Sehnat co nejrychleji nahrávky z bezpečnostních kamer, které sledují centrum Prahy. Takový byl jeden z úkolů, který si loni v srpnu určili kriminalisté. Ti pátrali po útočníkovi, jenž na pražské ulici Na Příkopě hodil ruční granát na izraelského podnikatele Assafa Abutbula.
Věděli, že by se tak dala najít trasa, kudy atentátník po útoku utíkal. V lepším případě mohli získat i jeho podobu. "Díky kamerám jsme pachatele vytipovali," prohlásil týden po útoku Ivo Černík z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Kriminalisté z nahrávek získali ještě víc. Zjistili, kde atentátník odhodil paruku, kterou se při útoku maskoval. A z ní získali vzorek jeho DNA. Vypátrat, že podezřelým je Jakob Mošajlov, který mezitím stihl utéct do Izraele, bylo už poměrně jednoduché.
Bublan: Musíme mít zbraň proti zločincům
Pátrání po Mošajlovovi může sloužit jako příklad využití techniky, o které si mohli policisté ještě před několika roky nechat zdát.
Kromě kamer nebo DNA mohou kriminalisté využívat i další novinky - třeba sledování podezřelého člověka pomocí signálu, který vysílá jeho mobil. A díky bance, ve které má dotyčný konto, zase zjistit, kolik a kde vybíral peněz.
Je dobře, že policisté tuto šanci mají, nebo je to zásah do soukromí?
"Musíme být schopni konkurovat zločincům, protože i oni novou techniku využívají," hájí metody ministr vnitra František Bublan. "Nejde ale jen o zločince. Díky možnosti sledovat signál z mobilních telefonů se policii už také podařilo najít pohřešované děti," dodal.
Právě Bublan uspěl minulý týden ve vládě s dalším návrhem, který vzbudil rozpaky u ochránců osobních údajů. Ministři souhlasili, aby všichni obvinění museli kromě otisků prstů "odevzdávat" na policii i vzorek své DNA. Bublan říká, že se díky tomu podaří vyřešit více trestných činu. U některých odborníků jeho návrh příliš kladnou odezvu nevyvolal. Hana Štěpánková, mluvčí Úřadu pro ochranu osobních údajů, sice částečně Bublanovu argumentaci uznává, zároveň však říká: "Odebírání tak citlivých údajů je bez souhlasu konkrétního člověka nemožné, předpisy Unie to nedovolují. Pokud by už k němu mělo dojít, tak by to mělo být jen v naprosto výjimečných případech. Jde prostě o nastavení určité bariéry, aby tyto údaje nemohly být zneužitelné."
"Současná kontrola, která brání zneužití informací třeba z odposlechů, je dostatečná," reagoval na její slova ministr Bublan.
Otisky prstů a sledování aut
Množství informací, které bude mít stát o konkrétním člověku, v budoucnu dál poroste. Už nyní mají úřady veškeré údaje o jeho narození nebo pobytu. Za tři roky se státní databáze rozroste o otisky prstů, které dosud odebírá jen policie v případě vyšetřování nějakého zločinu. Jenže od října 2009 bude muset otisky prstů dávat každý Čech, který požádá o vydání cestovního dokladu.
Během příštích let se dá čekat i další změna, která by mohla sloužit ke sledování pohybu konkrétního člověka. Ministr dopravy Milan Šimonovský už loni řekl, že po zavedení mýtného pro nákladní auta se bude uvažovat v horizontu několika let i o stejném kroku v případě osobních aut. Pokud by se Česko rozhodlo pro výběr mýta použít satelitní technologii, šlo by přesně vystopovat, kde sledované auto je. Každý vůz by totiž musel být vybaven zařízením na určování polohy.
"Já bych se samotného sběru takových informací nebál. Strach bych měl spíš z toho, jak údaje, které jsou v digitální formě, ochránit, aby se k nim nedostal nikdo nepovolaný," řekl Petr Koubský, šéfredaktor časopisu o informačních technologiích Inside. A dodal: "Dokumenty na papíře lze zamknout do trezoru, ale ochrana digitálních dat tak dokonalá stále není."
|
LIDÉ POD DOHLEDEM |
|
Jak dnes úřady mohou sledovat člověka: |
|
Co se chystá: |
