Skvělá zpráva. Teď už jen čekáme, až se ČR díky tomuto objevu stane ekonomickým tygrem Evropy a česká Koruna opustí svou podhodnocenou pozici.

Je fajn, že snad každý týden čtu o úspěších nějaké české firmy nebo týmu vědců. A stejně se najde někdo, kdo bude tvrdit, že náš průmysl prodaný na západ :)

jj, ne na západ, ale na východ.

Vítejte ve světě spintroniky. Jsme zpátky v pravěku ferromagnetických pamětí a analogových počítačů. Mě je, jako kdyby někdo zatočil kolem osudí.

Nevím, jestli jsem schopný vůběc pochopit důsledky této aplikace založené na několika relativně nedávných objevech, ale pravděpodobně to hodně promění vývoj elektroniky budoucnosti. Místo poloodičů antiferomagnetické materiály, místo mědi světlovody. Alespoň do značné míry.

To, že toho tolik stihli za 2 roky je naprosto nevídaná rychlost v základním výzkumu.

Ta krabička mě dostala. Žádné složité vakuové komory a stoly přeplácané elektronikou se vzorkem o velikosti hlavičky hřebíku. Sice nejspíš zatím velmi jednoduché, ale funkční řešení, které se vejde na dlaň.

V článku je několik nepřesností.

"antiferomagnetické paměti umí více než nuly a jedničky, v tom se liší od dnešních komerčních feromagnetických i jiných pamětí"

A co MLC nebo TLC Flash NAND? Ty také ukládají víc než dva stavy do jedné paměťové buňky.

"v jediném fyzickém místě na paměti bude vlastně zašifrováno více informací než jen nula či jednička"

Ne šifrování, ale kódování. Při šifrování se používá nějaké heslo nebo privátní klíč, aby data nebyl schopen analyzovat ani ten, co zná správné kódování...

Tak úplně s vámi nesouhlasím. Sice to v příspěvku tahle úplně nezaznělo, ale je jasné, že se dají AFMP použít i k ukládání analogového signálu. To znamená, že v jedné buňce může být uloženo NEKONEČNĚ mnoho hodnot (ale vždycky jen jedna, samozřejmě). Z toho plyne, že si například můžete z tohoto materiálu vyrobit analogovou desku, kde bude v každé doméně zapsaná nějaká hodnota, tj. bude tam zašifrované nějaké číslo, ale mohou to být nějaké symboly ap. které se přečtou polarizovaným světlem a podle pootočení roviny polarizovaného světla se určí, co tam. je. Takže jsme zpátky u analogového záznamu a všechny ty samplovací kmitočty ap. půjdou někam. Podobně je na tom i záznam obrazu.

Hehe. Paměti, které nepotřebují napájení. To bude ještě sranda. Přijdu k vypnutému PC, vytáhnu paměti, strčím do "čtečky", přečtu šifrovací klíče k disku a tradá. :-)

A nebo budeme muset důvěřovat výrobci OS, že před vypnutím všechno v paměti přepíše.

Tohle je nutné řešit separátním čipem. Na OS se v tomto ohledu nedá spolehnout.Podobné paměti by znamenaly dost zásadní změnu přístupu k paměti jako takové.

Zlaté české hlavičky.

nebojte s vekem se zase zpomali

Mě se líbí jak se všechno zrychluje, ale díky tomu se bohužel dochází k lenosti optimalizace systémů a aplikací. Čím rychlejší HW tím více se může odfláknout SW. Dřív byly stroje pomalé kliknul sem a čekal jsem než se něco stane. Dneska také kliknu na 1000x rychlejším stroji s několika jádry a čekám úplně stejně.

to neni jen o optimalizaci, ale take o "pridane" hodnote - animace, pruhlednost a takove saskarny neco stoji

Podle informací uvedených v článku usuzuji, že ano.

V článku není vysvětlené, jakým způspbem probíhá zápis a hlavně, jak se to čte. Kolik atomů je minimálně potřeba pro jeden bit? Stačí 2 s opačným spinem elektronů?

Doporucuji precist si jejich praci (volne dostupna napriklad zde: https://arxiv.org/pdf/1503.03765.pdf)

Pak to bude davat vetsi smysl. Zapis 50mA impulsy, cteni 100mikroA. Atomu pomerne hodne, urcite vic nez dva :-) Alespon zatim - pokud dobre ctu rozmery zapisovai/cteci hlavy.