Myslím, že jednomu z největších evropských úspěchů v kozmonautice, agentuře ESA s její dominancí v satelitech zvoní hrana...a všichni tady jásají....;-))

Ano, tleskám, Evropa si to zaslouží.

Reakce měla být na příspěvek Pavla Martínka: "...Nakonec musel prijit soukromy kapital..."

Asi jsem to nějak špatně odeslal.

Specificky tyto lety s posádkou, jakož i již dříve lety s nákladem k ISS jsou financovány z veřejného rozpočtu. Stát si objednal určité služby a vypsal na ně soutěž.

Ale mám pocit, že v pozadí je myšlenka, že dané firmy budou následně poskytovat svoje služby i komerčním zákazníkům, takže se vynaložené prostředky do rozpočtu vrátí na daních, zaměstnanosti a pod. Kdyby se jednalo o lety v režii NASA, byla by komerční aktivita vyloučená.

A za to se dá totiž schovat cokoli. To to je soukromá firma.

Skvely uspech. Nakonec musel prijit soukromy kapital, aby rozhybal ten zatuhly vyvoj ze sedmdesatych let. Doted se zlepsovala elekronika a systemy automatu druzic a rakety jsou porad potomci tech primitivnich nosicu bez velkych inovaci.

Ve své politické slepotě z Vaší bubliny Vám vůbec nedochází, že tento bussines tvrdě ohrožuje Evropskou ESA agenturu...ta má zatím největší podíl na trhu satelitů...tak se radujte, jak půjdem my Evropani do kopru....hurá fandům americké ekonomiky ať ta Evropa zhyne...ach jo

"... loď se odpoutala od nosiče, odletěla od něj do bezpečné vzdálenosti a poté na padácích dosednula na hladinu Atlantického oceánu. Nosná raketa explodovala a její trosky se zřítily do moře."

Tak to nevím, jestli má ten záchranný systém velký smysl. Doposud rakety, potvory jedny, vybuchovaly tak nějak bez varování (aby se od nich dalo dostat do bezpečné vzdálenosti).

Samozřejmě že má. Už jenom z důvodu že tlaková vlna výbuchu se rozptyluje především do stran. Například během exploze rakety SpaceX v roce 2015 byla nákladová část netknutá i bez oddělení a kdyby v tom byli lidé, tak by výbuch přežili a zabil by je až náraz do moře.

Máte tam chybu. Max q nastal v čase cca 1minuta a Crew Dragon se odpojil až 30 vteřin poté, nikoli v ten okamžik. A další bod - rychlost 2400 byla vůči zemi, nikoli vůči nosiči, jak píšte. Takovou akceleraci by nikdo na palubě nepřežil.

Ta nosná raketa měla vybuchnout?

pocitalo se s tim...

Bezva to bylo. Málem mi to uniklo, samé odklady kvůli počasí. Mělo to být včera ve 12.00, pak odklad o den, pak o další hodinu, pak o další hodinu, pak o další hodinu a pak o půlhodinu. Ale viděl jsem to online. I tak se to dá nějaký čas pustit zpětně.

Jinak to asi bude pěkná dřina, něco takového vyvinout.

Na to prostě Rusi ani zbytek světa dlouho nebude mít nárok

Americký sen se jim plní. Nejdříve to byly raketoplány, tedy pardón - to byla jen obálka. Raketoplány sice měly podporu života (americké, ten ruský to něměl), ale záchranný systém neměly. Americké raketoplány měly hlavní účel podobný,jako dnes Spacex - používat raketové motory opakovaně a to byl jejich smysl - ty motory dostat zpět na zem. To se jim povedlo už tehdy, bohužel celkově se to nakonec prodražilo. Alespoň ty staré opakovaně použitelné motory zanedlouho použije SLS, ale to už není Spacex, to je NASA.

USA bude vždy No.:_1

přesně tak...a nejen Měsíc ale i Mars se už blíží...a jinak co se týče únikových kapsli:

Americké raketoplány byly však po většinu svého programu mezi lety 1981 až 2011 prosté podobného systému. První testovací lety byly sice vybaveny katapultem dvoučlenné posádky, pozdější běžné lety ale musely raketová křesla odstranit. Při početnější posádce by se jednoduše nevešly na palubu, navíc by bylo nemožné při startu katapultovat ty členy posádky, kteří byli ve spodní palubě raketoplánu. Ani testovací piloti při první misi v roce 1981 navíc nebyli přesvědčeni o tom, že by jim katapulty při selhání startu příliš pomohly.

Technicky vzato měla posádka možnost úniku jenom v případě oddělení raketoplánu od raket a nádrže, automatické stabilizace letu a vyskočení za letu. Tento režim nouzového opuštění letícího raketoplánu byl ale zaveden až po nehodě raketoplánu Challenger, a k dokonalosti měl stále daleko už jen tím, že jeho realizace trvala desítky sekund. LES však musí typicky operovat v řádu milisekund. Pokud by například posádka Challengeru přežila v kabině raketoplánu explozi palivové nádrže, jak se občas spekuluje, podobná desítky sekund trvající a neohrabaná metoda úniku by ji asi nespasila.

Konstrukce raketoplánů ostatně jednoduchému záchrannému systému nešla příliš naproti. Agentura například zvažovala stroje vybavit únikovými moduly - i ty by však vyžadovaly v případě nehody dlouhý přesun posádky z kokpitu do modulu. Prakticky to jediné, co by mohlo fungovat, by bylo upravit raketoplán tak, aby se mohla kabina s posádkou oddělit od zbytku stroje. To by však, mimo jiné, zase ohrožovalo integritu stroje při vstupu do atmosféry, a především by to znamenalo konstrukci zcela nových letounů, což by rozpočtově nebylo únosné.

Pekna podivana to byla.... RIP B1046

Spacex neskutečně jde dopředu. Účelnost a efektivita sama.

Jaro bude pro jeden východní stát hodně smutné období a jeho fanoušci už jednou pro vždy zavřou ústa.

To jsme říkali už loni :-(