Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Slovenští vědci prý vytvořili magnetickou neviditelnost

  22:31aktualizováno  22:31
Mezinárodní tým pod vedením slovenských vědců sestrojil metodu a experimentální přístroj, který dokáže skrýt daný předmět před magnetickým detektorem.

Experiment trval vědcům tři měsíce. Ilustrační foto | foto: Martin Polívka, MF DNES

Jako kdyby tam daný objekt nebyl. I tak by jednou mohl fungovat "plášť neviditelnosti". Zařízení, které by jednou mohlo ukrývat objekty před
pátráním různých přístrojů, sestrojil tým vědců, jemuž šéfují elektrotechnici ze Slovenské akademie věd pod vedením Fedora Gömöryho.

"Neviditelnost vždycky vyvolá pozornost," řekl listu Gömöry slovenskému listu SME. "V odborném světě to bude mít určitě široký ohlas. Pořád je to ale teprve základní výzkum, po němž zůstává mnoho otázek."

Poměrně jednoduše vědci sestavili jakýsi antimagnet, který vnitřní prostor skryje a odstíní před magnetickým polem zvenčí. Tvoří ho dutý válec ze dvou vrstev. Ta první je tvořena supravodivým materiálem (chlazeným na teplotu, kdy je supravodivý). Ten funguje jak magnetické "stítnítko". Co se do prostoru pod ní schová, je skryto před magnetickým polem zvenčí.

Podobná magnetická kapsa by byla však na detektor vidět jako jakási černá díra, protože by ohýbala vlny magnetického pole. Proto je nad supravodivou vrstvou ještě vrstva stínící. Tou je obyčejný feromagnet - ten, který máte na ledničce - ze směsi železa, niklu a chromu. Ten naopak obrazně řečeno siločáry přitahuje.

Elegance studie je v tom, že tým dokázal spočítat, jak obě protichůdné síly vyrovnat, a pak podle výsledků vytvořit magnetický "plášť neviditelnosti". Do dutiny ve válci s dvojitými stěnami lze skrýt libovolný předmět, který pro magnetické detektory zvenčí jakoby neexistoval.

"Nejsou to jen nějaké simulace. Samozřejmě jsme sestrojili skutečný objekt," zdůraznil vědec z Elektrotechnického ústavu Slovenské AV. "Vždycky to zkoušíme ve skutečném světě." Pravda, experimentální výsledek nebyl úplně dokonalý, ale přesvědčivě ukázal, že koncept funguje.

Výhodou naopak je, že zařízení je velmi levné. Výroba prototypu vyšla celkem na zhruba 25 tisíc českých korun, což je z hlediska obvyklých cen za laboratorní zařízení opravdu málo.

Provedení experimentu a zaslání studie do prestižního magazínu trvalo vědcům pouhé tři měsíce. Mnohé věci prý už ale měli připravené předem. "Měli jsme už technické výpočty, zabývali jsme se i postupy, takovými objekty a jejich vlastnostmi," zdůraznil Gömöry. "V budoucnu ale může náš výzkum vést i k pochopení toho, jak může elektromagnetické pole ovlivňovat náš život. A jestliže časem zjistíme, že se chceme zbavit elektromagnetického smogu kolem nás, mohlo by to fungovat jako stínění."

Reálné využití může ovšem samozřejmě zcela jiné a v tuto chvíli zcela nepředvídatelné. Možná se může uplatnut jako ochrana pro pacienty s kovovými součástkami těle (např. v kardiostimulátoru), kteří potřebují projít vyšetřením na magnetické rezonanci. Silné magnetické pole v těchto přístrojích běžně takové vyšetření znemožňuje.

Autoři: ,



Nejčtenější

„Neříkej, že už to děláme!“ Tahák šéfa Facebooku ukazuje, čeho se bál

Mark Zuckerberg vypovídá před americkým Kongresem. Jeho poznámky unikly na...

Mark Zuckerberg, zakladatel a šéf sociální sítě Facebook, vypovídal dlouhé hodiny před americkými kongresmany v...

Pilotovi se nechtělo střílet, ale musel. Sestřelení letu KAL 902

Letoun Korejských aerolinií po nouzovém přistání na zamrzlém jezeře.

Před 40 lety sovětská protivzdušná obrana sestřelila dopravní letadlo korejských aerolinek, které se dostalo na území...



Voda na Marsu je. Chová se však zvláštně a může i levitovat

Na povrchu Marsu můžeme spatřit nejenom doklady o proudění kapalné vody v...

Dva experimenty ukázaly, že na povrchu Marsu se voda chová výrazně jinak, než jsme zvyklí. Například místní „bahno“...

Youtuber zaplakal. V přímém přenosu mu hackeři ukradli 40 milionů

Ian Balina zřejmě během hacku přišel o více než dva miliony dolarů v...

Přijít o miliony dolarů je ve světě kryptoměn až neuvěřitelně snadné. Přesvědčil se o tom i Ian Balina, americký...

Konec DVB-T vysílání nezruší povinnost platit koncesionářské poplatky

Konec DVB-T vysílání na povinnosti platit koncesionářské poplatky nic nemění.

S přechodem na nový vysílací standard DVB-T2 přijdou někteří diváci o televizní příjem. Změní se něco z hlediska zákona...

Další z rubriky

V Montaně objevili „kapesního“ T-rexe. Nebo možná nový druh

Pokus o rekonstrukci podoby T. rexe na základě moderních vědeckých poznatků....

V Montaně se podařilo objevit kostru, která by mohla patřit mladému tyranosaurovi. Nebo možná druhu malého...

Lék proti rakovině otestujeme do dvou let, řekl v Rozstřelu Majer

Pavel Majer z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR v diskusním pořadu...

Tým českých vědců pracuje na slibné léčebné látce nejen proti rakovině. Co může dokázat a co vědce ještě čeká,...

Voda na Marsu je. Chová se však zvláštně a může i levitovat

Na povrchu Marsu můžeme spatřit nejenom doklady o proudění kapalné vody v...

Dva experimenty ukázaly, že na povrchu Marsu se voda chová výrazně jinak, než jsme zvyklí. Například místní „bahno“...

Najdete na iDNES.cz