Encyklopedie Člověk

Encyklopedie Člověk | foto: Knižní klub

Spor o encyklopedii: která je přesnější, které víc věřit?

  • 10
Wikipedii, encyklopedii psanou a kontrolovanou jejími uživateli zná každý. Britannicu, encyklopedii s 238letou historií, na jejímž obsahu se podílejí nejlepší vědci a profesionálové, také. Ale co se stane, když je postavíme proti sobě v testu přesnosti obsažených informací?

Přesně to provedl prestižní vědeckotechnický časopis Nature. V obou encyklopediích (u Britannicy byla použita internetová verze) vyhledali 50 termínů z různých oblastí vědy a techniky. Vybrány byly ty výsledky, které byly v obou encyklopediích zpracovány v podobném rozsahu – tedy měly stejnou délku.

Vyhledané záznamy hesel byly předloženy ke kontrole skupině odborníků z příslušných vědeckých oborů. Sledovaly se faktické chyby, zásadní opomenutí a nepřesná tvrzení. Články byly předkládány anonymně, byla z nich odstraněna metadata a specifické formátování – nikdo nevěděl, zda text pochází z jednoho či druhého zdroje.

Profesionálové chybovali překvapivě často

Pokus dospěl k překvapivému závěru. Na jedno heslo ve Wikipedii připadají průměrně čtyři chyby či nepřesnosti, v encyklopedii Britannica pak tři. Celkově bylo nalezeno 162, respektive 123 chyb v heslech ve Wikipedii a v Britannice. Takto malý rozdíl málokdo očekával, jinak řečeno, počet chyb nalezených v Britannice byl překvapivě vysoký. 

Proti tomuto výsledku se tvůrci encyklopedie Britannica samozřejmě ohradili. A to velmi razantně. Vydali 22. března dvacetistránkovou zprávu, jejíž název lze volně přeložit jako "Zcela chybně".

Kritizují v ní metodiku a postupy při zpracování studie. V úvodu prezentují obecné nedostatky – některá hesla nebyla přímo z encyklopedie Brtittanica (ale například ze zjednodušené studentské verze), některá hesla byla abstrakty, nikoli plnými texty.

Texty byly kráceny a editovány a Nature neodlišoval malé nepřesnosti od zásadních chyb. Ve druhé části, na jedenácti stránkách, se analyzují a vyvracejí jednotlivé nedostatky a chyby, které dle studie Nature našli odborníci v článcích encyklopedie Britannica.
 
Reakce časopisu Nature na sebe nenechala dlouho čekat. Je výrazně kratší, necelé dvě stránky. Některé své postupy vysvětluje, jiné obhajuje. Zásadní důraz však redakce klade na to, že s texty z obou zdrojů bylo zacházeno identicky a tudíž jsou zatíženy stejnou chybou. Na závěr podotýká, že redakce časopisu Nature nemá v úmyslu článek stahovat. Otázkou zůstává, zda by to po více než třech měsících od jeho publikování mělo vůbec smysl.  

Tak či tak, zásadní informace pro běžného uživatele zní: Wikipedia je v celku kvalitní encyklopedie a nedávné potíže s chybovostí některých hesel jsou spíše výjimkou než pravidlem. Výrazné rozdíly jsou především v úrovni zpracování článků – zde se zatím Wikipedie nemůže svému profesionálnímu konkurentovi rovnat.

Hledejte další podrobnosti: