Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Silná sluneční erupce může vyvolat polární záři i dělat problémy GPS

  18:18aktualizováno  18:18
Dva výrony koronální hmoty krátce po sobě jsou poměrně vzácné. Tento týden je zaznamenaly přístroje systému Solar Dynamics Observatory, který Slunce sleduje.

Výron koronální hmoty (anglicky coronal mass ejection, CME) nejvyšší třídy X (konkrétně X 1,6) zaznamenali vědci 10. září 2014. Samostatný výtrysk hmoty by Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA), který dopad erupcí hlídá, příliš nevzrušil. V tomto případě však došlo ke dvěma výronům relativně krátce po sobě směrem k Zemi, a tak pro jistotu aktivoval hlídku, která dopad slunečních částic sleduje. Ty přitom letí vesmírem rychlostí několik tisíc kilometrů za sekundu.

Zemi by měly zasáhnou v pátečních odpoledních hodinách, ale neočekává se žádný katastrofický scénář. Může však dojít k rušení rádiových signálů či GPS. Dá se také předpokládat, že by si polární záři mohli užít lidé v oblastech blíže rovníku, a to až do soboty. Česka se to však netýká.

"Z těchto slunečních událostí neočekáváme žádné nezvládnutelné dopady na naši infrastrukturu, ale sledujeme je podrobně," řekl v konferenčním hovoru s novináři podle agentury Reuters ředitel NOAA Thomas Berger.

Slunce je v současné době na vrcholu svého 11letého cyklu, i když celková úroveň aktivity je mnohem nižší, než je typické solární maximum. Takto silné bouře jako nyní se obvykle vyskytují 100 až 200krát během slunečního cyklu, řekl Berger.

Hmota z prvního výtrysku již přitom k Zemi dorazila a způsobila jen menší geomagnetickou bouři (označovanou jako G1). V kombinaci s přicházející vlnou částic z druhého výronu pak může v sobotu dosáhnout úrovně G3, což je označení pro silnou bouři, která ale není neobvyklá. Podobně silná událost se odehrála zhruba před dvěma lety.   

Co se děje při geomagnetické bouři

Geomagnetická bouře je poruchou v magnetickém poli (magnetosféře) Země. Slunce ji může způsobit výronem koronární hmoty (zmagnetizovaného plazmatu), která dorazí k Zemi rychleji a s větší energií než obyčejný "sluneční vítr". Projevem poruch magnetosféry jsou například polární záře, ale může dojít i k poničení elektroniky. V roce 1859 masivní výron koronární hmoty stlačil zemskou magnetosféru ze zhruba 60 tisíc kilometrů nad Zemí na sedm tisíc.

Vizualizace geomagnetické bouře

Vizualizace geomagnetické bouře

Autor:



Nejčtenější

Prahu by zatopila radioaktivní voda. Ihned by umřely desítky tisíc lidí

Celkový pohled na Prahu zatopenou vodou z Orlické a Slapské přehrady v rámci...

Píše se rok 1982 a Prahu zasahuje mohutná přívalová vlna z protržené Slapské a Orlické přehrady. Je to dílo nepřítele...

Dvakrát přežil ohnivé peklo a vrátil se do boje. Chybu udělal po válce

František Truhlář před válkou

Letec RAF František Truhlář přežil dvě těžké havárie při návratech z bojových letů. Při obou utrpěl těžké popáleniny,...



Proč chtěl Hitler Svatý grál a archeologie za ČSSR nebyla marxistická

Svastika na archaické řecké keramice (8. století před Kr., Archeologické muzeum...

Jedním z oblíbených triků propagandy a propagandistů je návrat k mýtům a ohýbání historie do podoby, která politickému...

Tohle astronomové ještě neviděli. Přiletěla první mezihvězdná planetka

Rekonstrukce možné podoby planetky 1I/2017 U1 (‘Oumuamua) na základě údajů...

V naší soustavě už více či méně dobře známe 750 tisíc různých planetek a dalších menších těles. Ale žádný z nich se...

Legendární pragovka pokořila Balkán a Jugoslávci ji pojmenovali Pionir

Praga RND

Legendární nákladní automobil Praga RN, včetně dieselové mutace RND, vznikl v první polovině třicátých let, ale ve...



Další z rubriky

Poslední šance, pošlete své jméno na Mars. Opravdu tam poletí

Pošlete své jméno na Mars na sondě InSight.

Dnes máte opravdu poslední šanci se vypravit na Mars. Samozřejmě nikoliv osobně, ale prostřednictvím sondy InSight,...

Fenka Lajka zahynula krutou smrtí. Zabil ji stres a vysoká teplota

Fenka Lajka byla potulným zvířetem chyceným v jedné z moskevských ulic.

Před 60 lety, 3. listopadu 1957, se dostal do vesmíru první živý tvor. Sověti vypustili družici Sputnik 2 se psem,...

Pod povrchem Měsíce je obří tunel. Objevila ho japonská sonda

Stanice ISS „míjí“ Měsíc. (2. 8. 2015)

Japonská vesmírná agentura JAXA odhalila na Měsíci obrovskou jeskyni, která by podle expertů mohla v budoucnu sloužit...



Najdete na iDNES.cz