V úterý se na Slunci odehrála velkolepá podívaná. Začalo to malým ohňostrojem: "Nejprve došlo k poměrně malé erupci, která se řadila mezi ty spíše menší v kategorii středně silných," vysvětluje František Fárník, vedoucí Slunečního oddělení Astronomického ústavu Akademie věd.
Pak přišel zlatý hřeb programu, kdy se z povrchu Slunce zvedlo velké množství hmoty: "Možná v důsledku erupce pak následoval opravdu výjimečně velký výron koronární hmoty," říká František Fárník.
Než se ale začneme bát, poslechněme si ještě českého odborníka: "Nemám sice v tuhle chvíli přesné údaje, kolik nabitých částic bylo skutečně vyvrženo do vesmíru a směruje k nám, ale všechno naznačuje tomu, že je jich jen málo," říká František Fárník a pokračuje: "Myslím, že ale jestli vůbec nějaké důsledky na Zemi pocítíme, tak to může být nanejvýše krátkodobé narušení rádiového spojení."
Nasvědčuje tomu i fakt, že americká agentura NASA před nebezpečím způsobeným včerejšími událostmi varuje jen umírněně. "Zřejmě tedy velké následky nepředpovídá, to by byla výstraha podstatně důraznější," domnívá se Fárník.
Žbluňknutí na hvězdě
Důvod je jednoduchý. Slunce sice do vesmíru vyvrhlo velké množství hmoty, ale většina jí rychle spadla zpět. (Plazmový "déšť" padal podle NASA téměř na polovině slunečního povrchu.) Jsou to přitom právě nabité částice sluneční hmoty, které na Zemi mohou způsobit elektromagnetické bouře. Pokud k nám nedoletí, nemohou nastat apokalyptické scénáře typu narušení rozvodných elektrických sítí.
V krajním případě by tedy mohlo dojít ke krátkodobému zhoršení podmínek pro šíření rádiového signálu. Komplikovat by to mohlo například příjem signálu GPS, který je sám o sobě velmi slabý.
Nejspíše ale vše skončí jako obvykle: pouze zvýšeným výskytem polárních září v blízkosti pólu, a to hlavně v noci z 8. na 9. června. Většina částic, které gravitaci Slunce nakonec unikly, navíc směřuje (rychlostí kolem 1 400 kilometrů za sekundu) mimo Zemi.
