Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Sonda Kepler a Keckův teleskop mohou objevit novou Zemi

aktualizováno 
Vypuštěním družice Kepler, která před několika dny úspěšně odstartovala na svou oběžnou dráhu, získali astronomové mocný nástroj k hledání dalších planet mimo naši sluneční soustavu. Pokud se navíc výsledky jejího průzkumu v budoucnu spojí s možnostmi, které nabízí Keckova observatoř, mohou dokonce odhalit exoplanety podobné Zemi.

Kepler hledá novou "zeměkouli".

Geoff Marcy z Kalifornské univerzity pátrá po planetách obíhajících vzdálené hvězdy už deset let. V tomto ohledu má na kontě nemálo významných úspěchů, koneckonců právě jeho tým se podílel na objevech téměř poloviny z celkové počtu 300 dosud známých exoplanet.

Keckova observatoř

Až dosud ke svému průzkumu s úspěchem využíval především dvou desetimetrových dalekohledů Keckovy observatoře umístěných na vyhaslé sopce Mauna Kea na Havajských ostrovech. Ovšem poté, co byla v pátek 6. března krátce před půlnocí vypuštěna do kosmu sonda Kepler, se před ním otevírají donedávna netušené možnosti. S její pomocí by se totiž už nemusel soustředit jen na hledání obřích plynných exoplanet, ale mohl by objevit i mnohem menší extrasolární hvězdné satelity. Třeba i velikosti naší Země.

Kepler

Sonda Kepler nese na palubě 84megapixelovou kameru, která bude pozorovat předem zvolenou oblast oblohy (v souhvězdí Labutě mezi hvězdami Deneb a Vega). Po celou dobu mise bude družice opakovaně pořizovat snímky asi stovky tisíc hvězd, ze kterých bude vybírat ty, u nichž dochází k periodickým změnám jasnosti. A právě takové hvězdy jsou žhavými kandidáty na hostitele exoplanet.

Mléčná dráha v Labuti s pokrytím fotometrem Kepler 

Při hledání exoplanet bude Kepler využívat metody tranzitní fotometrie. Ta vychází z faktu, že když planeta přechází před svou hvězdou, částečně ji zakrývá, což způsobuje měřitelný pokles v jasnosti hvězdy. Uvedený jev se tak trochu podobá slunečnímu zatmění, ovšem s jedním podstatným rozdílem - vzdálená exoplaneta zakryje pouze velice malou část mateřské hvězdy, asi jen její desetitisícinu, zatímco Měsíc na čas zastíní Slunce úplně.

VÍCE O MISI KEPLER

Přečtěte si, jak bude teleskop hledat planety, a vyzkoušejte si jeho práci v simulaci

Z naměřených hodnot průběhu jasnosti pak astronomové budou moct určit průměr objektu, který změnu jasnosti způsobil. Jenže, jak tvrdí Marcy: "Kepler astronomům s jistotou neřekne, zda objekt, jehož světlo zachytil, je planeta, nebo hvězda."

Proto je nutné kandidáty na exoplanety, které možná Kepler nalezne, ještě podrobit dalšímu zkoumání. A právě v tom by měl podle Marcyho rozhodující roli sehrát Keckův teleskop.

HIRES

Marcyho představa o součinnosti obou observatoří je následující: sonda Kepler vyhledá hvězdu s potenciální exoplanetou a její další pozorování přenechá Keckovu teleskopu. Nebo lépe jeho spektrometru HIRES (High Resolution Spectrometer), který umožní mnohem podrobnější sledování průběhu změn jasností hvězd.

Ze spektrálního rozboru světla hvězd HIRES určí jejich tzv. radiální rychlosti, tj. jak rychle se hvězdy pohybují (přibližují či vzdalují) ve směru jejich spojnice se Zemí. Přitom je nutné vzít v úvahu, že planeta hvězdu při oběhu gravitačně ovlivňuje, což má za následek sice nepatrné, ale přeci jen detekovatelné výchylky v poloze hvězdy. Vlivem Dopplerova jevu se totiž kývavý pohyb hvězdy vpřed a vzad projeví jako změna vlnové délky záření, které směrem k nám hvězda vysílá. Pokud se planeta nachází za hvězdou, dochází ve spektru k rudému posuvu, v případě, že se nalézá před ní, k modrému.

"Keckův HIRES je jediné zařízení, které můře měřit spektrální posuvy způsobené planetou velikosti Země," podotýká Marcy. "Žádný jiný teleskop na to není dost velký. Právě proto je NASA nyní na něm tak závislá."

Planety zemského typu mají větší hustotu

Jakmile budou vědci znát radiální rychlosti hvězdy, budou schopni vypočítat i hmotnost obíhající planety. Tento údaj jim pak pomůže jednoznačně rozhodnout, zda objekt, který zkoumanou hvězdu pravidelně zakrývá, je skutečně planeta a ne jen například další hvězda. Navíc z vypočtené hmotnosti a známého průměru mohou astronomové odhadnout též hustotu exoplanety.

"Jako bychom planetu vzali a ponořili ji do vany, abychom zjistili, jestli plave," vysvětluje Marcy. "Kamenné planety jako Země by se měly potopit." Průměrná hustota Země je asi 5 tisíc kg/m3. Naproti tomu hustota plynných obrů, kterých je dosud mezi objevenými exoplanetami většina, mají hustotu přibližně stejnou jako voda, tedy asi tisíc kg/m3, takže by v ní měly plavat.

Hledání a studium exoplanet zemského typu je klíčové pro pochopení jedné z největších otázek lidstva – jestli jsme ve vesmíru opravdu sami.

Zdroj: www.spacedaily.com, www.astronomy.com

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kolize dvou neutronových hvězd (umělecké ztvárnění)
Nový úspěch lovců gravitačních vln. Odhalili, kde se v kosmu rodí zlato

Astronomové se mohou radovat ze zrodu zcela nového oboru: gravitační astronomie. Jejich detektory znovu prokázaly svou přesnost, a tak se nám poprvé podařilo...  celý článek

Animace asteroidu 2012 TC4, který proletěl nedaleko Země.
Varovný systém Země před asteroidy nezafungoval uspokojivě kvůli hurikánu

Relativně blízko naší planety proletěl asteroid, který umožnil vyzkoušet varovný systém, který má před podobnými potenciálně nebezpečnými objekty varovat.  celý článek

Známky vydané sovětskou poštou na počest projektu Veněra (1968)
Před 50 lety sovětská sonda poprvé změřila teplotu pekla na Venuši

Před padesáti lety se sovětská sonda Veněra 4 dostala jako první automat vyrobený lidmi do atmosféry planety Venuše a zjistila, že tam panuje peklo. Byl to...  celý článek

Grafton Recruitment Praha
Technik vstřikovacích forem

Grafton Recruitment Praha
Plzeňský kraj
nabízený plat: 40 000 - 55 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.