Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Americká armáda hledá „robočlověka“. Má umět (téměř) všechno

  14:31aktualizováno  14:31
Vývojová agentura americké armády tento týden zahájila soutěž, v níž hledá všestranného robota. Má se pohybovat jako člověk, umět řídit auto nebo pracovat se lidskými nástroji.

Při loňské havárii ve Fukušimě se mnozí z nás divili, že záchranné práce prováděly výhradně lidské ruce. Roboti se na místě objevili poměrně pozdě a jejich role byla omezena v podstatě jen na průzkum (psali jsme zde). Jinak k pracovnímu úsilí smysluplně přispět nedokázali.

Příčinou je fakt, že roboti nejsou schopni práce v tak složitém prostředí. Zvládnou monotónní práce v továrních halách, ale v troskách elektrárny jsou téměř úplně ztracení (a nemusí to být zrovna jaderná elektrárna). Nejrizikovější práce tak musí provádět lidé.

Změnit by to chtěla soutěž DARPA Robotics Challenge (DRC), která začala tento týden. Vyhlašuje ji agentura DARPA, tedy vývojové oddělení americké armády, které se zaměřuje na velmi rizikové, ale potenciálně také velmi přínosné technologie. Jinými slovy, agentura podporuje projekty, které ve většině případů z nějakého důvodu "nedopadnou". Ale ty, co uspějí, mohou znamenat velký průlom, což platí i v tomto případě.

Neúspěchy patří k věci

Účastníci mají zvládnout věci, které zatím žádný robot nedokáže. Mají předvést, jak umí řídit auto, překonávat vysoké překážky, lézt po žebřících, prosekat se s pomocí pneumatického kladiva betonovou deskou, najít a zavřít ventil u děravého potrubí a vyměnit součástky na průmyslovém zařízení (doslova "jdi a vyměň čerpadlo").

Soutěž, která zahrnuje i vývoj, potrvá celkem 27 měsíců. Cena pro vítěze jsou dva miliony dolarů, což téměř jistě nebude dost ani na pokrytí vývojových nákladů, ale takový už je princip soutěží DARPA. Mají podnítit zájem, ne vyřešit všechny otázky dané problematiky.

Není například nutné, aby soutěž našla jasného vítěze a není tedy vyloučeno její opakování. Jako tomu bylo například v případě jiných technologických "výzev" agentury DARPA.

Například první ročník zápolení vozidel bez řidiče v roce 2004 skončil pro všechny účastníky méně než 12 kilometrů od startu (řada jich vůbec neodstartovala). Rok poté už 240 kilometrů dlouhou trať překonalo pět vozidel. Ne vždy samozřejmě přijde zlepšení tak rychle. Například soutěž o robotického "psa", který měl sloužit k dopravě nákladu pro bojové jednotky (video níže), postupuje podstatně pomaleji.  

Robotická soutěž má několik kategorií s různými specifikacemi. Týmy například mohou pracovat se standardizovaným hardwarem či softwarem nebo si mohou vyvíjet vlastní. Zatím je známo sedm týmů v "hardwarové" kategorii, které pocházejí zejména z velkých vývojových kolektivů z významných amerických univerzit a firem.

Zajímavé je, že mohou soutěžit i čistě softwaroví vývojáři, kteří začnou pracovat na cloudovém modelu robota, a když uspějí, dostanou od agentury robota na další pokusy (do této kategorie se ještě lze přihlásit). Podrobnosti najdete na stránkách DARPA.

Mimochodem, robot Pet-Proto, představený ve videu, se soutěže neúčastní. DARPA snímek uvolnila, aby ukázala, jaké motorické schopnosti zhruba od účastníků vyžaduje.

Budou na to mít?

Otázkou je, zda si v případě robotiky nezvali v DARPA příliš velké sousto. Není pochyb o tom, že počítače (software i hardware) prodělávají velmi dynamický rozvoj a roboti jsou čím dál "chytřejší a samostatnější".

Otázkou je, zda roboti v tomto případě nenarazí spíše na hranice svých fyzických schopností, od mechanické zručnosti až po pohon. Například vývoj zdrojů energie (či spíše baterií) neprobíhá zdaleka tak rychle jako v případě výpočetní techniky. Přitom zcela zásadně omezuje schopnosti robotů. V náročných situacích těžko můžete spoléhat na stálé připojení k elektrické síti.

Na druhou stranu, i lidští operátoři ve Fukušimě či v Černobylu pracovali na místě havárie ve směnách trvajících buď desítky nebo jen jednotky minut a zvládli za tu dobu velmi důležitou práci. Na podobně krátké výlety by robotům "šťáva" stačit mohla. Kdyby alespoň ty nejrizikovější úkony za operátory dokázali zvládnout stroje, lidé by asi nebyli proti.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Miroslav Krále za kniplem Siebel Si 204 ve kbelském muzeu
Letadlem „rozháněl“ bruslaře na rybníku a málem ho sestřelil Mustang

Láska ke zbraním ho na letňanském letišti za 2. světové války málem přivedla do náruče gestapa, ostrý jazyk jen o pár let později ukončil jeho krátkou kariéru...  celý článek

Síla závodního dronu spočívá ve výkonném motoru a dobře zvolené vrtuli. Jan...
Sport budoucnosti, při kterém se ani nepohnete. Závody superrychlých dronů

Video, které uvidíte, není nijak zrychlené. Jde o reálný záznam toho, co před sebou v brýlích pro virtuální realitu vidí Jan Mittner, když se svým dronem létá...  celý článek

Eureka Park a část startupů z Francie.
Deset českých startupů pojede v lednu do Las Vegas. Můžete to být vy

Agentura CzechInvest vybere deset začínajících firem, které budou vystavovat v obřím start-up pavilonu na veletrhu CES 2018 v Las Vegas. CES je největší...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.