Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Sonda Voyager 1 je na konci sluneční soustavy. Brzy ji opustí

aktualizováno 
Už od roku 1977 se sonda Voyager 1 vzdaluje od Země rychlostí 220 320 km/h. Nyní se dostává ke konci sluneční soustavy, kde slábne sluneční vítr a prostředí je stáje hustější. Definitivně by ji měla opustit přibližně za čtyři roky.

Sluneční soustava | foto: Profimedia.cz

Ještě nikdy nedoputoval objekt vytvořený člověkem tak daleko, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír. Sonda Voyager 1 odstartovala 5. září 1977 a od té doby zdolala 17,4 miliardy kilometrů.

Nyní se nachází v oblasti, kde výrazně polevil proud částic ze slunečního větru. To podle expertů ukazuje, že sonda brzy Sluneční soustavu zcela opustí. Zlom nastal v červnu, kdy rychlost slunečního větru klesla zhruba na úroveň rychlosti letu sondy. Průměrná rychlost slunečního větru se zatím pohybovala od 700 do 300 tisíc kilometrů v hodině.

Sluneční soustava

Nejdříve Jupiter, pak Saturn

Sonda Voyager 1 na své pouti proletěla v roce 1979 kolem planety Jupiter a o rok později i kolem Saturnu. Pořídila také první podrobné fotografie jejich měsíců a zaslala je na Zemi. Voyager 1 a sesterská sonda Voyager 2 vyfotografovaly všechny vnější planety našeho slunečního systému.

Sonda Voyager 2 byla vyslána do vesmíru 20. srpna 1977 opačným směrem než Voyager 1. První sonda se pohybuje rychlostí zhruba 61.200 metrů za sekundu, rychlost Voyageru 2 je zhruba 56.300 metrů za sekundu. Voyager 2 tak má oproti svému dvojčeti několikaleté "zpoždění".

Schéma Voyageru

Schéma sondy Voyager

V současnosti Voyager 1 zkoumá takzvaný heliosheath, jakousi "slupku" naší Sluneční soustavy. Jde o oblast, kde sluneční vítr reaguje s okolním mezihvězdným plynem. Až sonda překročí okraj Sluneční soustavy, heliopauzu, kde končí vliv slunečního proudění, bude schopna poprvé měřit charakteristické rysy mezihvězdného prostoru neovlivněného slunečním větrem a slunečním magnetismem.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Velení na pozorovatelně, střelnice Kapustin Jar
Před Bajkonurem Sověti zkoušeli rakety v tajném Kapustině Jaru

Sovětský svaz se v padesátých letech snažil na základě výzkumu německé raketové techniky i vlastních zkušeností vytvořit dalekonosnou raketu pro vodíkovou...  celý článek

Loď Šen-čou 9 před spojením s experimentálním modulem Tchien-kung 1
Čínská stanice zrychluje svůj pád k Zemi. Kam spadne, není jisté

K Zemi se blíží několikatunová kosmická stanice, jež byla vůbec první, kterou se Číně podařilo vynést na oběžnou dráhu. Původní odhad termínu dopadu až 100 kg...  celý článek

Uvnitř téměř zamrzlé stanice Saljut-7 v představě filmařů
Pracovali poslepu ve tmě, mrazu a nedýchatelném vzduchu. Zachránili Saljut 7

Na neovladatelné stanici Saljut 7 panoval mráz a tma. Kosmonauti se museli chodit ohřívat do své domovské lodi Sojuz. Takto prožili několik dlouhých dní....  celý článek

Kočárky, které přežijí i dva raubíře.
Kočárky, které přežijí i dva raubíře.

Přečtěte si recenze kočárků na eMimino.cz a vyberte ten nejlepší.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.