Článek velmi zajímavý a podrobný. Ale jeho slohová stránka je strašná...

Spousta vět je tak kostrbatých nebo žoviálně (či jak to říct) napsaných, že jsem si je musel přečíst opakovaně, než jsem pochopil, co chtěl autor říct. Třeba "Ale na druhou stranu to chce také vidět její úspěšné mise.". Pak bych se vyhnul cizím slovům tam, kde jsou naprosto zbytečné - střela se separovala, antagonisté se oťukávali. Obojí mi trochu přijde jako nedotažený a narychlo upravený strojový překlad z angličtiny. Je to škoda, jinak perfektní článek tak přichází o sdělovací hodnotu...

Wauuuu, bejby-ponorčička :-] Ďakujem za článok! Dal som si ho hneď 2x.

A co článek o Lošariku, jistě zajímavější ponorka s dostupem snad 6km?

Jako obvykle parádní článek, který se čte jedním dechem a čtenář se poučí i pobaví. Přeji Vám (i nám) ještě hodně takových článků.

(P.S. Připomnělo mi to některé Bondovky se zápletkou z velké části pod mořem.)

Dalsi zajimava vlastnost je protiradiacni stineni. Normalni ponorky stini reaktor zejmena zepredu a zezadu, protoze za reaktorem je dalsi prostor pro posadku. NR1 stini pouze z jedne strany. Hlavni radiacni stit je totiz velmi tezky, a mit jen jeden je zasadni konstrukcni vyhoda. Prave proto ma NT1 pouze jeden prostor pro posadku, a strojovna je plne bezudrzbova - resp. neudrzovatelna.

Stineni ostatnimi smery se nepovazuje za tolik dulezite, a to plati i u normalnich ponorek. Myslete na to, kdyz se vam postesti nejakou zahlidnout v pristavu

V pristavu samozrejme nejede reaktor naplno, a taky se nepocita s dlouhodobym pobytem osob v blizkosti reaktoru, na rozdil od ubikaci posadek.

Díky za informaci.

Čtivý článek, pane Folprechte, děkuji! Ta poslední fotka, ta je z Charlestonu? I když to asi vědět nebudete, protože jste ji nepořizoval.

Díky. Město je Nový Londýn, za zády fotografa (na druhém břehu řeky) je Groton. Je to nedaleko domovské základny NR-1.

Trochu pochybuju, ze ponorce byl tlakovodni reaktor, ten by byl zbytecne velky a na ponorkach (pokud vim) se nepouziva...

Je to právě opačně, než jak píšete. V ponorce NR-1 byl skutečně reaktor tlakovodní.

Proč byly pneumatiky plněny alkoholem? (nepředpokládám, že by to byla zásoba rumu pro posádku...).

Počítám, že potřebovali dovnitř něco lehkého, co s tlakem moc nemění objem.

Pěkný článek o ponorce, o které jsem jakživ neslyšel. Děkuji.