Proč se slunečnice otáčí za sluncem? Může za to růst stonku a rozmnožování

aktualizováno 
Slunečnice se za sluncem otáčí od východu na západ a v noci zase zpátky. Ale jenom ta, která ještě roste. Vědci ukázali, proč dospělé slunečnice s otáčením přestanou a místo toho hledí všechny na východ.

Slunečnice se otáčejí za sluncem, to ví každý. Jak je ale možné, že slunečnice se večer dívá na západ, ale ráno už opět čeká na slunce vycházející na východě?

Slunečnice se otáčejí tak, že západní a východní strana stonku roste různou rychlostí ve dne a v noci

Vědci z University of California se detailněji podívali na mechanismus sledování a své výsledky publikovali v prestižním časopise Science v článku „Cirkadiánní regulace heliotropismu, orientace květu a pobytu opylovačů u slunečnic“ (abstrakt, plný text pro předplatitele nebo za poplatek). Biolog Hagop Atamian a jeho kolegové zjistili, že jde především o různou a nerovnoměrnou rychlost růstu stonku, která otáčení způsobuje.

Přes den za sluncem, ráno na druhou stranu

Rostliny se snaží vydobýt si, doslova, lepší místo na slunci a používají k tomu různé mechanismy. Jedním z nich je propojení receptorů světla s růstovými mechanismy, tzv. fototropismus, tedy růst podmíněný světlem, který popsal již Charles Darwin. Pokročilejší variantou - kterou jsou známé právě slunečnice - je heliotropismus, tedy růst podle předvídatelné polohy slunce na obloze.

Fotogalerie

Slunečnice ale nesledují slunce podobně, jako by to dělala třeba kamera. Kdyby tomu tak bylo, přestaly by se otáčet při zatažené obloze a hlavně by v noci zůstaly otočeny na západ, kde naposledy viděly svůj sledovaný objekt. Místo toho se slunečnice v noci otočí zpátky na východ, aby mohly slunce sledovat od rána. Tím získává slunečnice jasnou výhodu - efektivnější fotosyntézu a měřitelně rychlejší růst tkáně.

Experimentální ověření

Vědci ukázali, že slunečnice mají jakési „vnitřní hodiny“, které jim umožňují předvídat pozici slunce. Když byla slunečnice „navyklá“ na otáčení za sluncem umístěna do laboratoře, kde byla poloha světla konstantní, trvalo slunečnici několik dní, než se přestala otáčet za nyní již nedostupnými slunečními paprsky.

Slunečnice se od východu na západ otáčejí v létě i na podzim (C). Když jsou...

Slunečnice se od východu na západ otáčejí v létě i na podzim (C). Když jsou přeneseny do laboratoře, otáčení po několika dnech ustane (D). Pokud je slunečnice umístěna do umělého prostředí se 30hodinovým dnem, slunečnice je zmatená (E).

V druhém experimentu dali biologové slunečnici navyklou na 24hodinový cyklus do komory, kde simulovali den zpomalený na 30 hodin. Rostlina se prodlouženému dni nepřizpůsobila, byla zmatená a nedokázala se v noci otočit zpátky na východ. Tak vědci ověřili, že si rostlina umí udržovat cirkadiánní (24hodinový) rytmus (podobně jako například lidé).

Nahřátá slunečnice přiláká více včel

Slunečnice, které byly od rána natočeny na východ, byly více nahřáté (E) a...

Slunečnice, které byly od rána natočeny na východ, byly více nahřáté (E) a přilákaly mnohonásobně více včel (F)

To také vysvětluje, proč se za sluncem otáčejí pouze slunečnice mladé, ještě rostoucí. Dospělé slunečnice jsou naopak permanentně natočeny směrem na východ, aby chytaly sluneční paprsky hned od rána. Včely, které slunečnice opylují, preferují nahřáté květy a navštěvují je až pětkrát častěji, než květiny, které vědci násilím otočili na západ.

„Včely prostě mají rády nahřáté květy,“ uvedla Stacey Harmerová, korespondenční autorka. Když totiž přenosným „topením“ nahřáli i květy nastavené směrem na západ, rozdíl se zmenšil.

Studie Atamiana, Harmerové a jejich kolegů navazuje na předchozí výsledky téhož týmu. Vyplývá z nich kromě konkrétních zjištění i obecný postřeh: rostliny při svém přizpůsobování se prostředí nespoléhají jen na „aktuální pozorování“, ale snaží se také události „předpovídat“.

Autor:

Nejčtenější

Samopal vz. 58, který není samopalem, má vyšší kadenci než kalašnikov

Československý samopal vz. 58 V - verze pro výsadkáře se sklopnou opěrkou.

V Československu vzniklo několik typů palných pěchotních zbraní, které se mohly směle rovnat se zahraniční konkurencí....

Oumuamua může být mimozemskou časovou schránkou, řekl expert v Rozstřelu

Astronom Petr Scheirich v diskusním pořadu Rozstřel.

„Můj názor je, že jde o těleso přírodního původu, ale přál bych si, aby tomu tak nebylo,“ řekl v Rozstřelu o prvním...

Televizor z Plzně potěšil, nabízí velmi dobrý obraz za příznivou cenu

Televizor Hisense H55U7A

Otestovali jsme v Plzni vyráběný televizor čínské značky Hisense. Za rozumnou částku nabízí výborný 120Hz LCD...

Smrtící propaganda: jak lži a falešná fotografie rozpoutaly masakry

Fotografie obrazu srbského umělce Uroše Prediće z roku 1888 zneužila propaganda...

V ranních hodinách 20. listopadu 1991 bělehradská televize zveřejnila zprávu, že Chorvati zmasakrovali v základní škole...

Nejpoužívanější prohlížeč měl skromné plány. Chrome zásadně změnil web

Vývoj ikony prohlížeče Chrome

Prohlížeč Google Chrome používá k brouzdání po internetu většina uživatelů. Před deseti lety to přitom byl nenápadný...

Další z rubriky

Před 40 lety odstartoval Magion. My si na něj nedávno sáhli

Před čtyřiceti lety letěla do kosmu první československá družice Magion 1

V úterý 24. října 1978 odstartovala do kosmického prostoru první československá družice, 15 kilogramů vážící Magion....

S viry v těle a komunisty za zády. Život profesora Ctirada Johna

Imunolog a mikrobiolog Ctirad John na snímku z března 2009

V pátek 12. října zemřel profesor Ctirad John, legenda české imunologie, ve věku požehnaných 98 let. Sám se nepovažoval...

Změna času v březnu je chyba, řekla bioložka Helena Illnerová v Rozstřelu

Fyzioložka a biochemička Helena Illnerová v diskusním pořadu iDNES.cz Rozstřel

Změna času byla nastavena na špatné měsíce, a tak by její zrušení nebylo na škodu, řekla v Rozstřelu bioložka Helena...

V soutěži Nastartujte se uspěl nápad na originální Priessnitzovy zábaly
V soutěži Nastartujte se uspěl nápad na originální Priessnitzovy zábaly

V již šestém ročníku grantového programu Komerční banky a Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) zvítězil výrobek Mamavis – univerzální zábal, který přináší nemocnému komfortní využití tradiční léčebné metody Vincence Priessnitze.

Najdete na iDNES.cz