Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Aby vás nikdo nemohl okrást, až si budete zakládat vlastní startup

aktualizováno 
Kompletní rádce - Facebook také začínal jako startup. Dnes jsou z jeho zakladatelů přinejmenším milionáři. Jak to ale udělat, aby vás nikdo nemohl při zakládání IT firmy podfouknout, radí právník v následujícím článku.
ilustrační foto

ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Startup je všeobecně chápán jako první fáze rozjezdu podnikání, spočívající v hledání finanční podpory ze strany začínajících podnikatelů a investiční příležitosti ze strany investorů, které pak zakončí dohoda o nějaké formě spolupráce.

Startupy mají mnoho podob a asi by nemělo smysl je příliš kategorizovat a rozčleňovat. V každém startupu je však dříve nebo později nutné právně upravit vztahy mezi subjekty, které se na jeho realizaci podílí. To se týká zejména nápadů a řešení, které tvoří podstatu podnikatelského záměru.

Samozřejmě nemá smysl se hned na začátku práce na projektu "písemně zamykat" do určitých rolí, když je jasné, že projekt se bude ještě dál rozvíjet či měnit. Velká míra volnosti a neformálnosti je ze začátku důležitá. V praxi se pak většinou nic nepodepisuje až do doby, než:

  • je jasné, co kdo ze zúčastněných bude v rámci startupu dělat, 
  • se jeho aktéři pohádají a přestanou na projektu spolupracovat,
  • nebo přijde investor, který bude chtít mít v právních otázkách jasno.

Komu ten nápad vlastně patří?

Představme si modelový příklad, kdy se dva kamarádi dohodnou, že vytvoří on-line projekt, který bude spočívat v tvorbě webové stránky, a že pak najdou investora na "startup".

Jeden z nich je programátor (dále jen "programátor"), který píše samotný kód webu v nějakém programovacím jazyce, druhý dodává myšlenky a nápady, vyhledává vhodné investory, projekt prezentuje, ale samotný kód nevytváří (dále jen "salesman"). Každý z nich na projekt zatím vynakládá vlastní čas a víceméně zanedbatelné finanční částky. Kdo z nich má ve vztahu k projektu jaká práva a povinnosti?

1) Nemáme to písemně

Při absenci písemné dohody nastupují domněnky obsažené v zákoně, které nemusí přesně reflektovat faktický stav a jejich použití může být hodně diskutabilní. Nebude navíc jasné, která z nich se použije a která nikoli, protože každá strana může tvrdit, že obsahem jejich dohody bylo něco jiného, nebo mohou časem zapomenout, na čem se strany vlastně dohodly.

Software bude mít většinou povahu díla chráněného autorským zákonem (dále jen "AutZ"). Pokud vyjdeme z výše uvedeného příkladu, tak podle mého názoru programátor bude vždy autorem díla ve smyslu § 2 odst. 1 AutZ, neboť vytvořil kód, resp. dílo v objektivně vnímatelné podobě. Právní postavení salesmana se bude odvíjet od povahy jeho přispění k projektu.

Salesman bude spoluautorem díla pouze za předpokladu, že k jeho tvorbě přispěl více než jenom obecnými radami, nápady, doporučeními či podněty, které dle § 6 odst. 6 a § 8 odst. 2 AutZ nejsou nijak chráněny a spoluautorství nezakládají. Spoluautorem ale může být třeba v případě, kdy navrhl konkrétní grafický design webu.

Proč je důležité vědět, kdo je autorem či spoluautorem? O užití díla totiž rozhoduje ve smyslu § 12 odst. 1 AutZ pouze autor, popř. spoluautoři společně dle § 8 AutZ. Jiné osobě toto právo přísluší pouze na základě licence. Aby se mohl salesman (a osoby v podobném postavení) na projektu aktivně podílet, měl by mít od programátora minimálně licenci, pokud sám není spoluautorem, popř. by jeho role v projektu měla být jinak právně podchycena.

Ze strany programátora je to rovněž výhodné, protože ví, na čem je, a v budoucnu tak nebudou vznikat žádné rozpory. Licenční smlouvu i další smlouvy lze sice sjednat i ústně, ale v tomto případě zde bude panovat velká nejistota, co se týče vzájemných práv a povinností, která by mohla v určitých situacích způsobovat problémy.

2) Dáváme to na papír

Možností, jak se dohodnout před vstupem investora, je celá řada. Lze si představit, že dohoda programátora a salesmana bude mít podle českého práva třeba jednu z těchto forem.

  • Dohoda spoluautorů o společném výkonu majetkových práv k dílu. Oba kamarádi jsou spoluautory, kteří s dílem společně disponují. Měli by se dohodnout, komu přísluší jaký podíl na zisku z výkonu majetkových práv k dílu. 
  • Licenční smlouva. Programátor udělí licenci salesmanovi, aby mohl dílo prezentovat a nakládat s ním. Je otázkou dohody, zda bude licence úplatná či bezúplatná a co bude jejím obsahem. 
  • Obchodní společnost, nejčastěji s.r.o. Společníkem je programátor i salesman, přičemž jejich právní postavení a podíl na zisku se odvíjí od podílu na základním kapitálu. Společníkem může být rovněž investor.

Samozřejmě, že pokud bude do projektu zapojeno více osob či subjektů, budou vznikat kombinace výše uvedených řešení a budou uzavírány další smlouvy týkající se např. propagace či distribuce. Investor pak bude do výše uvedených vztahů rovněž vstupovat různě, může být společníkem, nabyvatelem licence, poradcem, věřitelem, distributorem či tichým společníkem nebo může vystupovat v několika rolích současně. Bude záležet na tom, jakou formu podpory investor startupu poskytuje.

Vytváříme jednoduchý startup

Představme si, že bude nalezen vhodný investor s tím, že ve vztahu ke startupu zatím neexistuje žádná písemná smlouva. Existuje mnoho řešení, jak startup právně upravit. Jedno z nich může vypadat třeba následovně.

Licenční smlouva

Programátor udělí salesmanovi nevýhradní (aby mohl software dál vyvíjet nezávisle na salesmanovi, kdyby se třeba v budoucnu rozešli), bezúplatnou licenci (projekt zatím nevydělává), na jejímž základě bude salesman prezentovat projekt investorovi.

Mlčenlivost

S investorem salesman předem uzavře smlouvu o zachování mlčenlivosti, protože se bojí, že by investor mohl velmi dobrý nápad využít ještě před zahájením spolupráce. Ví totiž, že ačkoli software vytvořený programátorem chrání autorský zákon, samotný nápad automaticky v podstatě nijak chráněn není.

Salesman by si také vždycky měl pozorně číst podmínky účasti v různých hubech, konferencích a investorských prezentacích či on-line portálech, aby náhodou neobsahovaly souhlas se zveřejněním nápadu (což by jiní sice uvítali, ale jejich projektu by to uškodilo) nebo třeba převod licence, udělení sublicence atp.

Založení s.r.o.

Salesman a programátor založí s.r.o. Salesman má 40% podíl, programátor 60% podíl. Salesman i programátor jsou jednateli. Této s.r.o. pak programátor udělí nevýhradní licenci (důvod viz výše) k jím vytvořenému softwaru, který je jádrem projektu. Software lze do společností i vkládat, nicméně ve fázi prvotního vývoje by bylo jeho oceňování pro účely vkladu poměrně problematické. Proto byla dána přednost licenční smlouvě. Přednost byla opět dána bezúplatné licenci. Důvodem je, že zisk se bude dělit na úrovni společnosti v poměru 60/40, což oběma stranám vyhovuje.

V případě, že by bylo nutno v budoucnu zvýšit odměnu programátora či salesmana, finanční toky lze přesměrovat třeba na základě různých smluv uzavíraných mezi jimi a společností. V úvahu připadá např. smlouva o výkonu funkce, licenční smlouva nebo smlouva o poskytování poradenských služeb. V těchto případech je vhodné vše promyslet i z hlediska zdanění. Těsně po založení společnosti je rovněž nutné přihlásit společnost k dani z příjmu a získat pro ni živnostenský list alespoň s jednou živností volnou, pro IT např. č. 56.

Vstup investora

Investor se chce na projektu účastnit jednorázovou investicí a požaduje alespoň 15% podíl na zisku v případě úspěchu projektu. Představuje si, že bude moct projekt alespoň částečně či symbolicky ovlivňovat. Pro účast tohoto typu se jako vhodné jeví tiché společenství dle § 673 obchodního zákoníku. V případě tichého společenství podíl investora na zisku nemusí být odvozen od poměru investice k základnímu kapitálu s.r.o., což je výhodné v situaci, kdy bude investice násobně přesahovat základní kapitál.

Investor má povinnost podílet se na ztrátě i na zisku stejným dílem, ale nemusí svůj vklad doplňovat v případě ztráty. Sepětí investora a společnosti je obecně daleko volnější než kdyby se investor stal podílníkem, přičemž podmínky spolupráce ve velké míře závisí na dohodě smluvních stran.

V další fázi se dá uvažovat třeba o založení akciové společnosti a vstupu private equity investora, prodeji akcií na (spíše nějaké zahraniční) burze, atp.

  • Autor je právníkem advokátní kanceláře Legalpro.cz
Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zoner Photo Studio X - spojení obrázků
Jak složit panorama v Zoner Photo Studio X. Výsledky testu

Český editor Zoner Photo Studio, který cílí na amatérské fotografy, má kromě jiných utilitek i svůj vlastní nástroj pro skládání panoramat. Možnost se schovává...  celý článek

Affinity - možnost zvolit, ze kterého zdrojového obrázku se použijí data do...
Jak složit panorama v Affinity Photo. Výsledky testu

Affinity chce být alternativou k Photoshopu, a nabízí tak mnohem, mnohem více nástrojů, než jen slepování panoramat. V tomto článku ale budeme posuzovat právě...  celý článek

Microsoft Image Composite Editor - výběr zobrazení (projekce)
NÁVOD: Jak vyfotit a složit dechberoucí panorama? Zvládne to každý

Široké panoramatické fotografie dokážou na první pohled zaujmout. Lépe zachytí pohled na město nebo krajinu a zprostředkují tak zážitek, který běžná fotka 4:3...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.