Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Sound Window: Displej, který umí mluvit

aktualizováno 
Možná i vás někdy napadlo, že reproduktory, které jsou umisťovány vedle nebo přímo do LCD displejů, televizních přístrojů nebo PDA zařízení, zabírají příliš prostoru, popřípadě narušují design zařízení. Novinka od Matsushity možná přinese řešení.
Dnešní počítač se neobejde bez multimediální výbavy. Mnoho lidí dává přednost integrovaným řešením, ať již z pohodlnosti, nebo z nedostatku času na výběr či z jiných důvodů. Výrobci se jim snaží vyjít vstříc, jak nejlépe umějí. Proto se čím dál tím častěji například u zobrazovacích zařízení, jako jsou monitory nebo LCD, objevují verze s reproduktory, které jsou do těla takových přístrojů integrovány nebo jsou přímo v jejich balení a lze je provozovat samostatně.

Zkušenosti mnohých však hovoří o tom, že tyto reproduktory zabírají příliš místa vedle plochy monitorů a displejů a občas i kazí design. Nezanedbatelná je také hmotnost, která se samozřejmě každou přídavnou součástí zvyšuje. O kvalitě zvuku nemá v podstatě cenu hovořit, neboť tato řešení jsou určena pro jiný okruh lidí, než jsou ti, kteří kvalitní audio využijí.

Sound Window

Externí provedení Sound WindowSe zajímavým řešením, jak minimalizovat výše zmíněné problémy, přišla společnost Matsushita Industrial. Ta nabízí systém nazvaný Sound Window. Pod tímto názvem se skrývá tenký, plochý průhledný reproduktor, který vytváří zvuk díky pneumatickému rozechvívání průhledného panelu. Tato novinka dává možnost výrobcům, kteří používají u svých výrobků zobrazovací zařízení z tekutých krystalů nebo jinou zobrazovací technologii s plochou obrazovkou či displejem, vytvořit jejich krycí povrch právě ze Sound Window, a využít tak možnost vytvářet zvuk přímo uprostřed děje na obrazovce.

Průhledný panel v podstatě funguje jako membrána, známá z klasického reproduktoru. Na rozdíl od něj je však zde řídící mechanismus umístěn mimo něj. Jako membrány lze navíc využít například dotykového displeje, což výrazně sníží náklady na výrobu takto řešeného zvuku.

Technologie plochého průhledného reproduktoru není nová. Matsushita však přinesla nižší spotřebu (až 25 krát nižší) a redukci prostoru pro ukotvení membrány k displeji na cca 100 mikronů. Další použité technologie nazvala Matsushita jako acoustic leverage a aerodynamic drive. První se týká akustického zesilování, její funkce je přenášet vibrace na panel, který má mnohdy 10 x větší plochu než samotná řídící jednotka. Aerodynamic drive zase zajišťuje rovnoměrný přenos akustického tlaku vytvořeného v řídící jednotce na celou plochu panelu, ať již je jeho tvar jakýkoliv.

Využití

Informační panely, PDA, počítačové LCD displeje budou s největší pravděpodobností prvními zařízeními, které budou tuto technologii používat. Většímu rozšíření budou s největší pravděpodobností vadit nejvíce vyšší nároky na zvukovou reprodukci. První dodávky se očekávají již koncem tohoto roku.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nývlt Václav: Asus ROG Zephyrus
První Max-Q notebook vysune po odklopení displeje podvozek

První notebooky s koncepcí Max-Q od Nvidie míří na český trh. První bude Asus/ROG Zephyrus, hned po něm Acer Triton 700. Oba překvapí tichým chodem při...  celý článek

Skleněný most na hoře Yuntai
Infarktový žertík vyděsil turisty na skleněném mostě, kilometr nad zemí

Turisty v čínské provincii Hebei vyděsil žertík provozovatelů skleněného mostu na hoře Yuntai. Ve výšce více než 1 000 metrů nad zemí to musí být hrozivý...  celý článek

Senzory obsazenosti parkovacího místa předvádělo několik výrobců a počítají s...
Invaze čidel začala. Podívejte se na to nejzajímavější z IoT Expa

V pražském Fórum Karlín v úterý proběhla konference SigFox World IoT Forum 2017. Podívejte se s námi na ty nejzajímavější představované projekty.  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.