náhledy
Motoráček (vlevo) s přípojným vozem (vpravo). Podoba je v podstatě dokonalá.
Autor: Miroslav Lisinovič
Hvězdy na bocích skříně, které dosahovaly obludných rozměrů, se začaly na vozy malovat až v průběhu výroby. Měly i funkci návěstní značky označující přední část vozu, byly tedy vždy na straně hnací nápravy. Později, při generálních opravách, byly tyto symboly nahrazovány stejnými, avšak rozměrově decentnějšími. Někdy byly ty velké pouze zatřeny a některé motoráčky tak jezdily alespoň po určitou dobu bez nich.
Autor: Radek Folprecht
Vlak složený ze 2 motorových vozů M 131.1, za povšimnutí stojí rozdílný způsob značení v různých obdobích.
Autor: Radek Folprecht
Motorový vůz M 131.1 dostal řadu přezdívek: stojednatřicítka, létající kufr, kredenc, splašená bedna, tatra a v neposlední řadě Hurvínek. A ve Frýdlantu v Čechách mu dokonce říkali kanálová ponorka.
Autor: Radek Folprecht
Poslední Hurvínky byly z pravidelné dopravy vyřazeny v roce 1984. Lépe se autorovi dobovou iluzi navodit nepodařilo...
Autor: Radek Folprecht
Prostorný oddíl pro cestující je vybaven lavicemi v deseti řadách v dispozičním tabulkovém řešení 4 + 1 (u krajních řad 3 + 1), což dává dohromady 48 míst k sezení.
Autor: Radek Folprecht
Motorové vozy řady M 131.1 byly zařazeny nejprve do třetí vozové třídy. Nad tabulkou označení vozu měly malý státní znak, nahrazovaný v 60. letech nápisem ČSD. Vzájemné kombinace detailů (označení třídy, státní znaky, hvězdy, barva nápisů a pruhů atd.) mohla vykazovat i odchylky od standardu používaného v určité době. Všechny fotografie v galerii zobrazují rekonstruované vozy železničních spolků používané na příležitostné akce, vzhled nemusí odpovídat přesně historické realitě. Optimální by byly autentické obrázky vozů z 50. a 60. let, ty ale autor pořídit nedokázal.
Autor: Radek Folprecht
Srdcem motoráčku byl dvanáctiválcový vzduchem chlazený dieselový motor Tatra T 301. Jednalo se o upravený motor používaný v nákladních automobilech Tatra 111.
Autor: Radek Folprecht
K motoru se dostanete odklopením části dřevěné dvojlavice v kabině cestujících.
Autor: Radek Folprecht
Stanoviště strojvedoucího. Uprostřed pultu je ovládání převodovky Mylius, na trčící čtyřhrany se nasazovaly páky (kliky) plynu, předvoliče rychlosti a spojky. Důležitá je páka voliče směru jízdy vyčuhující vlevo za bočnicí (nad červenou kontrolkou). Vpravo vedle pultu je skříňka brzdiče, na vodorovné desce je ovládání (páka je sejmuta) pneumatického brzdiče Knorr, velké kolo je od zajišťovací ruční brzdy. Nad skříňkou je rychloměr.
Autor: Radek Folprecht
Z čísla M 131.1081 lze vyčíst, že se jedná o 81. vyrobený kus motorového vozu řady M 131.1. Nápis "VŮZ SMÍ BÝTI ZAŘADĚN JEN NA KONCI VLAKU" upozorňuje, že motorák má podvozkový rám a následně také spřáhla o slabší dimenzi, tak aby ho náhodou někdo nezapojil doprostřed těžkého nákladního vlaku. Souprava například dvou motoráčků a třech přívěsných vozů nebyla proti pravidlům, přestože na každém byla tato upozornění. Dále stojí za povšimnutí výstupní elementy houkaček mezi světly a nárazníky. Světlomety i koncová světla jsou samozřejmě na obou čelech vozu.
Autor: Radek Folprecht
Motorové vozy M131.1 byly nahrazovány řadou M 152.0, od roku 1988 přeznačenou na řadu 810. V motoráku na fotografii při troše dobré vůle spatříme, že má v kabině cestujících nové sedačky, v přípojném voze jsou ještě původní nízké koženkové lavice.
Autor: Radek Folprecht
Dnes je díky různým sdružením v provozu několik Hurvínků, používají se při tzv. nostalgických jízdách a podobných příležitostech.
Autor: Radek Folprecht
K motoru se dostanete odklopením části dřevěné dvojlavice v kabině cestujících.
Autor: Radek Folprecht
Na lehčí stavbu vozu nás upozorní i menší spřáhla a nárazníky. Vlevo je motoráček, vpravo klasický historický dvounápravový osobní vůz, rozdíly ve velikostech spřáhel a nárazníků jsou patrné.
Autor: Radek Folprecht