Jak je to se slábnutím viru? Hypotéza má dobrý základ, důkazy jsou slabší

Nejen v České republice se hojně mluvilo o slábnutí viru SARS-CoV-2. Důkazy pro tuto hypotézu jsou ovšem také poněkud „slabé“.

ilustrační snímek | foto: Depositphotos

„Já jsem dneska ráno mluvil na Bulovce s paní Roháčovou, to je náměstkyně ředitele. […] V podstatě jsme diskutovali o tom, a sama mi potvrdila, že ten vir už není tak agresivní,“ řekl premiér Andrej Babiš ve videu na svém facebookovém účtu na začátku srpna, než odjel na dovolenou.

Teze o slábnutí viru se od té doby objevují v médiích či na sociálních sítích pravidelně. Ale co je na nich pravdy?

V následujícím textu se této otázce budeme věnovat nejprve z hlediska biologického, z hlediska vývoje samotnému viru. A také z pohledu zdravotnických statistik kolem jeho šíření a obrazu, který na jejich základě vzniká – a je někdy bohužel mylný, byť je zdánlivě podložený důvěryhodně vyhlížejícími čísly.

Změnil se virus?

Hypotéza o možném slábnutí viru má velmi dobrý základ. Celá řada patogenů se stává postupně mírnější, „shovívavější“ řečeno slovy evolučního biologa Jaroslava Flegra. Typickým příkladem, který se často uvádí, byl vývoj jediné „velké“ nemoci, kterou dala Amerika Evropě v průběhu 15. a 16 století, tedy syfilis způsobená bakterií Treponema pallidum.

Její vývoj se poměrně dobře sleduje, protože šlo v Eurasii o jedinou novou velkou nemoc (na rozdíl od Ameriky, kterou postihly epidemie mnoha nemocí najednou, některých pro Evropany či Asiaty v podstatě banálních). Když k nám dorazila, byla syfilis rychlou a smrtelnou nákazou s velmi nápadnými příznaky: často páchnoucími boláky a vředy, které poměrně jasně umožnily určit, kdo je nakažený. 

Už v průběhu 16. století se ovšem objevují komentáře, že ubývá lidí s viditelnými příznaky a celkově je nemoc lehčí. Někteří komentátoři se samozřejmě neubránili ani „protahování trendu“ do budoucnosti a předpovídali, že syfilis brzy zcela zmizí.

Ovšem pletli se: nákaza nikam nezmizela a trápí svět dodnes (i když díky antibiotikům mnohem, mnohem méně než třeba v 18. či 19. století). Jejího původce však dohnala evoluce: sexuálně přenosná choroba, která činí nakažené tak rychle doslova odpudivými, se těžko může úspěšné šířit. A tak postupně „zkrotla“ do mírnější a vleklejší podoby, která jí dávala lepší šanci se šířit.

Podobný vývoj lze pozorovat u celé řady dalších patogenů. Ne rozhodně u všech, existují i evolučně úspěšné nemoci, které si s hostitelem velkou hlavu nelámou. Spoléhají na jinou strategii: doufají, že si najdou rychle dalšího a toho původního nebudou dlouho potřebovat. Například cholera způsobí bez léčby rychle smrtelnou dehydrataci, protože „doufá“ (samozřejmě obrazně řečeno), že se s tělními tekutinami nakaženého rychle dostane do vodního zdroje, ze kterého se nakazí další.

Novy koronavirus se ovšem zdá být v tomto ohledu bližší bakterii způsobující syfilis nežli bakterii cholery. Způsobuje krátkodobou infekci a je tak obtížně zvladatelný především proto, že ho šíří lidé, kteří nemají příznaky, nebo jen velmi mírné (někdy „ještě“ nemají příznaky, jinde je v podstatě nemají vůbec). Úspěšná strategie jeho šíření spočívá v tom, že lidí s minimálními příznaky bude co nejvíce.

Že je něco dobře představitelné, ovšem neznamená, že je to pravda. Virus se do této chvíli pohybuje prakticky celosvětově v prostředí, kde se mu málokdo dokáže bránit. Byť se již objevily extrémně vzácné potvrzené případy druhé nákazy u stejného člověka (viz dobře zdokumentovaný případ z Hongkongu), virus se obvykle stále pohybuje mezi lidmi, kteří proti němu nemají žádnou obranu. Podobně jako syfilis po svém příchodu do Evropy ve fázi, kdy se tato nemoc šířila doslova jako stepní požár.

V některých místech (New York, Lombardie, zřejmě i části Indie, Brazílie atp.) je situace patrně jiná, obecně však virus má dostatek imunitně „naivních“ vhodných cílů. Virus se zatím světem šíří rychleji, než se sám mění (či lépe řečeno, než se musí měnit, aby se mohl šířit).

Jeden jako druhý

Na konci srpna ve vědeckém časopise PNAS zveřejněná analýza zhruba
18 500 různých sekvencí viru SARS-CoV-2 odebraných od prosince 2019 do léta 2020 na různých místech světa dospěla k závěru, že dnešní zvažované vakcíny by měly zabírat na všechny ve vzorku zahrnuté viry. Jinak řečeno, virus je zatím v různých částech světa do značné míry totožný. V průměru jsou rozdíly mezi dvěma různými vzorky viru minimální, doslova v jednotkách „písmen“ genetického kódu z celkového počtu cca 30 tisíc bází, tedy „písmen“.

Svou roli v tom hraje nejspíše i to, že virus SARS-CoV-2 je na poměry virů poměrně velký a složitý a mění se relativně pomalu. Uvádí se (viz například projekt Nextstrain), že u viru SARS-CoV-2 se během jednoho roku změní jedno z tisíce „písmen“ jeho RNA. U chřipky je tempo změny zhruba dvě z tisíce bází za rok, u viru HIV čtyři z tisíce.

V průběhu letošní pandemie také zřejmě došlo k malým změnám ve viru. Největší pozornost z nich si získala varianta známá jako 614G. Ta byla zachycena na konci ledna 2020 v Číně a jen o pár dní později v Evropě a postupně se stala na světě dominantní. Došlo u ní k malé změně v genetickém kódu. Ta pak vedla k záměně jedné konkrétní „součástky“ (aminokyseliny) za jinou, a to zrovna v důležité části viru: v hrotu, kterými se virus přichycuje k napadeným buňkám. 

Konkrétně došlo k záměně kyseliny asparagové za glycin (proto se mutace také označuje D614G – kyselina se označuje anglickou zkratkou D, takže zkratka znamená „mutace, která nahrazuje na 614. pozici D, tedy kyselinu asparagovou za glycin“). Nová varianta s glycinem původní variantu poměrně rychle v podstatě vytlačila a dnes většina zachycených případů připadá na úkor jí (viz např. tuto studii v časopise Cell, v PDF).

Zastoupení dvou variant viru SARS-CoV-2 ve zkoumaných vzorcích od pacientů z řádově desítek zemí světa. Varianta s mutací G614 v podstatě vytlačila původní variantu, pravděpodobně proto, že se lépe šíři, je infekčnější. Obrázek z červencové publikace obsahuje nepřesnost, protože mutace G614 byla nakonec objevena i ve vzorcích z Číny z konce ledna 2020.

Glycinová varianta G614 je pro virus podle všeho prospěšná a zvyšuje jeho „zdatnost“ (i česky se často v biologii říká fitness). Naznačují to jak pokusy v laboratoři (tedy na buňkách „ve zkumavce“), tak i stěry nemocných: při přímém srovnání měli lidé nakažení G614 v horním dýchacím traktu více virových částeček. Což by naznačovalo, že ho pak mohou účinněji šířit do okolí – pokud tedy výsledky z buněčných kultur jde v tomto případě přenášet na lidi. Pak tu máme již zmíněné výsledky genetických analýz: když jedna varianta druhou tak dokonale vytlačí, je dosti pravděpodobné, že to není náhoda.

Dělá nám něco jiného?

Z pochopitelných důvodů se této mutaci dostalo veliké pozornosti. Zatím se ovšem nezdá, že by nějak výrazně měnila průběh nemoci u pacientů, tedy například počty úmrtí mezi nemocnými. Jedna analýza vydaná v květnu 2020 dospěla k závěru, že země, kde je vyšší podíl nákaz variantou G614, mají vyšší počty úmrtí. Ale protože podmínky v různých zemích jsou často velmi odlišné (provádí se různý počet testů, testují se různé skupiny lidí), je takové mezinárodní srovnávání velmi ošidné. Výsledek by se tak neměl přeceňovat.

Navíc zatím provedené přímé srovnání skupin pacientů nakažených odlišnými variantami viru žádný rozdíl neukázalo. Na druhou stranu, šlo vesměs o menší studie, což samozřejmě jejich závěry poněkud komplikuje. Příkladem může být studie na zhruba 170 pacientech v americkém státě Washington či na skupině 88 pacientů v Chicagu. A nic nápadného se neobjevilo ani na údajích z Velké Británie, kde v určitých chvílích převládal spíše jeden či druhý typ viru.

V České republice jsme měli na jaře nízký počet potvrzených případů a poměrně málo genomů viru, ale stejně jako ve většině Evropy tu mutant G614 podle dostupných údajů již v průběhu jara převládal, jak můžete vidět na následujícím obrázku (byť Česko je na něm kvůli malému počtu odběrů stěží rozeznatelné).

Zastoupení mutací (D614 a G614) v analyzovaných vzorcích viru v evropských zemích odebraných mezi 21. a 30. březnem 2020.

Nezdá se tedy, že z biologického hlediska by se virus nějak výrazně změnil. Neexistují jasné doklady toho, že viry, který v České republice koluje nyní a koloval na jaře, by se od sebe nějak výrazně lišily.

Měli bychom tedy spíše předpokládat, že má stále potenciál zvýšit počet zemřelých nad dlouhodobý průměr, jak je dobře vidět na vývoji mortality v nejhůře postižených evropských zemích v průběhu jara.

Celková „nadprůměrná“ úmrtnost v evropských zemích zapojených do projektu Euromomo (ČR v něm není) v letech 2018, 2019 a 2020. V projektu jsou i nejhůře postižené státy jako Španělsko, Belgie, Velká Británie či Itálie. Byť chřipková sezona v letech 2018 a 2019 nebyla nijak vážná, projevuje se na úmrtnosti každý rok. Ten letošní byl ovšem zcela mimořádný.

Celková „nadprůměrná“ úmrtnost v evropských zemích zapojených do projektu Euromomo (ČR v něm není) v letech 2018, 2019 a 2020 podle věkových skupin. V projektu jsou i nejhůře postižené státy jako Španělsko, Belgie, Velká Británie či Itálie.Je jasně patrné, že počet těchto nadúmrtí letos se týkal především lidí ve vyšším věku. Ještě si dovolíme upozornit, že každý graf má jiné měřítko, jiný počet zemřelých na ose y.

Dodejme, že takový scénář nelze v tuto chvíli považovat za reálný; opakování Lombardie či New Yorku v Česku v dohledné době nehrozí. Dnes je průběh onemocnění mnohem lépe známý, lékaři mohou lépe „tipovat“ rizikové pacienty, mají k dispozici i některé účinné látky, které například snižují počty úmrtí u pacientů s nejvážnějším průběhem. Scénář s vysokým počtem úmrtí by tedy nejspíše musel být spojený s naprosto extrémním přetížením zdravotnického systému, které si v tuto chvíli těžko představit. Zdánlivé slábnutí viru je však lepší považovat za iluzi.

Jak mohla vzniknout? My se zaměříme na jeden možný důvod: na pohled neviditelné změny ve zdravotnických statistikách.

Není číslo jako číslo

Začněme zopakováním některých základních principů, kterým je pro zdárnou orientaci ve veřejně dostupných datech potřeba dobře rozumět (podrobněji jsme je rozebírali v sérii článků z letošního jara). Především je nutné důsledně a neustále rozlišovat „počet nakažených“ (který je a zůstává neznámý, pokud neotestujeme úplně všechny obyvatele, což je prakticky nemožné) a „počet potvrzených případů“. Míru rozšíření nákazy vyjadřuje neznámý „počet nakažených“, ne běžně uváděný „počet potvrzených případů“.

Samozřejmě, na míru rozšíření nákazy lze do jisté míry usuzovat i z „počtu potvrzených případů“, ale není to přímočaré. Tento ukazatel je velmi silně ovlivněn testovací strategií (výběrem lidí, kteří budou testováni) a samozřejmě také počtem prováděných testů. Pro detailnější úvahy o rozhodujícím vlivu testovací strategie připomeňme poslední článek z výše uvedené série z letošního jara.

Pro posuzování míry rozšíření nákazy a časového vývoje této míry tak jsou mnohem vhodnější ukazatele, které nejsou ovlivněny počtem prováděných testů. Ukazatele ovlivněné testovací strategií a počtem prováděných testů jsou také velmi nevhodné pro tzv. prostorové porovnání (např. porovnání více zemí mezi sebou, či porovnání okresů ČR).

Co nám tedy zbývá? Které údaje bychom mohli použít k tomu, abychom získali představu, jaká dnes může být situace ohledně nákazy v České republice? V následující tabulce je přehled některých statistických údajů či ukazatelů, které by to mohly více či méně prozradit.

Neznámé ukazateleUkazatele ovlivněné testovací strategií a počtem prováděných testůUkazatele ovlivněné testovací strategií
počet nakaženýchpočet potvrzených případů(denní) podíl potvrzených případů a počtu provedených testů
počet nakažených na 100 000 obyvatelpočet potvrzených případů na 100 000 obyvatel-
smrtnostpočet (potvrzených) hospitalizovaných-
podíl hospitalizovaných mezi všemi nakaženými-(denní) podíl hospitalizovaných mezi všemi aktuálně potvrzenými případy

Bohužel, ty údaje, které by nás zajímaly nejvíce – tedy přesné počty skutečných případů – znát nemůžeme a bylo by chybou tvářit se, jako bychom je znát mohli. V reálu dostupné údaje jsme pak rozdělili na dvě skupiny podle toho, do jaké míry je ovlivňuje to, jak, proč a kdo se testuje. Ty, které jsou očištěné od vlivu počtu prováděných testů, skončily v posledním sloupci. 

Oba tyto ukazatele jsou pro veřejnost k dispozici na stránkách provozovaných ministerstvem zdravotnictví. Je to (denní) podíl potvrzených případů a počtu provedených testů, doplněný tzv. „klouzavým průměrem“ (výpočtem klouzavého průměru dojde k odstranění náhodných výkyvů a je tak možné přehledněji sledovat dlouhodobý vývoj, tzv. trend) a (denní) podíl hospitalizovaných mezi všemi aktuálně potvrzenými případy.

První z podílů, který se v Lombardii v druhé polovině března 2020 pohyboval v průměru cca mezi 40 a 50 % a v ČR okolo 7 %, klesl na své minimum okolo
0,7 % zhruba okolo 10. května. Od té doby začal pozvolna růst až k současným zhruba 4,5 %. Pozvolný růst může být způsoben dvěma hlavními faktory:

  • může jít o negativní signál naznačující skutečnost, že se rozšíření nákazy zvyšuje.
  • může jít o pozitivní signál, že se daří zlepšovat efektivitu testovací strategie (tj. že jsou „úspěšněji“ vybíráni lidé k testování).

Který z těchto dvou faktorů převládá (tj. který „více“ způsobuje pozvolný růst denního podílu potvrzených případů), nelze jednoznačně říci. Můžeme pouze vyslovit domněnku (hypotézu), že k pozvolnému nárůstu denního podílu potvrzených případů dochází díky „společnému působení“ obou těchto faktorů. Povšimněme si také, že v průběhu klouzavého průměru lze velmi dobře rozeznat, kdy došlo ke krátkodobému zvýšení denního podílu potvrzených případů v důsledku efektivní testovací strategie, kdy byla úspěšně testováním „zachycena“ lokální ohniska (např. velké ohnisko v OKD).

Druhým důležitým grafem, který nás bude zajímat ve spojení s hypotézou o slábnutí viru, je „podíl hospitalizovaných mezi všemi aktuálně potvrzenými případy. Zvýraznili jsme poslední tři slova, aby bylo jasnější, co tato hodnota neznamená: nejde o podíl hospitalizací mezi všemi nakaženými, ale pouze mezi těmi nakaženými, které jsme otestovali, a tak o nich víme. Kdyby skutečně klesal podíl hospitalizovaných mezi všemi nakaženými, šlo by o důkaz o „slábnutí“ viru – ale to my nevíme. My totiž stále (ani dnes, ani v minulosti) neznáme počet nakažených v populaci.

Zato celkem přesvědčivě víme, že již v průběhu léta se v České republice testovalo jinak než v průběhu jara: změnila se testovací strategie. Zatímco v březnu a dubnu se například testovaly všichni hospitalizovaní v nemocnicích – tedy i lidé, u kterých nebylo vůbec žádné podezření na výskyt nákazy covid-19 – nyní se testují především lidé, u kterých je podezření, že byli v kontaktu s nakaženým. 

Jinak řečeno, zdá se velmi pravděpodobné, že na jaře prakticky ve velké míře „vypadli“ z testování lidé, kteří sice byli nakažení, ale neměli vůbec žádné příznaky. Když se pak rozběhlo ve větší míře trasování případů, byli testování i lidé, kteří se prakticky necítili nemocní, jako například celá řada horníků v OKD či návštěvníků Techtle Mechtle.

Když tedy zhruba na konci června klesl podíl hospitalizovaných mezi všemi aktuálně potvrzenými případy zhruba na současnou hodnotu okolo tří procent, nemuselo to rozhodně být kvůli nějakému slábnutí viru. Lze vyslovit domněnku, že nízký podíl hospitalizovaných je důsledkem jiné testovací strategie, než jaká byla v březnu a dubnu.

Vývoj podílu hospitalizovaných s nemocí covid-19 v ČR. Jak vidíte, proti dubnu a březnu je podíl výrazně nižší. Ale to neznamená, že jde o důsledek změny viru, od té doby se změnila řada jiných věcí: především i to, kdo je na nemoc testován.

Tuto hypotézu lze podpořit také pohledem na časový průběh průměrného věku lidí s nově potvrzenou nákazou v jednotlivých dnech, který je v nyní zhruba o 10 let nižší než v době, kdy byl na svém maximu. Evidentně se změnila věková struktura minimálně známých (potvrzených) nakažených – nevíme ale, zda a případně jak moc se změnila (či nezměnila) věková struktura všech skutečně nakažených.

Věkový průměr pozitivně testovaných lidí v ČR od března do září 2020

Na základě těchto grafů můžeme pouze odhadovat, že nákaza je v současnosti v České republice rozšířena o trochu méně, nežli tomu bylo na konci března, ale o trochu více, nežli v době, kdy končila platnost „nejpřísnějších“ plošných opatření. Protože je počet hospitalizovaných s potvrzeným onemocněním
covid-19 stále zhruba 2,5krát nižší než v době, kdy byl na svém maximu.

Je tedy možné, že nízký podíl hospitalizovaných je spíše odrazem úspěšné testovací strategie (plošné testování v lokálních ohniscích) a toho, že se daří zranitelné skupiny obyvatel chránit od nákazy, například kombinací opatření a jejich vlastních změn chování (vyhýbání se kontaktům či pobytu na veřejnosti).

Co bychom potřebovali pro lepší informování?

Přestože je možné se ze stránek ministerstva dozvědět velmi zajímavé a užitečné informace, pro ještě komplexnější přehled o aktuálním stavu a časovém vývoji nákazy bychom potřebovali (měli?) také znát:

  • podíl potvrzených případů a počtu provedených testů v jednotlivých okresech.
  • informace o vytíženosti zdravotnického systému (podíl obsazenosti JIP lůžek, podíl obsazenosti ventilátorů) celkem a lidmi s potvrzeným onemocněním covid-19, nejen absolutní počty hospitalizovaných s nemocí. Tak bychom měli lepší přehled o tom, jak velkou zátěž pro zdravotnickým systém šíření nákazy představuje.

Relativně novým nástrojem hodnotícím situaci v okresech ČR je (republikový) „semafor“. Podle veřejně dostupných informací se fakticky jedná o grafickou agregaci velkého množství indikátorů. Ty jsou v rámci každého z okresů shrnuty (zřejmě) na základě expertního úsudku do desetibodové škály. V rámci zjednodušení prezentace výsledků je pak tato škála dále rozdělena do čtyř barev. Jde samozřejmě o krok správným směrem.

V březnu byla zaváděna razantní „jednoduchá“ opatření (plošné zákazy, příkazy a zavírání), o jejichž oprávněnosti nebyla nikdy vedena důkladná kvantitativně orientovaná diskuse. Snaha lokalizovat opatření v návaznosti na semafor (tj. na grafický souhrn velkého množství dat) z hlediska práce s dostupnými daty představuje jednoznačně pozitivní signál.

Striktně řečeno jsou dnešní ekonomické dopady důsledkem přijatých opatření z března až května, nikoliv důsledkem rozšíření viru. Jaké ekonomické dopady by měl „samotný“ virus, nevíme – protože bychom je mohli pozorovat pouze v případě, že by žádná razantní opatření ovlivňující ekonomiku přijata nebyla, a to ani u nás, ani v zahraničí. Pokud tedy „semafor“ skutečně bude znamenat krok směrem k lepšímu cílení opatření a změkčení jejich dopadu na ekonomiku, bylo by to jedině dobře. 

Informace: Článek v jednom případě chybně uváděl, že původce syfils i cholery jsou viry. Za nepřenost se čtenářům omlouváme.

O slábnutí covidu-19 se mluvilo také v pořadu Rozstřel 4. 8. 2020. K němu jednu poznmku: host pořadu, epidemiology Petr Smejkal z IKEM jednomu z autorů tohoto článku dne 3. září 2020 upřesnil, že když během pořadu mluvil o tom, že virus slábne, šlo o jeho názor. „Důkazy o tom ovšem nejsou a z genetického hlediska je virus stejný jako na jaře,“ uvedl do telefonu. 

Autor:
  • Nejčtenější

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

v diskusi je 125 příspěvků

26. března 2024

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo...

Z jaderné triády zbyly Britům už jen ponorky. A ty musejí posílit

v diskusi je 76 příspěvků

27. března 2024

Jadernou triádu tvoří strategické bombardéry s jadernými zbraněmi, mezikontinentální balistické...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Rusko zastavilo odlet na ISS s první Běloruskou, letět měla i Američanka

v diskusi je 50 příspěvků

21. března 2024  10:23,  aktualizováno  14:26

Ve čtvrtek 21. března se necelých deset minut před půl třetí odpoledne měla vydat na Mezinárodní...

Hlučínsko patří nám. Před 100 lety byl podepsán definitivní protokol o hranici

v diskusi je 18 příspěvků

28. března 2024

Před 100 lety definitivně skončily tahanice o československo-německé hranice. 28. března 1924 byl...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Načapali jsme otesánka, který se velkého sousta nezalekne. Boeing 747-400F

v diskusi je 8 příspěvků

21. března 2024

Poté, co na Letiště Václava Havla Praha přestaly v barvách Qatar Airways létat nákladní Boeingy...

Američané odepsali modul, který je vrátil po půl století na Měsíc

v diskusi je 17 příspěvků

28. března 2024,  aktualizováno  11:41

Od začátku letošního roku je na Měsíci a kolem něj poměrně rušno. Vedle řady sond, které zamířily...

Hlučínsko patří nám. Před 100 lety byl podepsán definitivní protokol o hranici

v diskusi je 18 příspěvků

28. března 2024

Před 100 lety definitivně skončily tahanice o československo-německé hranice. 28. března 1924 byl...

Úspěšný let prototypu XB-1 vrací do hry cestování nadzvukovou rychlostí

v diskusi je 32 příspěvků

27. března 2024  17:17

Po více než dvaceti letech, od ukončení provozu letounu Concorde, se možná opět dočkáme nadzvukové...

Jarní bouře ničila před 100 lety Prahu. Napáchala obří škody

v diskusi je 10 příspěvků

27. března 2024

Prahou prošla před 100 lety, 27. března 1924, neobvykle silná jarní bouřka. V části hlavního města...

Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč
Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč

Každý týden můžete získat zajímavé balíčky od značek Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč. Hrajte s námi a získejte hlavní výhru, balíček s...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...