Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Srdce se neumí samo uzdravit. Vědci otestovali, proč. Zatím na myších

  17:17aktualizováno  17:17
Srdeční sval patří k těm, které se velmi pomalu regenerují. Američtí výzkumníci se rozhodli zjistit, proč tomu tak je. V časopise Nature publikovali své výsledky

Srovnání regenerace srdce 35 dní po infarktu myokardu (myší srdce) | foto: Tzahor et al, Nature 2017

„Hledáme odpověď na základní otázku, proč se srdeční sval neumí regenerovat,“ vysvětluje doktor James Martin, profesor na Baylor College v Texasu. Jeho tým v červnu publikoval práci v prestižním vědeckém časopise Nature.

„V práci jsme se zaměřili na dvě cesty srdečních buněk: jde o tzv. Hippo cestu, která je zodpovědná za zastavení regenerace dospělých srdečních buněk, a o cestu dystrofinového glykoproteinového komplexu (DGC), který je důležitý pro normální funkci srdečních buněk,“ uvedl Martin.

Výzkumníci geneticky vyšlechtili myši, které měly jednu nebo obě tyto cesty uměle potlačené, a poté sledovali, jak to ovlivnilo jejich schopnost srdeční regenerace. Zjistili, že jedna z komponent DGC (dystroglycan 1) se přímo váže na jednu z komponent Hippo (Yap), a jejich interakce vede k potlačení činnosti srdečních buněk. „Dohromady fungují jako brzda. Tím, že to víme, můžeme v budoucnu teoreticky tuto brzdu odbrzdit a tak například léčit poškození způsobené infarktem,“ myslí si Martin. Dalšího uplatnění by se mohlo zjištění dočkat u léčby svalové dystrofie u dětí.

Srovnání regenerace srdce 35 dní po infarktu myokardu (myší srdce)

Srovnání regenerace srdce 35 dní po infarktu myokardu (myší srdce)

Ve stejném čísle časopisu Nature vyšla i další práce zabývající se srdeční regenerací. Tým profesora Eldada Tzahora z Weizmannova vědeckého institutu v Izraeli se zaměřil nikoli přímo na srdeční buňky, ale na podpůrnou tkáň, která je obklopuje, tzv. extracelulární matrix (ECM). Jejich experimenty - rovněž na myších - ukázaly, že agrinová injekce dokáže zvrátit poškození ECM a tím podpořit růst srdečních buněk. Agrin se v srdci přirozeně vyskytuje, a tak vědci museli vyšlechti myši bez tohoto proteinu. „Protože myši nemohou bez Agrinu žít, byl to technicky velmi náročný experiment,“ dodal Tzahor. Doufá, že jeho práce pomůže lépe pochopit regeneraci srdečních buněk.

Zatím jde o výzkumy v počáteční fázi - oba týmy pracovaly s myšími, nikoli lidskými tkáněmi. Mluvit o aplikaci v medicíně je tak zatím zřejmě předčasné.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Přívěšek pro sledování polohy Samsung Connect Tag
Samsung přichází se svým prvním sledovacím zařízením na bázi NB-IoT

Samsung mezi svými IoT zařízeními přivítal první senzor na sledování polohy Samsung Connect Tag.  celý článek

Ukázka podvodné soutěže na Facebooku.
Útočníci lákají na Facebooku uživatele na výhru i slevu na brýle Ray-Ban

Dostat z uživatelů citlivé informace o jejich soukromí zkouší podvodníci různými způsoby. V poslední době jsou to například různé soutěže na Facebooku nebo...  celý článek

Nově verze čtečky Kindle Oasis je voděodolná.
Čtečka elektronických knih Kindle je konečně voděodolná

Po deseti letech od uvedení první čtečky se značkou Kindle vydal Amazon verzi, se kterou se nemusíte bát do vody.  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.