Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Spor o megabajt aneb není milión jako milión

aktualizováno 
Víte, proč se vám pevný disk s udávanou kapacitou 20 GB hlásí po připojení do počítače jako disk s úložným prostorem 18,5 GB? Kam se ztrácí rozdíl? Ten spočívá jen v tom, jak počítá počítač a jak lidé.
Již na základní škole jsme se učili, že předpona „kilo-„ znamená jeden tisíc a „mega-„ jeden milión určitých jednotek. V počítačové oblasti však pracujeme s dvojkovou soustavou. Vedle označení kapacity MB a kB se tak můžeme setkat například i s MiB či KiB.

Zmatek, který může vládnout v označení tisíců, miliónů a dalších násobků datových jednotek, je tak většinou vyvolán tím, že míchá dvojková a desítková soustava bez předchozího upozornění.

Bit a Bajt

Základem každého počítače je polovodič, který buď umožní propouštění elektrického proudu nebo mu zamezí. Pro každý z těchto dvou stavů lze použít jednoduché označení: propouštění (1), zamezení (0). Poznatek o tomto stavu lze pak považovat za jednotku informace. Tato jednotka informace nese označení bit (b). Z toho také vyplývá, že počítač pracuje s daty uloženými v podobě jedniček a nul, tedy v dvojkové soustavě.

Osm bitů pak tvoří jeden bajt (ang. Byte, označení B). Jedním bytem lze přitom ve dvojkové soustavě vyjádřit právě jeden znak či kód v takzvané rozšířené ANSI (America National Standards Institute) ASCII (American Standard Code for Information Interchange) soustavě. Ta obsahuje celkem 256 (0-255) pozic pro písmena, znaky, čísla, kódy a další, což se dá vyjádřit také jako 28. Jinými slovy v dvojkové soustavě získáme kombinací jedniček a nul v osmi pozicích (bitech) všech 256 součástí rozšířené ANSI ASCII tabulky.

Kilo, mega, giga, …

Pokud se pohybujeme v desítkové soustavě je každému jasné, že se 103 označuje jako kilo (k) a 106 je mega (m). Jak to ale vypadá při přechodu na dvojkou soustavu? Na jedno „kilo“ potřebujeme 210 – tedy 1024 - jednotek. Pro toto „informační“ kilo se pak vžilo označení velké K na rozdíl od malého k, které platí pro desítkovou soustavu. Mega (M) v dvojkové soustavě náleží hodnotě 220 a odpovídá 1 048 576 jednotkám.

To je tedy zažité a často porušované pravidlo o označování násobků kapacit. Avšak již v roce 1998 ustanovila organizace IEC (International Engineering Consortium) speciální binární přípony, které měly přinést oficiální označení a pořádek. Bohužel se zase až tak neujaly. Proto se dnes jen zřídkakdy setkáte s označením Ki (kilobinary, kibi), Mi (megabinary,mibi), Gi (gigabinary, gibi), Ti (terabinary,tibi) a tak dále. Přitom tato označení jsou v podstatě jediná správná. Zvyk je ale železná košile. V podstatě tak například pro označení kilobajtu tedy 1024 bajtů existují dvě možnosti: oficiální KiB a neoficiální, ale zažité KB.

Výrobci disků rebelují

Doposud jsme se zabývali spíše názvoslovím a zkratkami, které lze při počítání informací využít. Mnohem větší problém než s jejich dodržováním, se však objevil v okamžiku, kdy se začaly míchat kila a mega z desítkové soustavy s těmi ze soustavy dvojkové.

Nejvýrazněji se tato praxe projevila u výrobců pevných disků. Podíváte-li se například na stránky společnosti Seagate, zjistíte, že se hlavní výrobci pevných disků dohodly na označování, které využívá desítkovou soustavou. Důvodem je prý snaha o zpřístupnění informace o kapacitě jimi dodávaných pevných disků co největšímu okruhu uživatelů, tedy i těm, kdo jsou zvyklí na standardní fyzikální přepony. Dá se však spekulovat, že mnohem závažnějším důvodem je možnost označit produkt co nejvyšší kapacitou. Poněkud se však zapomíná na správné značení a klidně se používají zkratky s velkým písmenem, které je určeno pro binární oblast.

To je také důvod, proč například pevný disk, který má podle označení 20 GB (správně by mělo být 20 gB), po instalaci v počítači zobrazí kapacitu zhruba 18.6 GB. Operační systém totiž počítá binárně a tak fyzických 20 miliard bajtů (20 x 109) přepočítá podle gigabajtu dvojkového, tedy 230 (1 073 741 824 bajtů). Výsledek rovnice (20 x 109) : (230) pak vychází na cca 18,626 GiB či GB.

Co na to uživatel?

Podobných „nepřesností“ v označování se však nedopouštějí jen výrobci disků, ale i některé další společnosti, které vyrábějí vysokokapacitní záznamová zařízení, jako je například paměťová karta. Pro běžného uživatele je však místo handrkování se o počítání množství bitů a bajtů důležitější, kolik prostoru má pro svá data. A vzhledem k tomu, že snad všichni výrobci pevných disků a i dalších záznamových zařízení používají stejnou metodiku, nemusí se bát, že by byl v něketrém případě ošizen nebo mohl naopak vydělat.

 





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nově verze čtečky Kindle Oasis je voděodolná.
Čtečka elektronických knih Kindle je konečně voděodolná

Po deseti letech od uvedení první čtečky se značkou Kindle vydal Amazon verzi, se kterou se nemusíte bát do vody.  celý článek

Amazon Echo Show může díky obrazovce ukázat aktuální počasí nebo provést...
Google bez vysvětlení zablokoval Amazonu YouTube pro stolní tablet Echo

Souboj o obsazení trhu s chytrými asistenty integrovanými do reproduktorů, termostatů a aktuálně například stolních tabletů přiostřuje.   celý článek

Skleněný most na hoře Yuntai
Infarktový žertík vyděsil turisty na skleněném mostě, kilometr nad zemí

Turisty v čínské provincii Hebei vyděsil žertík provozovatelů skleněného mostu na hoře Yuntai. Ve výšce více než 1 000 metrů nad zemí to musí být hrozivý...  celý článek

Květákové pečené placičky
Květákové pečené placičky

Zdravá dobrota na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.