Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Solární bouře přišla rychleji. Polární záři tak viděli až v Moskvě

  22:05aktualizováno  22:05
Bouře může způsobit problémy v elektrických rozvodných sítích a u navigace, která nemusí být tak přesná. Bouři způsobily dvě velké erupce na slunci. Bouře přišla rychleji než se očekávalo a byla nejsilnější za poslední dva roky.

Snímek výronu sluneční hmoty (uprostřed) z 10. září 2014 zaznamenaný systémy Solar Dynamics Observatory | foto: ČTK

 Žádné škody prozatím nebyly zaznamenány, uvedlo dnes americké Centrum pro předpovědi vesmírného počasí (SWPC). Díky bouři bylo možné pozorovat severní polární záři mnohem jižněji, než je běžné, například v Moskvě.

V neděli byly na Slunci zaznamenány dvě velké erupce plazmatu, proto vědci očekávali, že na Zemi dorazí s tím související elektromagnetické záření. Oproti odhadům byla ale jeho cesta k naší planetě o 15 hodin rychlejší a jeho intenzita mnohem silnější.

Solární bouře dosáhla na pětibodové škále geomagnetických následků čtvrtý stupeň, což je kategorie vážné až kritické. Původně se očekával jen první stupeň. Země tak podle odborníků čelila největšímu elektromagnetickému záření od podzimu 2013. Bouři pátého stupně, považovanou za extrémní, stála Země v cestě před zhruba deseti lety.

Silná sluneční erupce může vyvolat polární záři i dělat problémy GPS

Bouře nyní pomalu slábne, jejím následkům ale bude Země vystavena ještě několik hodin. Je proto možné, že energetické rozvodné sítě mohou postihnout dočasné výpadky či jiné komplikace. S problémy se může potýkat i satelitní navigační systém, takže určení polohy nemusí být přesné.

Díky bouři bylo možné pozorovat severní polární záři neobvykle jižněji. Podle moskevského rozhlasu překvapila dnes mnoho Rusů například nejen v Petrohradě, ale i v Moskvě a v povolžských městech Uljanovsku a Iževsku. Ruští experti považují za nepochybné, že jev souvisí se silnou sluneční bouří.

Oblak plazmatu nabitého energií může při svém putování sluneční soustavou napáchat rozsáhlé škody. Například v roce 1958 byl poškozen podmořský komunikační kabel v Atlantiku, v roce 1972 telekomunikační kabely na severozápadě USA a v roce 1989 transformátory elektrárny v Quebecku, což vyvolalo devítihodinový výpadek elektřiny v USA i Kanadě. Magnetické bouře působí také na rostliny a živočichy.

Autoři: ,



Nejčtenější

Okamura má na fotce z posilovny přifouknuté svaly. Jak poznat fotomontáž

Ukázka nepovedené fotomontáže z posilovny. Mřížka v pozadí ukazuje, k jakému...

Předseda SPD se na svém oficiálním profilu na Facebooku pochlubil fotkami z posilovny. Komentátoři si všimli, že fotka...

Hlavního strážce před rakovinou známe už 40 let. Ale neumíme ho využít

Bílkovina p53 se váže na snímku k DNA (oranžová šroubovice nahoře), aby...

Gen, který hraje nejdůležitější roli v boji proti rakovině, známe už desetiletí, ale v moderní cílené léčbě se...



V kanceláři i v obchodě. Ultrazvuk nám píská do uší, následky jen tušíme

Poslech vysokofrekvenčního pískání může být mnohým lidem nepříjemné.

Mnozí z nás, aniž by to věděli, jsou denně i několik hodin vystaveni pískotu na hranici slyšitelnosti lidského ucha. V...

Má po světě 76 pomníků. V ČR je ale „Osvoboditel sedláků“ neznámý

Před 100 lety zemřel Osvoboditel sedláků Hans Kudlich

7. října 1848 byl rakouským Říšským sněmem schválen zákon o zrušení roboty, jehož návrh v červenci téhož roku podal...

Kvůli ruskému metru mohla padnout stanice v Nuselském mostu, řekl architekt

Architekt Nuselského mostu Stanislav Hubička (vlevo) a Antonín Semecký, který...

Stanislav Hubička, architekt Nuselského mostu a Antonín Semecký, který se o most stará téměř doslova celý život, byli...

Další z rubriky

Vědci z NASA našli 20 planet v obyvatelné zóně. Jednu o velikosti Země

Ilustrace exoplanety

Mezi várkou nových exoplanet, které objevil dalekohled Kepler, byly minulý týden zveřejněny informace o dalších 20...

Pracovali poslepu ve tmě, mrazu a nedýchatelném vzduchu. Zachránili Saljut 7

Uvnitř téměř zamrzlé stanice Saljut-7 v představě filmařů

Na neovladatelné stanici Saljut 7 panoval mráz a tma. Kosmonauti se museli chodit ohřívat do své domovské lodi Sojuz....

Před 50 lety sovětská sonda poprvé změřila teplotu pekla na Venuši

Známky vydané sovětskou poštou na počest projektu Veněra (1968)

Před padesáti lety se sovětská sonda Veněra 4 dostala jako první automat vyrobený lidmi do atmosféry planety Venuše a...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.