Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Sluneční soustava bude mít 8, nebo 10 planet

  7:49aktualizováno  7:49
Náš sluneční systém trpí krizí identity. Léta se skládal z devíti planet. A to i přesto, že někteří vědci už roky debatují, zda k němu Pluto opravdu patří. Objevy poslední doby, zejména nález tělesa většího a vzdálenějšího od Slunce než Pluto, vrhl ale tuto část vesmíru ještě hlouběji do nejistoty.
Kreba objektu za planetou Pluto

Kreba objektu za planetou Pluto - Kresba vesmírného tělesa, které astronomové objevili za nejvzdálenější planetou slunečního systému, Plutem. Dostal provizorní jméno Quaoar podle tvůrčí síly z mytologie kalifornských Indiánů. | foto: NASA

Mělo by se nové těleso známé jako 2003 UB313 či Xena stát desátou planetou, nebo by naopak měl být status planety Plutu odebrán? A hlavně - co je vlastně planeta? Právě o tom budou na dvanáctidenní konferenci, jež v pondělí začíná v Praze, diskutovat stovky expertů. Naleznou-li jasnou odpověď, je však značně nejasné.

"Je čas, abychom měli definici (planety)," řekl americký expert Alan Stern z Jihozápadního výzkumného institutu San Antonia. "Veřejnost mate, že my astronomové žádnou nemáme," dodal. Debata o ní zintenzivnila loni v létě, když astronom Michael Brown oznámil objev tělesa většího než Pluto.

Podobně jako Pluto se objekt nachází v takzvaném Kuiperově pásu, tajemné diskovité oblasti za Neptunem, v níž leží i stovky komet a dalších těles. Brown mu dal podle televizního seriálu a jeho hlavní hrdinky, neohrožené válečnice, jméno Xena. Oficiálně však jde o 2003 UB313.

Experti pomocí Hubbleova vesmírného teleskopu zjistili, že Xena měří asi 2400 kilometrů v průměru, tedy víc než Pluto. Nachází se 14,5 miliardy kilometrů od Slunce a je nejvzdálenějším známým objektem slunečního systému.

"Život by byl jednodušší, kdybychom se vrátili k osmi planetám," řekl astronom z americké Minor Planet Center v Cambridge Brian Marsden. Někteří navrhují, aby se planety rozdělily na kategorie dle svého složení. Podobně se člení hvězdy a galaxie. Jupiter by mohl být označen za "velkou plynovou planetu", zatímco Pluto a Xena by mohly být "ledové trpasličí planety".

"Pluto si nezaslouží, aby bylo označováno jako běžná planeta," řekl astrofyzik Garnegieho institutu ve Washingtonu Alan Boss. "Ale je zcela v pořádku (říct), že jde o ledovou trpasličí planetu či historickou planetu."

ČTK při čtvrteční konferenci, na níž byl představen program 26. valného shromáždění Mezinárodní astronomické unie, oslovila některé české odborníky s dotazem, jestli by podle nich Pluto mělo zůstat planetou. Všichni se shodli, že by o tento status spíše mělo přijít.

"Nejsem úplně rozhodnutý, ale možná by bylo lepší, kdyby Pluto bylo přesunuto mezi planetky, protože by se tím předešlo dalším sporům, které by mohly vzniknout v budoucnosti," řekl astronom Jan Vondrák. Podobně se vyjádřili i Jiří Grygar či Jan Palouš.

Šance na změnu současného stavu ale experti označili za nejasné, v mnohém se prý podobají povolební situaci v České republice, respektive složení jejího parlamentu, kde jsou síly rozděleny 100 na 100. Podobně jsou prý na tom nyní i astronomové - v otázce Pluta jsou rozpolceni vedví.

S odebráním titulu planeta nějakému tělesu už dějiny astronomie mají zkušenosti. V 19. století byl objeven Ceres, který byl nejprve považován za planetu, později byl však překlasifikován na asteroid. Poblíž něj totiž byly nalezeny další podobné objekty, takže by se počet planet musel stále rozšiřovat.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sputnik 1 byl do vesmíru vynesen raketou R-7 Semyorka z vojenské oblasti...
Zajali jsme špatné Němce! Co se stalo, když Sověti vypustili Sputnik

Závod o vypuštění první družice dospěl do finále. Sovětům se podařilo díky osekání programu připravit ke startu před Američany. Když přišel okamžik startu,...  celý článek

Měsíc vychází u Sochy Svobody. 14.11.2016
Potvrzeno: Američané se vrátí na Měsíc

„Vrátíme americké astronauty na Měsíc. A to nikoli proto, aby tam zanechali stopy a vztyčili vlajku, ale proto, aby vytvořili základy pro vyslání Američanů na...  celý článek

Loď Šen-čou 9 před spojením s experimentálním modulem Tchien-kung 1
Čínská stanice zrychluje svůj pád k Zemi. Kam spadne, není jisté

K Zemi se blíží několikatunová kosmická stanice, jež byla vůbec první, kterou se Číně podařilo vynést na oběžnou dráhu. Původní odhad dopadu až 100 kg zbytků...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.