Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Nasaďte si sluchátka a nelekněte se, až poletí moucha. Rádio z přírody

aktualizováno 
Představte si krásný a lidmi neudržovaný les v jižních Čechách, kousek od rybníka obklopeného rákosím. Zavřete oči a poslechněte si v přímém přenosu cvrlikání ptáků, bzučení brouků i kuňkání žab. Slow Radio vysíláme živě, nepřetržitě a přes špičkové mikrofony na utajeném místě uprostřed ptačího ráje.

Zaposlouchejte se do přímého přenosu zpěvu ptáků a zvuků přírody z jižních Čech. | foto: koláž Technet.czProfimedia.cz

Signál našeho speciálního Slow Radia si můžete pustit ve třech kvalitách: AAC 64 kbit/s, MP3 160 kbit/s a MP3 320 kbit/s, přičemž samozřejmě platí, že čím vyšší hodnota datového toku, tím lepší zvuk. Celý zvukový řetězec byl podřízen co nejkvalitnější reprodukci ambientního zvuku jihočeské přírody, pro poslech tedy doporučujeme i kvalitní sluchátka nebo reproduktory.

Slow Radio

si můžete spustit ZDE.

Přímý přenos zvuků přírody z jižních Čech do vašich uší

Web je responzivní, funguje tedy i na mobilu nebo tabletu. Na zařízeních s OS Android funguje i integrovaný Chromecast.

Šíření streamu nijak zásadně neomezujeme, bez obav jej můžete i veřejně reprodukovat, například ve svém obchodě, čajovně, čekárně nebo na recepci své firmy. Bez předchozí domluvy s autory však nešiřte stream přímo pro komerční účely.

Je to přímý přenos, takže o tom, co uslyšíte, rozhodne v největší míře příroda. Ačkoli je stále něco slyšet, nejvíce ptáci zpívají od brzkých ranních hodin a po celé dopoledne, v poledním vedru více odpočívají, aby odpoledne opět nabrali sílu a zpívali až do pozdních večerních hodin. V noci pak spí, takže se k mikrofonům nejvíce dostane kuňkání žab, případně zvuk hmyzu a štrachání nočních živočichů. Pokud prší, vystřídá pak zpěv ptáků bubnování kapek deště v korunách stromů a do suchého listí na zemi.

Co vlastně uslyšíte?

S přímým přenosem Slow Radio se dostáváme do jihočeské krajiny, konkrétně na lesnatý břeh rybníka, na který navazuje pruh rákosí a za ním volná voda. V průběhu celého dne můžeme naslouchat hlasům přírody, především zpěvu ptáků, ale zdaleka nejen jemu.

Ptáci jsou velmi atraktivní skupinou živočichů, mimo jiné pro jejich hlasové projevy, které lidem většinou znějí libozvučně. Ptáci se zvukem dorozumívají podobně jako lidé a většina druhů má velmi širokou paletu nejrůznějších zvuků. Každý z nich slouží k jinému účelu. Mezi nejběžnější patří kontaktní a potravní hlasy, většinou tiché a nepříliš nápadné pípání, kterými si partneři v páru nebo ptáci v hejnu neustále navzájem říkají: „Jsem v pořádku a jsem tady,“ případně „Našel jsem něco dobrého.“

Opakem jsou varovné hlasy, jejichž cílem je upozornit na nebezpečí. Jsou většinou krátké, ostré a ve vyšších frekvencích, což znesnadňuje jejich lokalizaci. Ptáci tak mohou upozornit na blížící se šelmu či dravce, aniž by mu přitom prozradili svoji polohu. Zajímavé je, že varovné hlasy jsou navzájem mezi druhy dost podobné a vzájemně si rozumějí i ptáci různých druhů. Při upozornění na nebezpečí je to docela pochopitelné. Všechny tyto hlasy můžeme slyšet z přenosu prakticky po celý den, ale jejich určování je většinou náročné i pro odborníka.

Nejznámějším a nejnápadnějším hlasovým projevem ptáků je bezesporu zpěv. Přestože nám zní většinou libozvučně, je to vlastně deklarace územních nároků a bojová výzva. Ptáci, většinou samečci, si takto vyznačují své výsostné území, teritorium. Zpěv, který obdivujeme, tak v ptačí řeči znamená zhruba „Toto místo jsem si vybral, všechny housenky, žížaly, mouchy, semínka (a co tak zrovna ten který druh žere) jsou moje a běda tomu, kdo by se sem odvážil. Pohybovat se v doslechu mohu pouze já a moje rodina.“

Nezřídka ovšem některý ze sousedů nebo i některý zatoulanec hranice překročí a můžeme pak zaslechnout vzrušené hlasy při vzájemném pronásledování. Nápadné jsou u kosů nebo strakapoudů, ale podobně se chová valná většina druhů (konkrétní seznam ptáčků přineseme v dalším článku).

V přenosu můžeme poslouchat i další zvuky, které mají naše uši většinou tendenci odfiltrovat jako nežádoucí rušení, ale k přírodnímu prostředí bezesporu patří. Dvěma nejslyšitelnějšími jsou šumění větru v korunách stromů a šplouchání vody narážející na břeh. Díky citlivému mikrofonu můžeme zachytit i takové zvuky, jako je svištění křídel prolétajících ptáků nebo škrábání drápků při pohybu po kmenech a větvích. Ale tyto zvuky rozhodně nejsou pravidlem. Aby byly slyšet, musí být pták či zvíře opravdu velice blízko mikrofonu, ale právě Slow Radio je ideální příležitostí k tomu, abychom si na podobné okamžiky počkali.

Zdeněk Vermouzek, ředitel České Společnosti Ornitologické

Nalézt vhodnou lokaci k instalaci mikrofonů bylo nejtěžší součástí celého projektu. Více než rok jsme hledali místo, kde je dost zpěvných ptáků, je dostatečně vzdálené od lidských obydlí a frekventovanějších cest (jejichž hluk by poslech rušil) a zároveň je zde přívod elektrické energie a dostatečně stabilní a rychlý bezdrátový internet.

Většině míst alespoň něco z toho chybělo, nejčastěji dostatečná vzdálenost od akustických projevů lidské činnosti. Současné místo jsme objevili až díky členům České společnosti ornitologické a jejímu řediteli Zdeňku Vermouzkovi.

Přestože v okolí několika kilometrů od současného umístění mikrofonu prakticky nic není, můžete občas v pozadí zaslechnout vlak, letadlo, nebo výjimečně i vzdálené mumlání zbloudilého turisty - extrémní citlivost mikrofonů a vysoký zisk dokáže sejmout i jemné zvuky na vzdálenost mnoha desítek i stovek metrů, vlak či letadlo pak na kilometry.

Proč poslouchat?

Stručně by se dalo říci proto, že je to příjemné a uklidňující. Nám se poslech ambientních zvuků přírody výborně osvědčil například při práci v hlučnějším prostředí - dobře maskuje okolní ruchy. V městském prostředí je i příjemným zvukovým doplňkem do bytu nebo kanceláře, jen jako jemné zvukové pozadí. Využít jej můžete například při uspávání dětí místo bílého šumu.

Komplexnější odpovědi nabízí speciální pedagog a muzikoterapeut Mgr. Jiří Kantor, Ph.D. z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

„Poslech zvuků přírody je jedním z příkladů tzv. ambientního zvuku. Případně bývá označovánn jako ambientní ptačí zvuk v případě, že se jedná o zpěv ptáků. Ačkoliv experimentální výzkum účinků ambientních zvuků přírody je dosud omezený, lze najít některé studie, které dokazují jejich pozitivní účinky na lidský organismus. Většinou se jedná o studie, které uměle navozují v lidském organismu stresové reakce a poté (prostřednictvím srovnání s kontrolní skupinou) zjišťují, jak velký účinek má vliv ambientního zvuku na parasympatický nervový systém. Tato část nervového systému je zodpovědná za uvolnění a uklidnění organismu (nebo jiné fyziologické reakce),“ vysvětluje Kantor a dodává: „Lze předpokládat, že účinky ptačího zpěvu na organismus nabízejí daleko více pozitivních účinků, než je dosud empiricky potvrzeno. Bohužel doposud je mnohem obsáhlejší počet výzkumů ambientního zvuku pro komerční účely. Domnívám se, že nárůst praktických projektů s ambientními zvuky přírody by dokázal v budoucnu podpořit společenskou zakázku, která může vyústit ve větší počet výzkumných studií na toto téma.“.

Drobné varování

Mikrofony v zeppelinech, ještě bez kožešin, během instalace Slow Radio.

Mikrofony v zeppelinech, ještě bez kožešin, během instalace Slow Radio.

V sestavě používáme velmi kvalitní mikrofony schopné přenést velice široký dynamický rozsah a s ohledem na co nejpřirozenější zvuk jsme nepoužili žádnou kompresi dynamiky. Proto doporučujeme udržovat poslechovou hlasitost na přirozené úrovni. Protože - v hypotetickém případě - pokud by kupříkladu do mikrofonního krytu klovl datel, bude tato rána mnohem hlasitější než zpěv ptáků. V čase vydání článku běží přenos déle než tři týdny (abychom odladili případné komplikace) a podobnou událost jsme nezaznamenali.

Druhá poznámka se týká kvality zvuku při bouřce. Zvuky lesa snímáme s vysokým ziskem, abychom při digitalizaci dosáhli co nejvyšší kvality zvuku jak během běžného dne, tak i v nočním tichu. Hrom se tak dostane zcela mimo dynamické možnosti přenosu a během digitalizace je oříznut (clipping) a výsledný zvuk hromu tak bude zkreslený.

Technické miniokénko

Abychom již nezdržovali od poslechu, podrobnější technický popis vysílací aparatury si necháme na později.

Pro představu však alespoň stručně. Zvuk snímá dvojice mikrofonů Sennheiser MKE 600 v kompletních ochranách proti povětrnostním vlivům. Jejich napájení i digitalizaci zvukového signálu má na starosti externí zvuková karta Steinberg UR-242, streamy kódujeme na pracovní stanici Fujitsu Celsius W530 a pomocí routeru D-Link DWR-921 je přes LTE síť O2 odesíláme na streamovací servery Play.cz, které je pak odesílají k jednotlivým posluchačům.

Slow Radio pro vás vymysleli lidé z původního týmu projektu Slow TV a spolku Žádná věda.

Přejeme příjemný poslech.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Společnost Beyerdynamic na veletrhu IFA představila spolupráci s Mimi Hearing...
Největší sluchátková revoluce? Avento se přizpůsobí uším posluchače

Berlín (Od zpravodaje Technet.cz) Společnost Beyerdynamic na veletrhu IFA představila spolupráci s Mimi Hearing Technologies. Prvními výsledky jsou aplikace MIY a sluchátka Avento Wireless,...  celý článek

Chytré hodinky mají nahradit kapesní hudební přehrávače.
Chytré hodinky mají nahradit hudební přehrávače. V ČR to má překážku

Proč si kupovat přehrávač s 8GB pamětí a třídit v ní hudební sbírku, když mohu mít miliony alb a desítky milionů skladeb podle chuti dostupné doslova na...  celý článek

Takto bude vypadat Amazon Echo. K dodání bude „v příštích týdnech“. Zatím umí...
Chytrý reproduktor z druhé ruky vás může připravit o soukromí

Britský bezpečnostní expert ukázal, jak se z chytrého reproduktoru Amazon Echo může snadno stát štěnice s přímým přenosem zvuku kamkoli po světě.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.