Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Obří rybožraví Spinosauridi si občas pochutnali i na jiném dinosaurovi

  1:15aktualizováno  1:15
Pozůstatky teropodních dinosaurů s označením Spinosauři byly objeveny již ve 20. až 40. letech 19. století. Byly to fosilní zuby, od té doby jsme se o této čeledi dozvěděli mnohem více.

Moderní rekonstrukce druhu Baryonyx walkeri, evropského zástupce čeledi spinosauridů. Přítomnost pernatého pokryvu těla je u tohoto druhu vysoce hypotetická. Tento až 10 metrů dlouhý predátor obýval oblasti dnešní Velké Británie a možná i Portugalska v době před 130 až 125 miliony let. | foto: Wikipedia / CC BY-SA 4.0

Spinosauridi jsou známí z období střední až svrchní jury až po svrchní křídu. Jejich zeměpisné rozšíření je značné, sahá od západní Evropy přes severní a východní Afriku po Brazílii, Laos, Thajsko, Čínu a dokonce i Japonsko a Austrálii (ačkoliv nejde vždy o zcela jednoznačné nálezy). Zajímavé je, že až na jeden nález prstního článku ze souvrství Morrison nejsou tito teropodi vůbec známí z území Severní Ameriky. Existuje však významná pravděpodobnost, že i na tomto kontinentu budou jejich fosilie v budoucnu objeveny.

Co se týká jejich potravních návyků, je zřejmé, že šlo o rybožravé druhy s velkým stupněm oportunismu, kteří nepohrdli občasným zpestřením jídelníčku v podobě ptakoještěrů nebo jiných dinosaurů.

Bez zajímavosti není ani přítomnost systému neurovaskulárních kanálků, sloužícího zřejmě k lepšímu registrování pohybu potenciální kořisti pod vodou. Hypotéza o živení se mršinami se u spinosauridů ukazuje jako nepříliš přesvědčivá, stejně jako představa o plně akvatickém způsobu života všech zástupců čeledi (některé jejich fosilie byly objeveny v prostředí někdejších aridních oblastí).

Přehledný diagram zobrazující přibližnou velikost dospělých jedinců některých...

Přehledný diagram zobrazující přibližnou velikost dospělých jedinců některých druhů spinosauridů. Gigantický severoafrický druh Spinosaurus aegyptiacus je v současnosti největším známým teropodem vůbec.

Otázkou zůstává také kvadrupedalita obřího spinosaura a skutečná funkce jeho hřbetního hřebene. Z mnoha různých teorií se dnes jeví jako nejpravděpodobnější ta, která v tomto útvaru spatřuje jakýsi socio-sexuální znak, uplatňující se v interspecifické komunikaci a signalizaci.

Autoři studie „Století spinosaurů“ (pdf) uzavírají přehled konstatováním, že ačkoliv je fosilní záznam spinosauridů zatím jen fragmentární a neúplný (mnoho nálezů sestává prakticky jen z fosilií zubů), máme do blízké budoucnosti velkou šanci na lepší pochopení této fascinující skupiny teropodů.

Článek vznikl pro Dinosaurusblog Vladimíra Sochy a byl redakčně upraven. Původní delší verzi, včetně bohatého odkazového rejstříku, najdete zde.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jak vzniká život? Otázka dosud nevyřešená.
Jsme kousek od vzniku života v laboratoři, hlásí čeští chemici

Kdy přesně vznikl život a jak jej vlastně definovat? Vědci ohraničili období pouhých 200 milionů let, kdy na zemi vznikl základ života - kyselina RNA. V...  celý článek

Voyager 1 ve vesmíru na ilustraci NASA
Čtyřicet let na cestě. Sonda Voyager 1 slaví unikátní výročí

Tento týden oslavil 40 let na cestě nejúspěšnější cestovatel z planety Země: sonda Voyager 1. Od startu už urazila téměř 21 miliard kilometrů a je stále...  celý článek

Jedna z budov fluorescenčního detektoru v areálu Observatoře Pierra Augera v...
Zemi ostřeluje záření z dalekého vesmíru, ukázali (také) čeští fyzici

Do naší atmosféry dopadá proud částic a atomů, které mají energii srovnatelnou i s diabolkou vystřelenou ze vzduchovky. Vědci už desetiletí pátrají po tom,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.