Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Sonda NASA dosáhla oběžné dráhy planety Jupiter. Čeká ji „sebevražda“

  10:45aktualizováno  10:45
Sonda Juno americké vesmírné agentury NASA dnes ráno našeho času vstoupila na oběžnou dráhu kolem Jupiteru, čímž úspěšně završila pětiletou cestu k největší planetě Sluneční soustavy. Z oběžné dráhy bude studovat především složení atmosféry. Po dvaceti měsících kontrolovaně vstoupí do atmosféry a zanikne.

Sonda Juno provedla krátce před průnikem na orbitu zpomalující manévr, během něhož přesně podle plánu a bez dálkového ovládání ze Země zažehla v 05:18 SELČ motory. Po půl hodině řídicí centrum NASA oznámilo, že v 05:53 SELČ dostalo údaje potvrzující úspěšnost manévru, který mohl při nezdaru celou misi zhatit. Podle některých vyjádření jde o „zatím nejtěžší misi, které se NASA účastnila“, ale vše dopadlo podle očekávání.

„Připravili jsme si nouzový text pro případy, že by se nám to nepovedlo,“ uvedl na tiskové konferenci Rick Nybakken, šéf projektu Juno z Laboratoře proudového pohonu (JPL) NASA, a ukázal papíry s textem. Pak tyto papíry roztrhal: „Teď víme, že je nebudeme potřebovat.“

„Teď teprve začíná ta zábava,“ doplnil jej Scott Bolton, šéf výzkumu Juno. „Teď začne věda!“

„NASA to zase dokázala,“ rozplýval se na tiskové konferenci Bolton. „Mým dětem je teď 12 a 13, takže na projektu Juno jsem pracoval prakticky celý jejich život.“ Sonda odstartovala ze Země v roce 2011, ale veřejnosti byla představena už v roce 2005.

Obtížný manévr dopadl úspěšně

Motory se při velmi obtížném úkonu musely spustit v přesně stanovenou chvíli ve správném směru a běžet přesně stanovenou dobu, aby sondu zpomalily. Juno v té chvíli podle NASA letěla rychleji než cokoli, co kdy člověk vyrobil, rychlostí přes 64,3 kilometru za sekundu.

Fotogalerie

Vedle správného navedení na eliptickou polární oběžnou dráhu, která zajistí únik před zhoubným radiačním pásem a přístrojům umožní zkoumat planetu i poměrně zblízka, bylo důležité obrátit sondu tak, aby panely s 18 698 solárními buňkami vyrábějícími nezbytnou energii směřovaly ke Slunci.

„Sonda pracovala perfektně, což je vždy příjemné, když řídíte dopravní prostředek s 1,7 miliardy mil (2,7 miliardy kilometrů) na tachometru,“ řekl Rick Nybakken. „Uvedení na dráhu kolem Jupiteru byl velký a nejnáročnější zbývající krok v plánu naší mise, ale čekají nás další kroky, které musíme udělat, než budeme moci dát vědeckému týmu to, co chtějí,“ dodal.

Co budou vědci zkoumat

Zásadním vědeckým cílem dvacetiměsíční mise, která Juno čeká, je získat informace o nitru planety, jež mohou mnohé napovědět o jejím formování. To by také přineslo informace o historii celé Sluneční soustavy i o vzniku jiných solárních systémů ve vesmíru. Devět vědeckých přístrojů, ukrytých před silnou radiací ve speciální komoře, bude zjišťovat existenci pevného jádra Jupiteru, mapovat jeho intenzivní magnetické pole, měřit množství vody a amoniaku v atmosféře a pozorovat polární záře.

V nadcházejících měsících budou vědci provádět finální testy systémů sondy, kalibrovat přístroje a shromažďovat vědecká data. „Oficiální vědecká fáze začne až v říjnu, ale vymysleli jsme způsob, jak získávat data už mnohem dříve,“ poznamenal k tomu Bolton.

Sonda Juno u planety Jupiter (ilustrace)

Sonda Juno u planety Jupiter (ilustrace)

NASA očekává, že Juno bude v pozici k pořízení prvních snímků planety zblízka 27. srpna. To by také měl být den, kdy budou přístroje zapnuty k testům.

Mise skončí po 20 měsících tím, že Juno při posledním obletu vstoupí do atmosféry Jupitera, kde zanikne. Podobně jako v roce 2003 sonda Galileo, jediný pozemský aparát, který obíhal kolem Jupiteru, a to po dobu osmi let.

Záznam z tiskové konference, shrnutí důležitých okamžiků mise (NASA):

Oprava: V článku byly chybně uvedeny řády u uražené vzdálenosti.

Autor:



Nejčtenější

Okamura má na fotce z posilovny přifouknuté svaly. Jak poznat fotomontáž

Ukázka nepovedené fotomontáže z posilovny. Mřížka v pozadí ukazuje, k jakému...

Předseda SPD se na svém oficiálním profilu na Facebooku pochlubil fotkami z posilovny. Komentátoři si všimli, že fotka...

Prahu by zatopila radioaktivní voda. Ihned by umřely desítky tisíc lidí

Celkový pohled na Prahu zatopenou vodou z Orlické a Slapské přehrady v rámci...

Píše se rok 1982 a Prahu zasahuje mohutná přívalová vlna z protržené Slapské a Orlické přehrady. Je to dílo nepřítele...



Dvakrát přežil ohnivé peklo a vrátil se do boje. Chybu udělal po válce

František Truhlář před válkou

Letec RAF František Truhlář přežil dvě těžké havárie při návratech z bojových letů. Při obou utrpěl těžké popáleniny,...

Proč chtěl Hitler Svatý grál a archeologie za ČSSR nebyla marxistická

Svastika na archaické řecké keramice (8. století před Kr., Archeologické muzeum...

Jedním z oblíbených triků propagandy a propagandistů je návrat k mýtům a ohýbání historie do podoby, která politickému...

Tohle astronomové ještě neviděli. Přiletěla první mezihvězdná planetka

Rekonstrukce možné podoby planetky 1I/2017 U1 (‘Oumuamua) na základě údajů...

V naší soustavě už více či méně dobře známe 750 tisíc různých planetek a dalších menších těles. Ale žádný z nich se...



Další z rubriky

Fenka Lajka zahynula krutou smrtí. Zabil ji stres a vysoká teplota

Fenka Lajka byla potulným zvířetem chyceným v jedné z moskevských ulic.

Před 60 lety, 3. listopadu 1957, se dostal do vesmíru první živý tvor. Sověti vypustili družici Sputnik 2 se psem,...

Před 50 lety sovětská sonda poprvé změřila teplotu pekla na Venuši

Známky vydané sovětskou poštou na počest projektu Veněra (1968)

Před padesáti lety se sovětská sonda Veněra 4 dostala jako první automat vyrobený lidmi do atmosféry planety Venuše a...

Nadívaný krocan a dýňový koláč
Nadívaný krocan a dýňový koláč

Recepty ke Dni díkuvzdání zpestří podzimní jídelníček



Najdete na iDNES.cz