Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Slavná evropská sonda na kometě brzy zmrzne a už se nikdy neprobudí

aktualizováno 
Evropská robotická sonda Philae, která v roce 2014 přistála na kometě Čurjumov-Gerasimenko a od loňského léta se neozývá, již není s to obnovit spojení se Zemí. Ještě koncem prosince vědci věřili, že by sonda mohla spojení se Zemí do konce ledna opět navázat.

Modul Philae na kometě 67P v představách výtvarníka. | foto: ESA

Odborníci agentury ESA začátkem tohoto týdne uskutečnili pokus o její oživení, který byl neúspěšný a který byl podle nich poslední nadějí. Další snahy o spojení podle vědců v příštích dnech znemožní prudké snížení teploty v místě sondy, což ji zničí. Oficiální oznámení o ukončení činnosti Philae se očekává na konci ledna.

Jeden z posledních tweetů hovoří o dalších pokusech o navázání komunikace, než se okolo komety poletující sonda Rosetta vydá nad jižní část:

11.ledna 2016 v 14:01, příspěvek archivován: 15.ledna 2016 v 17:38

@isapinza There are communication opportunities twice a day until 21 Jan, after which @ESA_Rosetta will fly to the southern hemisphere (KR)

Sonda Philae po přistání v listopadu 2014 na kometě fungovala asi 60 hodin, pak jí došla energie a dostala se do stavu hibernace. Kdy se však kometa přiblížila ke Slunci, průzkumný robot znovu získal energii. První signál vyslal loni 13. června, pak 24. června a naposledy se ozval 9. července 2015.

Fotogalerie

Průzkumný modul Philae vypustila mateřská sonda Rosetta po desetileté pouti vesmírem. Mise Rosetta patří mezi nejambicióznější projekty Evropské vesmírné agentury. Cílem Philae bylo kometu zevrubně prozkoumat, včetně její vnitřní struktury. Vědci prostřednictvím mise chtějí poodhalit tajemství vzniku sluneční soustavy před 4,6 miliardy let.

Než se aparát po přistání na kometě odmlčel, zaznamenal stopy organických molekul obsahujících uhlík, který je základem života na Zemi. Jedním z úkolů sondy bylo zjistit oprávněnost hypotézy, že život na zemský povrch dorazil právě z komet. Loni v říjnu sonda Rosetta objevila na kometě Čurjumov-Gerasimenko molekuly kyslíku. Molekulární kyslík (O²) musí být podle vědců velmi starý - pocházet by mohl už z dob vzniku komety, a tedy i z dob vzniku sluneční soustavy před miliardami let.

Projekt Rosetta skončí podle plánu letos koncem září přistáním a dalším zkoumáním samotné mateřské sondy na povrchu vzdálené komety Čurjumov-Gerasimenko.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Loď Šen-čou 9 před spojením s experimentálním modulem Tchien-kung 1
Čínská stanice zrychluje svůj pád k Zemi. Kam spadne, není jisté

K Zemi se blíží několikatunová kosmická stanice, jež byla vůbec první, kterou se Číně podařilo vynést na oběžnou dráhu. Původní odhad dopadu až 100 kg zbytků...  celý článek

Sputnik 1 byl do vesmíru vynesen raketou R-7 Semyorka z vojenské oblasti...
Zajali jsme špatné Němce! Co se stalo, když Sověti vypustili Sputnik

Závod o vypuštění první družice dospěl do finále. Sovětům se podařilo díky osekání programu připravit ke startu před Američany. Když přišel okamžik startu,...  celý článek

Animace asteroidu 2012 TC4, který proletěl nedaleko Země.
Varovný systém Země před asteroidy nezafungoval uspokojivě kvůli hurikánu

Relativně blízko naší planety proletěl asteroid, který umožnil vyzkoušet varovný systém, který má před podobnými potenciálně nebezpečnými objekty varovat.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.