Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Srovnávací test: domácí kina za babku – 1. díl

  17:34aktualizováno  17:34
Domácí kino v jedné krabici. Stačí ho připojit k televizi, vložit DVD a už se kolem Vás prohání přerostlé ještěrky, Obi Wan Kenobi mává neonovou trubicí, Frodo hledá jakousi bižuterii a kreslená zvířátka zachraňují kamarády – prostě, Hollywood v obývacím pokoji. Nejlevnější systémy domácího kina stojí doslova pár korun. Jaké jsou? Jak hrají a jaké funkce nabízí?

Nejprve se musíme zastavit u samotného termínu domácí kino. Vzhledem k testovaným přístrojům je tento výraz poněkud nadsazený a do jisté míry zavádějící. Pod pojmem domácí kino si většina lidí představí zařízení, které jim v domácích podmínkách pokud možno co nejvíce přiblíží divácký a posluchačský zážitek opravdového kamenného kina.

Pokud bychom se bavili o opravdu kvalitních domácích kinech, pak by se dalo hovořit i o výrazném kvalitativním překročení možností většiny tuzemských kin a multiplexů.

Testovaná zařízení jsou však určena k něčemu jinému. Za co nejnižší cenu mají umožnit přehrávání filmových DVD v prostorovém režimu. Jinými slovy - za nízkou cenu Vám dovolí pustit si doma film na DVD a pokud výstřel padne za kamerou, vy ho uslyšíte za zády.

Výhodou takovýchto levných systémů jsou i malé rozměry a snadná instalace – stačí připojit k televizi, rozmístit drobné reprosoustavy – a vše je připraveno.

Pro koho?

Tímto trochu obšírnějším úvodem jsem se chtěl především vyhnout flamovací diskuzi pod článkem, a komentářům typu „tyto kina jsou na -------- a koupí je jen -------- “.

Cílovým zákazníkem je člověk, který má jen televizor, případně videorekordér a chce si jednou za čas pustit film z DVD, k práci si jako kulisu pustí rádio nebo CD, nechce do poslechové výbavy výrazněji investovat a nemá přílišné nároky na kvalitu obojího. Nenáročný divák může být spokojen.

Co a jak budeme testovat?

Jelikož v každé kategorii a mezi všemi přístroji jsou stroje dobré i špatné, uspořádali jsme test šesti zástupců nejlevnějších systémů pro domácí kino. V něm jsme sledovali především funkční nabídku přístrojů, možnosti zapojení, jaké disky a formáty jsou schopny přehrát a samosebou kvalitu obrazu a zvuku.

Systémy hrály v běžně velké obývací místnosti a byly zapojeny vlastní, s přístroji dodávanou, kabeláží. Obraz jsme kontrolovali na plasmovém televizoru Enox PTV-6842H, zapojeném kabelem SCART s RGB signálem. V případě, že systém RGB výstup neměl jsme zvolili S-Video. Testované systémy v reálném provozu k takto velké a kvalitní televizi s největší pravděpodobností nikdy připojeny nebudou. My jsme tak ale mohli snadno identifikovat každý neduh v obrazové kvalitě.

Systémy jsme plnili velkým množstvím testovacích disků, DVD i CD, originálních i vypálených. U těch vypalovaných jsme zkusili všechny běžně dostupné formáty, tedy DVD+R/RW, DVD-R/RW, DVD+R DualLayer, CD-R a CD-RW. Na obou druzích médií byla i hudba v MP3 souborech v různých datových tocích (bitrate), JPG obrázky v různých rozlišeních a především DivX videa v různých verzích kodeku a titulkových formátech. Nechyběly Xvid soubory, VideoCD, S-VideoCD a disky s různými videosoubory MPEG1, 2 a 4.

Díl prvý

V dnešním, prvním díle, si představíme obecné možnosti a schopnosti nejlevnějších kin, následující druhý díl bude tvořen testovacími reporty jednotlivých systémů.

Z čeho se levná domácí kina skládají?

Systém domácího kina se skládá z řídící jednotky, subwooferu a satelitních reprosoustav.



Řídící jednotka obsahuje čtecí DVD mechaniku, FM tuner, obvody pro dekódování a zpracování zvuku, obvody pro řízení přístroje a konečně  zesilovače pro všechny kanály.

Je připojena k televiznímu přijímači a jsou do ní zapojeny všechny reprosoustavy i subwoofer. V případě potřeby se do ní zapojují i další zdroje, jako např. videorekordér. 

Subwoofer se stará o reprodukci nízkých kmitočtů, tedy basů.

Subwoofer obsahuje nízkofrekvenční reproduktor s velkou membránou.

V důsledku toho, že nízké kmitočty nejsou (na rozdíl od zbytku spektra) směrové, může být subwoofer umístěn i po straně místnosti. Umístěním ke zdi či do rohu se množství (hlasitost) basů zvětšuje, umístěním do prostoru jejich objem klesá.

Satelitní reprosoustavy jsou zpravidla jednopásmové, o reprodukci středů a výšek se stará jeden širokopásmový reproduktor.

Ozvučnice jsou malé, vyrobené z plastu. Obecně platí, že čím těžší a tužší, tím lépe.

Pod povrchem

Konstrukce systémů je pochopitelně odvislá od ceny zařízení. Použity jsou výhradně nejlevnější materiály a obvody.



Pohled do nitra hlavní jednotky.

Kvalita zpracování je leckdy poplatná nízké ceně

Dominantní je zpravidla čtecí DVD mechanika, v tomto konkrétním případě umístěná vlevo dole. Na jejích schopnostech závisí, jak si přístroj poradí s různými druhy médií, případně s poškozenými disky.

Pohon a optický blok DVD mechaniky

Na hlavní desce (nahoře uprostřed) vidíte integrovaný obvod DVD přehrávače. Tyto přístroje používají jednočipová řešení – celý přehrávač je vlastně smrsknut do tohoto jednoho čipu. Vedle vidíte vyrovnávací paměti a řídící obvody.

Čip společnosti MediaTek, který v sobě integruje naprostou většinu funkcí a obvodů DVD přehrávače

O zesilování signálu se starají integrované obvody umístěné na žebrovém chladiči. Ty vytváří velké množství tepla a proto nad nimi bývají větrací mřížky, případně jsou doplněny ventilátorem.

Integrované zesilovací obvody

Okolo přístroje je tedy nutné ponechat dostatečný prostor pro proudění vzduchu (především nahoře, v případě ventilátoru i zezadu).
Zcela uprostřed je zdroj energie, který celé kino zásobuje elektrickým proudem. V tomto případě jde o toroidní transformátor.  

Zadní strana

Přestože naprostou většinu času budete na přístroj koukat z druhé strany, zadní panel je velmi důležitým kritériem při výběru.

Obzvláště, pokud ke kinu chcete připojit více dalších zdrojů signálu, jako například videorekordér, nebo herní konzoli. Proto před koupí dobře zvažte, jaké komponenty chcete připojit. Pokud plánujete koukat na DVD a poslouchat muziku z CD či rádia, pak se osazením zadního panelu nemusíte zabývat.

Čelní panel

Vzhled čelního panelu je otázka osobního vkusu, ale dobře čitelný displej a výrazná, logicky rozmístěná tlačítka by měla být samozřejmostí.

Považujeme za výhodné, aby všechna základní přehrávací tlačítka byla přímo na čelním panelu, bohužel výrobci jsou jiného názoru a tak se v naprosté většině situací neobejdete bez dálkových ovladačů.

Dálkové ovladače



Ovladače některých firem jsou si velmi podobné.

Zde je důležité především logické rozložení tlačítek, jejich velikost a tvar. Správný ovladač má hlavní tlačítka tvarově nebo velikostně odlišená od ostatních, aby šel ovládat i pohmatu. Základní prvky by měly být dosažitelné palcem.

Startovní listina

Akai DVD-R5000  3 634 Kč
Daewoo DHC-X100X  3 490 Kč 
Hyundai HTS-227 3 652 Kč
Orava DAV-100Y 3 499 Kč
Sencor SHC-XD550 3 350 Kč
Thomson DPL-914 VD 4 445 Kč

Výsledky testu

Přehrály systémy i dvouvrstvá DVD média? Dokáží dekódovat DTS zvuk? Zobrazily titulky u DivX videí? Má cenu je vůbec kupovat? A který je nejlepší?
Tyto a mnoho dalších otázek zodpoví druhý díl tohoto testu. 

 

 



Témata: OBI


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Cena nové Apple TV 4K je o zhruba 20 procent vyšší.
Nová Apple TV zvládne 4K, HDR10 a umí hrát hry

Apple ukázal novou vylepšenou chytrou krabičku k televizi Apple TV. Firma jejím uvedením dohnala podobné konkurenční produkty.  celý článek

Program dnes do televizoru dostanete mnoha způsoby. Vyberte si ten pro vás...
Odmítáte další změnu televizního vysílání? Toto jsou vaše možnosti

Pravděpodobnost, že se v roce 2021 přestane vysílat současným DVB-T a přejde se na novější technologii DVB-T2 se již blíží jistotě. Pro některé to bude...  celý článek

GoPro Hero 6 zvládne i 4K 60 fps
GoPro má nové kamery. Kompozici záběru můžete doladit i po natočení

Společnost GoPro představila dvě nové kamery - nástupce loňského Hero 5 s názvem Hero 6 a svoji první 360° kameru nejen pro virtuální realitu s názvem Fusion.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.