Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Sonda k Jupiteru si odložila zážeh o deset dní. Ale zvládla ho skvěle

aktualizováno 
V sobotu ráno se rozhodovalo o osudu sondy Juno, která je na cestě k Jupiteru. Sonda se chce nechat urychlit gravitačním polem Země a potřebovala se dostat na správnou dráhu. To se povedlo. O něco dříve se také odehrál klíčový okamžik výpravy sondy Dawn k asteroidům.

Sonda Juno u Jupiteru podle představ ilustrátora | foto: NASA

Pozornost všech se zájmem o vesmír je již řadu dní upřena především k přistání a následnému uvedení do provozu zvídavé sondy – Curiosity na Marsu. Jistě právem, avšak trochu ve stínu jejích skvělých výsledků zůstávají informace o dalších kosmických sondách. Alespoň, že jsme si několikrát připomněli 35 let fungující sondu Voyager 1, která je od nás v tuto chvíli ze všech lidských sond nejdále.

Ovšem i v mnohem bližších částech sluneční soustavy se děje spousta zajímavých událostí. Ve vzdálenosti 483 milionů km od nás se právě v minulých dnech rozhodovalo o o osudu sondy Juno. Ta byla vypuštěna 5.srpna 2011, aby 4.července 2016 dorazila k Jupiteru. Má tedy před sebou ještě čtyři roky a miliardy kilometrů.

Dráha letu sondy Juno

Dráha letu sondy Juno. V současné chvíli je sonda těsně za nejvzdálenějším bodem svého prvního širokého oběhu Země. Tedy v bodě označeném na obrázku jako DMSs (což je zkratka od Deep Space Maneuveres, tedy Manévry v hlubokém vesmíru)

Nyní je na cestě zpět k Zemi, kolem níž proletí 9. října příštího roku. Přiblíží se až na vzdálenost asi 500 kilometrů a využije při tom "gravitačního praku" ke zrychlení svého letu. Ale účinnost celého manévru záleží na jeho přesném provedení. Před přiblížením k Zemi proto probíhal dvouimpulsový manévr DSM [=Deep Space Maneuver].

Při první části manévru 30.srpna byl ve 22:57 univerzálního času (UT, tedy 0:57 našeho času) byl poprvé zapojen hlavní motor sondy Leros1b na dvousložkové hypergolické kapalné pohonné látky (hydrazin a oxid dusičitý) o tahu 645 N. Během 29 minuta a 39 sekund trvajícím zážehu spotřeboval 376 kg pohonných látek a zvýšil rychlost sondy o 344 m/s.

Letový tým se na operaci připravoval pět měsíců. Mimo jiné kontroloval teplotu všech systémů a upravoval stabilizaci sondy rotací. I díky tomu operace proběhla přesně podle plánu.

Raději počkáme

V noci ze 3. na 4.září měl proběhnout druhý, zhruba stejně velký impuls – avšak ne nadarmo se říkává: první vyhrání z kapsy vyhání. Při analýze údajů z prvního pulsu technici zjistili, že po prvém zážehu motoru pro korekci dráhy se v telemetrických informacích objevily znepokojivé informace o náhlém vzrůstu tlaku paliva v pohonném systému. Tým potřeboval více času na analýzy a návrhy, co v tuto chvíli podniknout. Druhý raketový impuls tak odložil o 10 dní, na pátek 14.září.

Z hlediska programu letu byl tento odklad nevýznamný. Cesta je tak dlouhá, že deset dní nehraje roli. S možnými komplikacemi se navíc u vesmírných letů počítá a program bývá nastaven tak, aby byl alespoň do jisté míry pružný.

Raketa Atlas 5 se sondou Juno

Raketa Atlas 5 se sondou Juno vyráží k Jupiteru

Sonda další zážeh hlavního motoru začala v 22:30 UTC (0:30 našeho času). Znovu trval přibližně půl hodiny. Juno je tak nyní na správné dráze, aby mohly zrychlit v gravitačním poli Země a je "nakopnutá" rychlostí 26 280 kilometrů za hodonu. K Jupiteru, jejímu cíli, ji čeká dalších 2,25 miliardy kilometrů.

Juno, milovnice Slunce

Jestli i nadále půjde vše dobře, bude Juno první sondou, která se vydá až k Jupiteru pouze se slunečními bateriemi. Stroj o o startovní hmotnosti 3267 kilogramů ("suché" 1600 kg) má tři různé panely o celkové ploše 60 m², na kterých je celkem 18 698 fotovoltaických článků.

U Země poskytují 14 kW, ale ve vzdálenosti Jupiteru od Slunce jen 400 W – ano, jako pouhé čtyři "lepší" žárovky. Musí to vystačit pro napájení osmi vědeckých přístrojů a všechny technické systémy sondy vč. rozsáhlé paměti a spojového systému. A to nejméně rok, tedy 33 obletů po eliptické dráze s pericentrem ve výšce jen 5000 km nad oblačnou pokrývkou plynného obra.

V poměrně blízké budoucnosti by měla mít i následovníky. V plánech NASA a ESA je na rok 2020 start dvojice sond Laplace pro detailní výzkum Jupiterových velkých měsíců Europa a Ganymedes. V té době se budou výsledky z Juno ještě zpracovávat, ale až sondy dorazí v roce 2026 dorazí k cíli, budou vědci jistě hladoví po nových údajích.

Úsvit na přejezdu

Juno také není jediná, kdo v současné době mění polohu. Zajímavý manévr provádí unikátní sonda Dawn s iontovými motory. Na cestu se vydala 27. září 2007, a k prvnímu cíli, planetce Vesta, dorazila 16. července 2011. V následující době kolem ní obíhala. Systematický průzkum se protáhl, další průběh to však neohrozilo.

Nyní čeká stroj let k dalšímu cíli, malé planetě Ceres. K ní se Dawn definitivně vydal 5. září letošního roku v 6:26 UT (8:26 SELČ). V té době se nacházel ve vzdálenosti 17 200 kilometrů od planetky a vzdaloval se jí rychlostí 33 m/s.

Sonda Dawn se blíží k planetce Vesta

Sonda Dawn se blíží k planetce Vesta

Dráha sondy DAWN sluneční soustavou

Dráha sondy DAWN sluneční soustavou

Vesta - nový nejlepší snímek z Dawn 24. června, rozlišení 15 km na pixel

Vesta - nový nejlepší snímek z Dawn 24. června, rozlišení 15 km na pixel

Iontový pohon spotřeboval 288 kg xenonu na let k planetce Vesta, předpokládá se, že na přesun k Ceres bude potřeba dalších 90 kg xenonu. Při startu byla zásoba 425 kg xenonu. Vše je v pořádku, k druhému cíli sonda dorazí v první polovině února 2015 a bude následovat nejméně půlroční studium tohoto tělesa.

Můžeme se těšit na ohromný přirůstek nových informací. Ale i kdyby se to nestalo, zařadí se Dawn do ranku mimořádně úspěšných vesmírných sond. U Vesty bylo pořízeno asi 31 tisíc snímků, 20 milionů spekter ve viditelném a infračerveném oboru a tisíce hodin záznamů pozorování spekter neutronů, záření gama a měření gravitace.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Uvnitř téměř zamrzlé stanice Saljut-7 v představě filmařů
Pracovali poslepu ve tmě, mrazu a nedýchatelném vzduchu. Zachránili Saljut 7

Na neovladatelné stanici Saljut 7 panoval mráz a tma. Kosmonauti se museli chodit ohřívat do své domovské lodi Sojuz. Takto prožili několik dlouhých dní....  celý článek

Sputnik 1 byl do vesmíru vynesen raketou R-7 Semyorka z vojenské oblasti...
Zajali jsme špatné Němce! Co se stalo, když Sověti vypustili Sputnik

Závod o vypuštění první družice dospěl do finále. Sovětům se podařilo díky osekání programu připravit ke startu před Američany. Když přišel okamžik startu,...  celý článek

Sputnik 1 byl první člověkem vytvořený objekt ve vesmíru. Družici tvořila koule...
První sovětská družice musela na poslední chvíli radikálně „zhubnout“

Sovětští raketoví konstruktéři museli ani ne rok před startem Sputniku zásadně změnit plány na jeho podobu. Družice nakonec musela být podstatně menší a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.