Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Slunce je menší, než se myslelo, tvrdí vědci

aktualizováno 
Podle výsledků nejnovější studie provedené vědci ze Světového radiačního střediska ze švýcarského Davosu, by mělo mít Slunce o 600 kilometrů menší průměr, než se dosud všeobecně soudilo.

Slunce je | foto: NASA

Určit přesnou velikost Slunce není podle vědeckého magazínu New Scientist vůbec tak snadné, jak by se na první pohled mohlo zdát. Naší Zemi nejbližší hvězda je vlastně koule složená ze žhavých plynů, nemá tedy pevný povrch, a proto je třeba jeho hranice nějak definovat. Astronomové se dohodli, že za okraj Slunce budou považovat místa v takové vzdálenosti od jeho středu, kde atmosféra přestává propouštět světlo a stává se tak neprůhlednou.

Dva způsoby, jak zjistit, jak je Slunce velké

Pro měření velikosti Slunce používají vědci v zásadě dvě odlišné metody. První vychází z pozorování Slunce teleskopy, přičemž se měří vzdálenost mezi středem slunečního disku a místy na okraji, ve kterých dochází k náhlému poklesu jasnosti. Takto bylo zjištěno, že poloměr Slunce měří 695 990 kilometrů, což je asi 109krát více, než činí průměr naší Země.

Druhý způsob využívá k měření gravitačních f-vln, které se dají přirovnat k vlnění mořské hladiny. Vyskytují se pouze na neprůhledném povrchu, a protože je známa závislost jejich vlnové délky na vzdálenosti od středu Slunce, můžeme z jejich pozorování stanovit velikost slunečního poloměru. Pomocí této metody astronomové dospěli k tomu, že sluneční poloměr má 695 700 kilometrů, a to je zhruba o 300 kilometrů méně, než hodnota získaná metodou poklesu světla.

Některé fyzikální charakteristiky Slunce bude nutné opravit

Ačkoli rozdíl činí pouhých 0,04 %, působí vědcům nemalé starosti, protože i tak je dost velký na to, aby se významně uplatnil při helioseismologickém studiu nitra Slunce. Helioseismologie zkoumá Slunce pomocí zvukových vln, které čeří jeho povrch podobně jako f-vlny. Mimo jiné nám poskytuje důležité informace o původu magnetických polí, jež jsou příčinou vzniku slunečních skvrn, což nám pomáhá například při předpovědi počasí.

Nesrovnalosti v naměřených hodnotách se rozhodla vyřešit Margit Haberreiterová a její výzkumný tým ze Světového radiačního střediska. Použitím programu, který simuluje šíření světla ve sluneční atmosféře, znovu přepočítala vzdálenost, ve které dochází k poklesu světla. Zjistila, že k poklesu světla dochází asi 330 kilometrů nad neprůhledným povrchem, po kterém se prohánějí f-vlny. Podle všeho tedy existuje rozdíl mezi tím, kde sluneční atmosféra začíná být neprůhledná, a místem, kde pozorujeme pokles světla.

„Teoretické modely Slunce, které jsou založeny na větším poloměru, je potřeba opravit,“ prohlásil její kolega Alexander Kosovichev ze Stanfordské univerzity v Kalifornii pro New Scientist. Některé fyzikální charakteristiky Slunce, jako například vnitřní teplota a hustota, by pak nabývaly jiných hodnot. „Přesnější určení poloměru by mohlo vést k lepšímu pochopení dějů v slunečním nitru,“ dodává.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Uvnitř téměř zamrzlé stanice Saljut-7 v představě filmařů
Pracovali poslepu ve tmě, mrazu a nedýchatelném vzduchu. Zachránili Saljut 7

Na neovladatelné stanici Saljut 7 panoval mráz a tma. Kosmonauti se museli chodit ohřívat do své domovské lodi Sojuz. Takto prožili několik dlouhých dní....  celý článek

Velení na pozorovatelně, střelnice Kapustin Jar
Před Bajkonurem Sověti zkoušeli rakety v tajném Kapustině Jaru

Sovětský svaz se v padesátých letech snažil na základě výzkumu německé raketové techniky i vlastních zkušeností vytvořit dalekonosnou raketu pro vodíkovou...  celý článek

Sputnik 1 byl první člověkem vytvořený objekt ve vesmíru. Družici tvořila koule...
První sovětská družice musela na poslední chvíli radikálně „zhubnout“

Sovětští raketoví konstruktéři museli ani ne rok před startem Sputniku zásadně změnit plány na jeho podobu. Družice nakonec musela být podstatně menší a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.