Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Píp - píp - píp - píp: Slyšel jsem signály z umělé družice Sputnik 1

aktualizováno 
Doslova po celém světě zavládlo po vypuštění Sputniku na oběžnou dráhu nadšení. Nejen radioamatéři v říjnu 1957 napjatě čekali u svých přijímačů, až poprvé uslyší to velmi vzdálené: píp - píp - píp. Byl to prý pocit, který dnes už nezažijete.

První pokusy o sledování družice, 7.10.1957 | foto: Mladá Fronta

Citujeme z Mladé Fronty ze dne 6. 10. 1957 (autor článku M. Kalous). Odstavec o "píp píp píp" byl zvýrazněn redakcí Technet.cz.

Jen pro přesnost dodáváme, že poprvé se pětici československých vědců podařilo družici vyfotografovat ze Skalnatého plesa až 10. října.

Slyšel jsem signály z umělé družice Země

Včerejší historický den začali na hvězdárně v Ondřejově poplachem. Služba u dálnopisu a telefonu přijímá před čtvrtou hodinou ranní stručnou zprávu z lonosférické stanice Geofyzikálního ústavu v Průhonicích: V SSSR byla vypuštěna umělá družice.

Speciál k 55. výročí startu družice Sputnik 1

Sověti vytřeli Západu zrak

Dr. Valníčka vytáhli doslova z postele. O několik minut později sedí on a několik dalších pracovníků hvězdárny v malé místnosti ve druhém patře. Dálnopis, telefon, hodiny, ukazující přesný světový čas, magnetofon a speciální radiový přístroj – to je celé zařízení pracovny, v němž dr Valníček a další vědecký pracovník Jiří Páček zaslechli ve 4:45 první signály, vysílané umělou družicí Země. O sedm minut dříve zachytil tyto signály, jak nás přesvědčuje záznam dálnopisné zprávy, vědecký pracovník Miroslav Jiskra z ionosférické stanice v Panské Vsi u Dubé.

Vzrušeně čteme prvá slova, která blíže osvětlují, jak byly tyto signály v Panské Vsi zachyceny … signál byl slyšitelný jen s pomocí záznějového oscilátoru, jako by pomalu klíčoval někdo řadu teček délky asi 0,3 sec., docela pomalu a rozvážně, jako když je časový signál, ale rychleji než za sec. a tečky o něco delší … A o něco níže jsou již propočítané časy, kde bude dnes umělá družice prolétávat ve výši zhruba 1100 kilometrů nad Evropou:12:55 - 14:33 - 16:11 - 17:49 - 17:27
- 21:05 - 22:43 - 00:21…

Dálnopis a telefon je nestále v permanenci. Co chvíli volá někdo hvězdárnu, co chvíli zapíná dr Valníček dálnopis, aby tu získali další informace. Není dosud známo přesně místo vypálení, není známa dráha. Z radiového poslechu usuzují Ondřejovští, že satelit opisuje elipsovitou dráhu ve směru zhruba Moskva, Tichý oceán, Jižní Amerika, Střední Afrika, Balkán, Moskva. Zatím co ještě dopoledne byla výška umělé družice 900 km, v poledne je již odhadována na 1100 km.
V pracovně vládne vzrušení, kol dálnopisu a přijímacího přístroje postávají pracovníci hvězdárny, dychtiví nových zpráv a nebo chtějící uslyšet signály vysílané z družice přímo. Naše hodinky ukazují 12 hodin 10 minut – podle světového času je o hodinu méně – 11:10.

Nyní se umělý satelit pohybuje kdesi od Balkánu k severovýchodu … Mělo by se podařit zachytit signál. Lidé v místnosti napjatě poslouchají. Z radiového aparátu se nese šum a praskot, slabý monotónní hukot. Dr. Valníček pomalu, lehce otáčí ladícím knoflíkem. Pojednou zastavuje a zesiluje … nic … ladí dál … napětí vzrůstá … Uslyšíme signály družice, která právě prolétává … možná že nad širou rovinou Ukrajiny … ve výši více než stokrát větší, nežli je schopno letět takové tryskové letadlo, jako je TU 104?

A je to tady: píp, píp, píp, ...

Pozor! Do šumu a praskotu se najednou ozvou krátce zvuky, které jsme dosud neslyšeli. Píp, píp, píp … ozývá se vzdáleně, téměř neslyšně. Několik kraťoučkých signálů náhle zaniklo ve vesmírném šumu … Tak přece. Dr. Valníček sedá okamžitě k dálnopisu. Spojuje se s Panskou Vsí. Zodpovídá: Neslyšeli jsem zatím nic, jen několik rozptýlených signálů … teď se objevil … ano, rychle zesílit …

Skokem je Dr. Valníček u radiového přístroje, nasazuje sluchátka, přepíná okruhy. Zesiluje, ale není již nic slyšet. Za chvíli Panská Ves potvrzuje: Ano slyšeli jsme ji, a to v době od 11:20 - 11:25 hodin světového času.

  • Článek je součástí speciálu k 55. výročí startu družice Sputnik 1.
Autor:



Nejčtenější

Okamura má na fotce z posilovny přifouknuté svaly. Jak poznat fotomontáž

Ukázka nepovedené fotomontáže z posilovny. Mřížka v pozadí ukazuje, k jakému...

Předseda SPD se na svém oficiálním profilu na Facebooku pochlubil fotkami z posilovny. Komentátoři si všimli, že fotka...

Hlavního strážce před rakovinou známe už 40 let. Ale neumíme ho využít

Bílkovina p53 se váže na snímku k DNA (oranžová šroubovice nahoře), aby...

Gen, který hraje nejdůležitější roli v boji proti rakovině, známe už desetiletí, ale v moderní cílené léčbě se...



V kanceláři i v obchodě. Ultrazvuk nám píská do uší, následky jen tušíme

Poslech vysokofrekvenčního pískání může být mnohým lidem nepříjemné.

Mnozí z nás, aniž by to věděli, jsou denně i několik hodin vystaveni pískotu na hranici slyšitelnosti lidského ucha. V...

Dvakrát přežil ohnivé peklo a vrátil se do boje. Chybu udělal po válce

František Truhlář před válkou

Letec RAF František Truhlář přežil dvě těžké havárie při návratech z bojových letů. Při obou utrpěl těžké popáleniny,...

Kvůli ruskému metru mohla padnout stanice v Nuselském mostu, řekl architekt

Architekt Nuselského mostu Stanislav Hubička (vlevo) a Antonín Semecký, který...

Stanislav Hubička, architekt Nuselského mostu a Antonín Semecký, který se o most stará téměř doslova celý život, byli...

Další z rubriky

Fenka Lajka zahynula krutou smrtí. Zabil ji stres a vysoká teplota

Fenka Lajka byla potulným zvířetem chyceným v jedné z moskevských ulic.

Před 60 lety, 3. listopadu 1957, se dostal do vesmíru první živý tvor. Sověti vypustili družici Sputnik 2 se psem,...

Nový úspěch lovců gravitačních vln. Odhalili, kde se v kosmu rodí zlato

Kolize dvou neutronových hvězd (umělecké ztvárnění)

Astronomové se mohou radovat ze zrodu zcela nového oboru: gravitační astronomie. Jejich detektory znovu prokázaly svou...

Pod povrchem Měsíce je obří tunel. Objevila ho japonská sonda

Stanice ISS „míjí“ Měsíc. (2. 8. 2015)

Japonská vesmírná agentura JAXA odhalila na Měsíci obrovskou jeskyni, která by podle expertů mohla v budoucnu sloužit...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.