Během letošního horkého a suchého léta jste dost možná zkoušeli různé recepty, jak se před spaním ochladit. Možná jste rozvěšovali v ložnici mokré ručníky, chladili polštáře v lednici, nebo jste místo zkoušení babských rad koupili klimatizaci či větrák. Ale zkusili jste z postele vyhodit přikrývku?
Možná je to jen naše specialita, ale nikdo z redakce Technetu se k tomu neodhodlal, i když jinak jsme samozřejmě zkoušeli leccos (abychom skončili z valné části u klimatizace, alespoň mobilní, dodejme rovnou). Proč? Odpovědí je zřejmě více, od čistě fyziologických po zvyk.
Na začátek si zopakujme, že lépe se nám usíná, když teploty nejsou příliš vysoké. Proto se doporučuje, aby teplota v ložnici ideálně nepřesáhla 20 °C. V jednom pokusu se ukázalo, že snížení teploty pokožky o pouhých 0,4 °C poměrně výrazně zvýšilo kvalitu spánku hned v několika parametrech (délce hlubokého spánku, počtu probuzení). V pokusu to platilo u mladých i starších lidí, ať už šlo o zdravé dobrovolníky, tak ty, kteří si dlouhodobě stěžovali na nespavost.
Pro pocit bezpečí
I když na usnutí tedy nemusí být naškodu se trochu poodhalit, v noci je to poněkud jiné. Naše termoregulační schopnosti během noci (především během tzv. REM spánku) nefungují a teplota těla tedy v průběhu spánku kolísá. I někteří fyziologové s nadsázkou říkají, že lidé se v noci mění ze savců tak trochu na plazy.
Nejnižší teplotu míváme kolem čtvrté až páté hodiny ranní. Ve stejné době je na svém minimu i teplota vzduchu, která postupně během celé noci klesá. Pokud tedy spíte venku nebo při otevřeném okně, během noci se vám přikrývka může hodit, i když večer se nezdála k ničemu.
Pokrývka už je samozřejmostí a máme ji v posteli ze zvyku, pro pocit bezpečí. Stejné je to i u většiny ostatních obyvatel světa, byť samozřejmě některé tropické skupiny s kočovným způsobem života se bez nich obejdou. Téměř nikdo ovšem nespí alespoň bez nějakého, byť provizorního lůžka pod sebou.
Je těžká deka lepší?
Podle některých názorů hraje roli v oblibě přikrývek i hmotnost samotné deky a pocit, který to v nás vyvolává. Její tíha údajně stimuluje některé senzory v pokožce, zvyšuje hladinu některých hormonů a přispívá ke zklidnění a lepšímu usnutí. Někdy se proto používají speciálně zatížené deky (jedna taková slavila veliký úspěch na Kickstarteru) s hmotností i nad deset kilogramů.
V tuto chvíli je ovšem těžké označit efekt za jednoznačně prokázaný. Nepochybně existují lidé, kteří na podobné deky přísahají. K dispozici jsou i studie, které naznačují, že by těžké deky mohly lidem pomáhat. Ale najdou se i studie z opačným výsledkem, z nichž některé poměrně jasně naznačují, že v podstatě může jít o placebo efekt. Takže jediné, co jednoznačně doporučujeme, je držet se doporučení pediatrů a nepoužívat příliš „těžké deky“ pro malé děti (viz doporučení britského NHS (v PDF)).
Mimochodem, máte nějaký tip, jak v horku usínat, který by se ostatním mohl hodit? Napište nám do diskuse, nejlépe hodnocené tipy přidáme do článku (i s uvedením autora, samozřejmě).
