Udržet si soukromí je stále náročnější. Obzvlášť závažné obavy v tomto ohledu vyvolává nástup takzvaného internetu věcí. Se zvyšujícím se počtem přístrojů v domácnosti připojených k internetu nebo vybavených mikrofony stoupá i možnost špehování. Již dříve byly zmíněny bezpečnostní problémy s fitness náramky nebo chytrými televizemi. Nedávno FBI varovala dokonce před některými dětskými hračkami. Teď se mezi potenciální špehy přidává i věc u které by to asi nikdo nemohl čekat: hudba.
Předvedli to výzkumníci z Washingtonské univerzity v projektu CovertBand. V něm si dali za cíl proměnit běžnou elektroniku v zařízení schopná nenápadně sledovat pohyb lidí v domácnosti a jejich činnosti. V publikované studii popisují úspěchy na dvou typech zařízení: smartphonu připojeném k reproduktoru a chytré televizi. Pomocí těchto přístrojů dokázali s překvapivou přesností sledovat pohyb osob po místnosti, a to i přes překážky.
Posloužila k tomu hudba. V případě telefonu i televize využili výzkumníci upravené písničky, do kterých vložili opakující se zvuky v rozsahu 18-20 kHz. Telefon (nebo televize) písničku přes reproduktor přehrával a mikrofony v telefonu zase vše zpětně nahrávaly. Zvukové vlny se odrážely po místnosti a ze vzniklých spektrogramů pak šlo vyčíst změny způsobené pohybem člověka. Program tedy ze zařízení vytvořil vlastně funkční sonar: stačilo k tomu mít reproduktor a alespoň dvojici mikrofonů (což je u telefonů běžné).
Chytrá televize přehrává upravenou písničku, do které byly vloženy skryté zvuky. Ty se odráží po místnosti a umožňují přesnou lokalizaci pohybující se osoby na 2D plánku místnosti
Účinnost tohoto sonaru byla překvapivá: fungoval až na vzdálenost 6 m, a dokonce i za přítomnosti překážek (zdí), kdy se jeho dosah snížil na metry tři. Zvládal sledovat pohyb i dvou osob v místnosti najednou, pokud byly v dostatečné vzdálenosti od sebe, a to s průměrnou přesností na 18 cm. To postačovalo i k tomu, aby se dalo odhadnout, kolik času pokusná osoba strávila v koupelně. Kromě toho se dal i rozeznat druh pohybu, tedy zda osoba chodí, nebo zda provádí opakovaný pohyb na místě, přičemž lze rozeznat i různé typy takových pohybů, například skákání či máchání rukama.
Ze vzniklého spektrogramu se dá rozpoznat i druh pohybu, zda se jedná o pohyb na místě nebo chození
Podle výzkumníků by se schopnosti sonaru ještě zlepšily, pokud by měl k dispozici více mikrofonů. K tomu by mohlo posloužit více telefonů nebo například využití nějakého „domácího asistenta“, jako je Amazon Echo, který má zabudovaných mikrofonů hned sedm. Dostat podobnou aplikaci do mobilního telefonu by přitom nemuselo být tak složité: stačí aby uživatel dal souhlas k využívání mikrofonu. Při přehrávání hudby si pak „oběť“ ničeho nevšimne: odhalit její přítomnost se i v ideálních podmínkách ukázalo jako velmi náročné.
Cílem projektu nebylo vytvořit reálný špehovací nástroj, je to spíše ukázka toho, co všechno je možné. „V této studii ukazujeme, že přítomnost zařízení s mikrofony a reproduktory v domácnosti umožňuje i další narušení soukromí než jen nahrávání rozhovorů,“ vysvětlují výzkumníci. Poukazují i na to, že i běžné věci se dají použít ke zcela nečekaným účelům. Podobně jako větráček počítače může být použit k přenášení informací nebo domácí wi-fi síť k ovládání domácnosti rozpoznáváním gest ruky.
