pásu mezi Marsem a Jupiterem. Pořídila zde mezi roky 2011 a 2012 na 30 tisíc snímků, Vesta je druhá největší planetka této oblasti, která je pro vědce zajímavá i proto, že je to pásmo asteroidů obsahující „prvotní materiál“ naší sluneční soustavy.

Sonda s iontovým pohonem

Jak jsme psali již dříve, Sonda Dawn měla startovní hmotnost 1 218 kg. Základní těleso má tvar hranolu z hliníkové slitiny, k jehož protilehlým stěnám jsou připevněny panely slunečních baterií o rozpětí 19,7 m s celkem 11 480 fotovoltaickými články.

Fotogalerie

Maximální celkový příkon je 10 kW, z čehož podstatná část je určena pro iontový pohon. K tělesu je ve stejné rovině jako panely pevně připojena parabolická anténa o průměru 1,5 m s vysokým ziskem, vějířovitá anténa se středním ziskem a všesměrové antény. Z horní stěny vystupuje tyč magnetometru o délce 5 m. Na stejné stěně je instalována přístrojová plošina a rentgenový spektrometr.

Iontový pohon spotřeboval na přelet od Země k planetce Vesta nejméně 290 kg xenonu a dalších zhruba 110 kg na přesun k druhému cíli.

Sonda Dawn nese „vzkaz ze Země“. Na kryt iontového motoru byl instalován mikročip o velikosti americké pěticentové mince obsahující více než 360 tisíc jmen, které fandové kosmických letů zaslali v době od září 2005 do 4. listopadu 2006.

Autor:



Nejčtenější

Okamura má na fotce z posilovny přifouknuté svaly. Jak poznat fotomontáž

Ukázka nepovedené fotomontáže z posilovny. Mřížka v pozadí ukazuje, k jakému...

Předseda SPD se na svém oficiálním profilu na Facebooku pochlubil fotkami z posilovny. Komentátoři si všimli, že fotka...

Hlavního strážce před rakovinou známe už 40 let. Ale neumíme ho využít

Bílkovina p53 se váže na snímku k DNA (oranžová šroubovice nahoře), aby...

Gen, který hraje nejdůležitější roli v boji proti rakovině, známe už desetiletí, ale v moderní cílené léčbě se...



V kanceláři i v obchodě. Ultrazvuk nám píská do uší, následky jen tušíme

Poslech vysokofrekvenčního pískání může být mnohým lidem nepříjemné.

Mnozí z nás, aniž by to věděli, jsou denně i několik hodin vystaveni pískotu na hranici slyšitelnosti lidského ucha. V...

Má po světě 76 pomníků. V ČR je ale „Osvoboditel sedláků“ neznámý

Před 100 lety zemřel Osvoboditel sedláků Hans Kudlich

7. října 1848 byl rakouským Říšským sněmem schválen zákon o zrušení roboty, jehož návrh v červenci téhož roku podal...

Kvůli ruskému metru mohla padnout stanice v Nuselském mostu, řekl architekt

Architekt Nuselského mostu Stanislav Hubička (vlevo) a Antonín Semecký, který...

Stanislav Hubička, architekt Nuselského mostu a Antonín Semecký, který se o most stará téměř doslova celý život, byli...

Další z rubriky

Fenka Lajka zahynula krutou smrtí. Zabil ji stres a vysoká teplota

Fenka Lajka byla potulným zvířetem chyceným v jedné z moskevských ulic.

Před 60 lety, 3. listopadu 1957, se dostal do vesmíru první živý tvor. Sověti vypustili družici Sputnik 2 se psem,...

Pod povrchem Měsíce je obří tunel. Objevila ho japonská sonda

Stanice ISS „míjí“ Měsíc. (2. 8. 2015)

Japonská vesmírná agentura JAXA odhalila na Měsíci obrovskou jeskyni, která by podle expertů mohla v budoucnu sloužit...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.