Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Internetová nálada se mění podle Slunce, ukázala analýza Twitteru

aktualizováno 
Lidé ze všech koutů světa mají nejlepší náladu ráno a večer bez ohledu na to, odkud jsou. Univerzální trend se projevil rozborem příspěvků na síti Twitter. Je to jen jedna z ukázek nových sociologických nástrojů, které by mohly změnit naše chápání člověka a společnosti.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Nálada světa stoupá a klesá v závislosti na tom, jak se nám pohybuje slunce nad hlavou, bez ohledu na rozdíly mezi námi. Něco takového asi tvrdili uctívači mnoha slunečních bohů v dějinách lidstva. V roce 2011 se k nim v časopise Science přidali vědci z Cornellovy univerzity v USA, Scott Golder a Michael Macy. Práce je dostupná z této stránky, ovšem přístup je placený.

Studie je založena na analýze zpráv z Twitteru, více o její metodice si můžete přečíst v boxu na konci článku. Autoři rozlišovali mezi kladnými a zápornými pocity mluvčích (tzv. sentiment analysis). Měřili je jako dvě nezávislé hodnoty, nikoliv jako opačné hodnoty na jedné souvislé škále. Jinými slovy, když zpráva není příliš pozitivní, neznamená to, že by dotyčný nutně musel vysílat negativní signály. Jen prostě nevyjadřuje pozitivní.

Na základě této analýzy dospěli k závěru, že denní doba je dobrým ukazatelem nálady lidí z různých částí světa a různých kultur. Lidé mají pozitivní emoce hlavně po ránu, během dne jich ubývá, aby se večer vzepjaly k novému vrcholu. Obecně také mívají lepší náladu o víkendech, ale i během nich jsou nejšťastnějšími částmi dne ráno a večer. Náladu na Twitteru také ovlivňuje roční období, či přesněji jejich změny. Jak se den prodlužuje, nálada stoupá. Když se krátí, trend je opačný. Zajímavé je, že v zimě sice obecně ubývá pozitivních zpráv, ale negativních nepřibývá.

V množství je síla

Nejsou to žádná převratná zjištění, což je podle sociologů vlastně dobře. Těžko si asi představit, že by takhle masivní studie přišly s nějakým zcela nečekaným výsledkem, který by popíral naše každodenní zkušenosti.

Udělejte si vlastní pokus

Autoři studie za Science nezavřeli nástroje, které používají, žárlivě do šuplíku. Vytvořili stránku umožňující sledovat výskyt slov a dvojslovných výrazů na Twitteru. Je dostupná na adrese timeu.se.

Jak vypadají výstupy ze stránky můžete vidět na konci boxu. Je to týdenní frekvence slovního spojení "nová práce" (new job). Hádejte, na který den připadá ta nápadná špička?

Výskyt fáze

Autoři se ale domnívají, že jejich největší vítězství tkví v použité metodě: tedy využití údajů ze sociálních sítí a internetu obecně. Sociologické studie na základě těchto dat mají podle zastánců tohoto přístupu na sociologii stejný dopad jako sledování počasí ze satelitu na meteorologii. Odhalují úplně nový rozměr pozorovaných jevů.

Práce na těchto údajích už například ukázaly, že názory na různé politiky se mění ze dne na den. Další americká skupina sleduje na Twitteru "náladu národa" v průběhu celého dne (práce není publikována, ale autoři mají hezkou stránku dostupnou zde). Jiná, dnes už široce známá studie, sledovala štěstí analýzou blogů (je zde) a ukázala, že internet má svoje šťastné a nešťastné dny (šťastné jsou samozřejmě především svátky).

Stejný tým kolem Petera Doddse z Vermontské univerzity pak má za sebou i další velmi obsáhlou studii údajů z Twitteru. Snažil se měřit štěstí internetového národa z údajů ve více než čtyřech a půl miliardách tweetů poslaných během tří let. Práce zatím nebyla publikována v žádném časopise, ale je volně k dispozici na serveru arXiv.org (a to odsud). I v jejich studii se objevují rytmy, na které upozorňují Macy a Golder v Science.

Pravdou ale také je, že měření na údajích ze sociálních sítí se stalo tak trochu módou. Elektronické údaje mají proti nejpoužívanějším a nejlevnějším subjektům sociologických studií, tedy vysokoškolským studentům, celou řadu výhodu. Třeba zkoumat závislosti nálady a spánkového rytmu na skupině mladíků a dívek žijících na kolejích by přineslo obecně platné výsledky jenom těžko.

Internet má i své nevýhody. Třeba proti zkoumání světové nálady na Twitteru lze vznést tu námitku, že nejde o samotné emoce či prožitky, ale zprávy o nich. Autoři tweetů vědí, ba dokonce doufají, že oněch 140 znaků budou číst další lidé a proto je nepochybné, že se publiku podbízejí. New York Times to hezky a stručně shrnul tak, že lidé nepíší, co cítí, ale to, o čem si myslí, že se bude líbit ostatním.

To může být pravda. Ale pravda také je, že pravidelné vzorce špiček a propadů dobrých i špatných nálad na Twitteru jsou sociologický fakt. A k novým zdrojům informací můžeme připočíst i blogy, sítě přátel na Facebooku či kruhy na Google+. Na obrazovkách se objevuje záplava údajů, které nikdy předtím nikdo jiný neviděl. A lidé, především sociální vědci, mají jedinečnou možnost ukázat, co z nich o nás dokáží vyčíst.

Výky pozitivních (nahoře) negativních emocí na Twitteru během dní v týdnu podle

Výkyvy pozitivních (nahoře) negativních emocí na Twitteru během dní v týdnu podle studie Scotta Goldera a Michaela Macyho. Jednotlivé dny týdne jsou odlišeny barevně. Klíč k jejich rozluštění je na pravé straně, s anglickými zkratkami dnů u jednotlivých barev.

Jak na to přišli anebo Trocha detailů nikoho nezabije

Studie probíhala na zprávách ze všech účtů na Twitteru založených mezi únorem 2008 a dubnem 2009. Samotný sběr dar se uskutečnil v lednu 2010, takže analyzované zprávy byly napsány od února roku 2008 do ledna 2010.

Autoři si nemyslí, že by zprávy z jiného časového období mohly přinést jiný obraz, a něco na tom patrně bude. I když do tohoto období spadá začátek dnešní hospodářské krize, zprávy možná mohly být o něco méně optimistické, než by tomu mohlo být o pár let dříve, denní rytmus většiny uživatelů snad krize nijak výrazně nezasáhla.

Z analýzy byli vyloučeni jen ti uživatelé, kteří napsali za tuto dobu méně než 25 zpráv, aby se eliminovali sváteční psavci, kteří tweetují jen při zcela výjimečných příležitostech. I tak se jednalo o zhruba půl miliardy zpráv od 2,4 milionů uživatelů.

Testovaní uživatelé Twitteru pocházeli z 84 různých zemí, ale všechny jejich příspěvky byly v angličtině. Analýzu zpráv prováděl software pro textovou analýzu (jde o nástroj přezdívaný LIWC). Proto byly také použité jen anglické zprávy; jiné jazyky vyžadovaly jiný další software. Celkem autoři hledali zhruba tisícovku emočně nabitých slov (třeba vztek, radost).





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Logo Facebook
Facebook má nová pravidla. Mají bránit šíření falešných zpráv

Facebook přistoupil ke zpřísnění pravidel, které mimo jiné připraví o reklamu stránky, které šíří urážlivé a nepravdivé informace.  celý článek

Russia Files na Wikileaks.org
Wikileaks začaly zveřejňovat data o ruské firmě, která prý pomáhá špehovat

Web Wikileaks.org zveřejnil první část uniklých dat, která ukazují, jakým způsobem Ruská federace masově sleduje provoz na síti internet. První část...  celý článek

Windows Subsystem for Linux umožní ve Windows spouštět nativně Linuxové...
Uživatelé Windows 10 mohou být nechráněni proti novému problému

Linuxový terminál, který Microsoft nově doplnil do Windows 10, způsobuje neočekávané problémy. Bezpečnostní odborníci varují před jeho zneužitím.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.