Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Pět let na dně jezera. Největší robot na Marsu slaví výročí

aktualizováno 
Přesně před pěti lety zahájilo svou cestu největší a nejlépe vybavené vozidlo pro výzkum Marsu, energií atomových rozpadů poháněné Curiosity. Během své kariéry nám opakovaně potvrdilo, že Mars býval podle všeho vhodným místem pro život.

Sonda Curiosity na Marsu odebrala vzorek horniny. | foto: Reuters

Na pozemské vozidlo by to nebyly nijak úctyhodné výkony: průzkumné vozidlo Curiosity, které se v rámci mise MSL (Mars Science Laboratory) po dramatickém přistání od 6. srpna 2012 pohybuje po povrchu Marsu, má na „tachometru“ jen zhruba 19 najetých kilometrů a celkové najeté převýšení pouhých 180 metrů. V historii poznávání vesmíru, a především historie naší sluneční soustavy, to jsou ovšem velmi důležité metry a kilometry.

Curiosity totiž zcela naplnilo velká očekávání, která s její misí byla spojena. Výsledky dosavadního průzkumu prokázaly, že obdivuhodný mobilní průzkumník o velikosti srovnatelné se známým automobilem Mini Cooper se skutečně pohybuje po dně dávného jezera, v němž byla kdysi poměrně velké zásoba sladké vody. Dnes je to samozřejmě suchá oblast známá jako kráter Gale, který má průměr zhruba 145 kilometrů a hloubku čtyři kilometry.

Laboratorní demonstrace měřicí komory uvnitř laserového spektrometru, kterým...

Laboratorní demonstrace měřicí komory uvnitř laserového spektrometru, kterým Curiosity zkoumá složení atmosféry Marsu.

Především ovšem výsledky palubní laboratoře Curiosity rozborem nasbíraného materiálu potvrdily, že dávnověký Mars skutečně poskytoval podmínky vhodné pro jednoduchý život, které přetrvaly několik milionů let. Proč se vytratily, proč dnes na Marsu není tekoucí voda, proč se změnila jeho atmosféra, která bývala nepochybně hustší, proč se v atmosféře objevuje metan, ale po nějakém čas mizí, a jaký proces ho produkuje, a proč je prostředí na Marsu tak krajně nevlídné pro život pozemského typu, na to všechno i na další otazníky vědci samozřejmě dále hledají odpovědi.

A byť o kilometry nejde, NASA připravila sestřih z celé dosavadní cesty svého „vlajkového roveru“.

Co dál

Curiosity se nyní zaměřilo na hřeben Vera Cooper Rubin, pojmenovaný na začátku letošního roku k poctě loni zesnulé významné americké astronomky (1928 – 2016), která se mimo jiné zasloužila o předložení nejpřímějšího a nejprůkaznějšího důkazu temné hmoty ve vesmíru.

Zde od 13. července vozítko přečkalo sluneční konjunkci, během které bylo spojení mezi Zemí a Curiosity přerušeno. Od té doby už bylo spojení obnoveno a v pondělí 7. srpna došlo k obnovení plného provzu. Odtud bude Curiosity stoupat výše po svahu hory Sharp a svými výzkumy by měla přispět k poznání toho, jak se Mars od dávné minulosti měnil. Pokud vozidlo nezastaví nějaká vážná technická závada, mělo by zásluhou radioizotopového generátoru, který mu dodává energii, pracovat až do roku 2026. Životnost generátoru se totiž udává na 14 roků.

Základní životnost nutná pro splnění hlavních předem vytčených cílů mise činila 23 měsíců. V roce 2014 vedení NASA rozhodlo prodloužit úspěšný program. A třebaže na rok 2020 se chystá start dalšího podobného průzkumného vozidla, všeobecně panuje přesvědčení, že Curiosity by mohlo aktivně pracovat skutečně až do vyčerpání kapacity generátoru energie. A to by byl samozřejmě skvělý úspěch.

První vzorek horniny odvrtané ze skal připravený k analýze v přístrojích...

První vzorek horniny odvrtané ze skal připravený k analýze v přístrojích Curiosity. Snímek je mírně upravený tak, aby obsahoval barvy, které by materiál měl v pozemských podmínkách.

Curiosity až na vrchol zkoumané hory Sharp sice nedojede, ale již dnes jsou výzkumy jednotlivých vrstev svahu nesmírně cenné. Čím výše vozítko postupně stoupá, tím větší je podíl jílových materiálů. Jednotlivé vrstvy usazenin vypovídají o tom, jak se měnilo zdejší dávné jezero a podložní vrstva.

Nejen pro vědce

Nezapomeňme ovšem ani na to, že Curiosity nepřináší pouze informace pro úzkou vědeckou obec, ale inspiruje také širokou veřejnost a zejména mladou generaci, kterou obrací poutavou formou opět k přírodním vědám. Například již před startem sondy MSL s vozítkem mohli prostřednictvím miniaturního čipu poslat své jméno na palubu Curiosity na povrch Marsu. Dnes můžete vozidlu na Mars poslat elektronickou pohlednici, třeba s blahopřáním k významnému pětiletému jubileu činnosti na povrchu Marsu.

Jet Propulsion Laboratory z americké Pasadeny, která v NASA zajišťuje celou misi, publikuje na svých stránkách pravidelné zprávy o výsledcích vědeckých výzkumů, často s vysvětlujícími komentáři, které nepochybně zaujmou vážnější zájemce o problematiku. A protože na svých stránkách JPL zveřejňuje s nevelkou prodlevou od jejich doručení na Zemi také pořízené snímky okolí, v němž se Curiosity pohybuje, byla to od začátku výzva pro mnohé lidí již nejen s vážným zájmem, ale také s potřebnými znalostmi a schopnostmi. Z jednotlivých snímků sestavují jako mozaiku panoramata otvírající naprosto úžasné pohledy na krajinu, po níž se robot pohybuje (jako tato).

Ani při příležitosti výročí Curiosity na Marsu, bychom však neměli zapomínat na její předchůdce, dvojčata Spirit a Opportunity, která v závěsu s odstupem dvou a půl měsíce přistála na povrchu Marsu v lednu a březnu 2004. Pětkrát menší a také pětkrát lehčí vozítko Opportunity totiž dodnes neúnavně pracuje v oblasti Meridiani Planum. Spirit se odmlčel v březnu 2010.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Neexistují žádné důkazy o tom, že by káva s mlékem byla nebezpečná kombinace
Otázka dne: Jak na nás působí káva s mlékem?

Spojení kávy s mlékem se podle některých zdrojů může zdát jako nešťastný způsob, jak si jinak zdravé potraviny zkombinovat do nebezpečné směsi. Jde ovšem jen o...  celý článek

Laureáti Nobelovy ceny za chemii v roce 2017
Jak pracuje život. Letošní nobelisté za chemii nahlédli do nitra buněk

Třetí letošní Nobelovu cenu, za chemii, udělila Švédská královská akademie výzkumníkům v oboru elektronové mikroskopie. Rovným dílem se o ni rozdělili Jaques...  celý článek

Obyčejná hrací kostka může pomoci rozhodnout se a přitom „rozdělit“ hlas mezi...
Váháte mezi více stranami? Hlas můžete legálně „rozdělit“ díky náhodě

Pokud se nemůžete rozhodnout, které straně dát hlas, máme pro vás dobrou zprávu. Český volební systém neumožňuje vhodit hlas pro více stran. Ale jednoduchá...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.