Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Snímky odhalily Lunochod 2 na Měsíci. Po sedmatřiceti letech

  10:15aktualizováno  10:15
Nové snímky měsíce z NASA skrývaly 37 let staré tajemství. Byl na nich konečně vyfotografován Lunochod 2. Při zkoumání záběrů na to přišel profesor Phil Stooke z kanadské univerzity Western Ontario.

Lunochod 2 na snímku NASA | foto: NASA

Snímky se zveřejňují pravidelně, není na tom nic zvláštního. Tyhle ovšem zkoumal profesor Phil Stooke a objevil podezřelé smítko a dráhu k němu vedoucí.

Nakonec se z toho překvapivě vyklubal druhý sovětský dálkově řízený robot pro zkoumání Měsíce, Lunochod 2. Jeho poloha byla sice známa z předchozích měření pomocí laserových paprsků, ale vizuálně nikdy nebyla potvrzena. Na Zemi totiž neexistuje teleskop, který by dokázal sondu vyfotografovat.

"Věděli jsme s přesností několika kilometrů, kde se nachází," uvedl Stooke v e-mailu. Laserové měření na takovou vzdálenost prý už není tak přesné.

"Největší hodnota tohoto objevu tak spočívá nejen ve vizuální identifikaci, ale také v objevení stopy, podle které může být poprvé nakreslena detailní cesta vozítka," vysvětluje kanadský profesor.

Lunochody

Lunochod 1 byl dálkově řízen ze Země a poháněla ho elektřina ze slunečního panelu.

Lunochod 1Po měsíčním povrchu najezdil přibližně 10,5 km. Během cesty pořídil přes 20 tisíc snímků okolí, měřil pevnost terénu a zvládl asi 25 chemických rozborů půdy. Přečkal 11 měsíčních nocí, než zeslábly jeho akumulátory.

Jeho dvojník, Lunochod 2, který byl teď nalezen, pracoval na Měsíci od 16. ledna do června 1973 a pořídil asi 80 tisíc snímků.

Zdroj: Antonín Vítek

Právě Stook byl asi jedním z nejpovolanějších, kdo mohl tento objev učinit. Sám totiž zveřejnil v roce 2007 knihu s názvem Mezinárodní atlas měsíčního výzkumu.

Snímky, které mu pomohly Lunochod 2 objevit, pocházejí z umělé měsíční družice Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO). Putuje zhruba 50 kilometrů nad měsíčním povrchem a mapu tělesa začala snímat od července roku 2009.

Lunochod 2 se vydal na cestu v lednu 1973, kdy byla ze základny Bajkonur vypuštěna raketa Luna 21. Na povrchu Měsíce vytvořil rekord v počtu ujetých kilometrů, který udělal dálkově řízený robot mimo Zemi. Ujel jich totiž 35, zatímco marsovská vozítka Spirit a Opportunity překonala 7,7 km, respektive 19,5 kilometru.

Úkolem Lunochodu 2 bylo snímat okolí a dělat chemické rozbory jako jeho předchůdce. Vedle toho sledoval i rentgenové záření Slunce a měřil magnetické pole.

Podle Stooka je jasné, že při své misi vjel Lunochod 2 do kráteru, ze kterého měl potíže se dostat. Když se o to pokoušel, zanesl si chladicí zařízení zeminou a přehřál se. Proto přestal pracovat.

Zdroj:

CBC News
Moon Daily
Toronto Sun





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sputnik 1 byl do vesmíru vynesen raketou R-7 Semyorka z vojenské oblasti...
Zajali jsme špatné Němce! Co se stalo, když Sověti vypustili Sputnik

Závod o vypuštění první družice dospěl do finále. Sovětům se podařilo díky osekání programu připravit ke startu před Američany. Když přišel okamžik startu,...  celý článek

Sputnik 1 byl první člověkem vytvořený objekt ve vesmíru. Družici tvořila koule...
První sovětská družice musela na poslední chvíli radikálně „zhubnout“

Sovětští raketoví konstruktéři museli ani ne rok před startem Sputniku zásadně změnit plány na jeho podobu. Družice nakonec musela být podstatně menší a...  celý článek

Loď Šen-čou 9 před spojením s experimentálním modulem Tchien-kung 1
Čínská stanice zrychluje svůj pád k Zemi. Kam spadne, není jisté

K Zemi se blíží několikatunová kosmická stanice, jež byla vůbec první, kterou se Číně podařilo vynést na oběžnou dráhu. Původní odhad dopadu až 100 kg zbytků...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.