Americká NASA by si zasloužila cenu. Experimentálně ověřila staré Hérakleitovo "Nevstoupíš dvakrát do téže řeky". Na středeční tiskové konferenci představila novou raketu, která už tu vlastně jednou byla, a odvolala, co v loňském roce slíbila. Všechno proto, aby bylo jasné, že Amerika nebude v letech do vesmíru hrát druhé housle.
Bůh války hubne
Hlavním bodem programu veřejného prohlášení NASA bylo představení nosiče nazvaného zatím nudně SLS (Space Launch System, tedy Systém pro vesmírné vzlety). Ten není nový, vznikl v loňském roce na základě zrušeného programu Constellation, tedy rakety nazvané podle řeckého boha války Ares a modulu pro posádku Orion. Nyní NASA oznámila, jaká bude technologická podoba nosiče a co přesně si od svého předchůdce vypůjčí.
Hlavní administrátor NASA Charles Bolden řekl, že všechny stupně nosiče bude pohánět směs kapalného kyslíku a vodíku. Sjednocení pohonného systému má hlavně snížit náklady a bylo vyzkoušeno už u Ares.
Staronový nosič také využije řadu systémů z raketoplánů. "Přijde mi to až jako snaha udržet nad vodou podnik MAF (Michoud Assembly Facility v Alabamě, pozn.red.), kde se vyráběly díly pro raketoplány a který teď nemá co dělat," řekl Technetu český odborník na kosmonautiku Antonín Vítek.
Co se týče dalších technických detailů, vedení vesmírné agentury potvrdilo, že systém SLS by měl na nízkou oběžnou dráhu (LEO) vynášet v první verzi 70 tun nákladu, v nejsilnější konfiguraci až 130 tun. Jde tedy o těžký nosič, plně porovnatelný se Saturnem V, který dopravil člověka na Měsíc (nosnost 118 tun na LEO). Pro dopravu posádky bude používat modul Orion, jehož vývoj už byl také jednou zrušený.
Předpokládaná podoba první verze rakety SLS při startu
SLS je tak především zeštíhlenou verzí programu Constellation, tedy nosičů Ares a modulu Orion. Ten přitom Barack Obama v roce 2010 zrušil, když se pokusil NASA nasměrovat k novým úkolům. Agentura měla všední starosti, třeba dopravu lidí a nákladu na ISS, nechat soukromníkům, a sama se soustředit hlavně na vědecké cíle. Jenže to neprošlo.
NASA se vzdává Kapitolu
Rozhodnutí vzbudilo v USA poměrně velké emoce. Většina běžných Američanů se sice začala rychle zabývat důležitějšími starostmi, ale politici nezapomněli. Na washingtonském Kapitolu někteří zákonodárci (a nejen republikáni) vedli proti obamovské vesmírné změně urputný boj. Pravidelně si například zvali vedení NASA na zasedání poslaneckých komisí a pomalu si jeho členy opékali v ohni nepříjemných otázek.
Tlak se jim nakonec vyplatil a NASA a s ní celá Obamova administrativa začaly ustupovat. Nejprve právě oživila myšlenka programu Orion (psali jsme zde). V případě programu SLS byl příběh ještě barvitější. Obamovo nařízení z roku 2010 dalo NASA povinnost projekt zahájit a stanovilo mu i časový plán. Agentura se program snažila dlouho doslova "zazdít". Ignorovala termíny uložené v Obamově vesmírném zákoně, zřejmě z obav, že by jí program dál vyčerpával už tak napjatý rozpočet. Administrativa v tom agenturu podporovala.
Zákonodárci ovšem na SLS trvali a zvítězili, jak se ukázalo tento týden. Symbolicky to vyjádřil i fakt, že tisková prohlášení k SLS neproběhla v sídle NASA, ale na washingtonském Kapitolu. A jako první si na pět minut vzal slovo senátor Bill Nelson, demokrat z Floridy - státu, kde NASA utrácí velkou část peněz z programu vesmírných letů.
A bude na to?
Otázkou je, co nejnovější slavná prohra NASA vlastně přinese. Na první pohled to není tak zlé: "Výroba této rakety vytvoří dobře placená pracovní místa pro Američany, udrží USA na vedoucí pozici ve zkoumání vesmíru a dodá inspiraci milionům lidí po celém světě," šíří optimismus ředitel NASA Charles Bolden.
Ne každého přesvědčil. "Mně to přijde spíš jako blbé plácnutí do vody," komentuje z Čech Antonín Vítek a dodává: "Chtěl bych jásat, ale nějak mi to nejde." Důvody jsou především finanční.
Na dokončení nosiče a modulu pro posádku chce NASA dát zhruba 18 miliard dolarů, konkrétně tři miliardy po dobu šesti let. V porovnání se zlatými dobami 60. let, kdy měla NASA vypsaný téměř bianco šek, jde o hlemýždí investiční tempo. Pro srovnání, na vývoj v programu Constellation, ze kterého SLS vychází, mělo padnout nejméně 35 miliard dolarů. A to byl byl podle auditorů beznadějně podfinancovaný projekt a pozadu za harmonogramem.
V rozpočtu NASA také v dalších letech nebudou žádné rezervy. Pokud se objeví při vývoji nějaké potíže, peníze se budou muset hledat v jiných programech. Z této vidiny už nyní nepochybně musí jít plánovačům NASA hlava kolem.
Je tu ovšem jedna škodolibá jiskřička naděje: pokud program neskončí úplným krachem, jeho zpoždění si při troše nepozornosti ani nevšimneme. Vůbec totiž neznáme jízdní řád nového nosiče. Předchozí program Constellation měl jasně daný cíl: návrat člověka na Měsíc do roku 2020. Pro program SLS existuje několik možných cílů a dat. Mohl by člověka dopravit na Mars, ale také možná k asteroidu. Barack Obama prohlásil, že taková cesta by se mohla uskutečnit do roku 2025, ale NASA se k tomuto datu oficiálně nijak nepřihlásila.
Jediné datum, které jsme se od NASA dozvěděli, je předpokládaný termín prvního startu SLS bez lidského posádky. Ten by měl přijít v roce 2017. Budeme se těšit.
