U více než tří milionů lidí na světě se potvrdila nákaza novým koronavirem. Přitom na konci ledna bylo nakažených šest tisíc, naprostá většina z nich v Číně. V únoru jsme sledovali, jak se ohnisko nákazy přesunulo do Evropy a poté do USA.
| Datum | potvrzených nakažených celkem | ||
|---|---|---|---|
| Itálie | Spojené státy | Čína | |
| 28.1. | 0 | 5 | 5994 |
| 29.1. | 0 | 5 | 7734 |
| 30.1. | 3 | 6 | 9714 |
| 31.1. | 3 | 7 | 11809 |
| 1.2. | 3 | 8 | 14399 |
| 2.2. | 3 | 11 | 17211 |
| 3.2. | 3 | 11 | 20448 |
| 4.2. | 3 | 11 | 24320 |
| 5.2. | 3 | 12 | 28047 |
| 6.2. | 3 | 12 | 31207 |
| 7.2. | 3 | 12 | 34625 |
| 8.2. | 3 | 12 | 37232 |
| 9.2. | 3 | 12 | 40206 |
| 10.2. | 3 | 13 | 42696 |
| 11.2. | 3 | 13 | 44724 |
| 12.2. | 3 | 14 | 59865 |
| 13.2. | 3 | 15 | 64021 |
| 14.2. | 3 | 15 | 66559 |
| 15.2. | 3 | 15 | 68566 |
| 16.2. | 3 | 15 | 70618 |
| 17.2. | 3 | 15 | 72508 |
| 18.2. | 3 | 15 | 74258 |
| 19.2. | 3 | 15 | 74652 |
| 20.2. | 3 | 16 | 75543 |
| 21.2. | 17 | 35 | 76369 |
| 22.2. | 79 | 35 | 77016 |
| 23.2. | 132 | 35 | 77234 |
| 24.2. | 229 | 53 | 77749 |
| 25.2. | 322 | 53 | 78159 |
| 26.2. | 400 | 59 | 78598 |
| 27.2. | 650 | 60 | 78927 |
| 28.2. | 888 | 66 | 79355 |
| 29.2. | 1128 | 69 | 79929 |
| 1.3. | 1689 | 89 | 80134 |
| 2.3. | 2036 | 103 | 80261 |
| 3.3. | 2502 | 125 | 80380 |
| 4.3. | 3089 | 159 | 80497 |
| 5.3. | 3858 | 233 | 80667 |
| 6.3. | 4636 | 338 | 80768 |
| 7.3. | 5883 | 433 | 80814 |
| 8.3. | 7375 | 554 | 80859 |
| 9.3. | 9172 | 754 | 80879 |
| 10.3. | 10149 | 1025 | 80908 |
| 11.3. | 12462 | 1312 | 80932 |
| 12.3. | 15113 | 1663 | 80954 |
| 13.3. | 17660 | 2174 | 80973 |
| 14.3. | 21157 | 2951 | 80995 |
| 15.3. | 23980 | 3774 | 81020 |
| 16.3. | 27980 | 4661 | 81063 |
| 17.3. | 31506 | 6427 | 81086 |
| 18.3. | 35713 | 9415 | 81130 |
| 19.3. | 41035 | 14250 | 81229 |
| 20.3. | 47021 | 19624 | 81281 |
| 21.3. | 53578 | 26747 | 81346 |
| 22.3. | 59138 | 35206 | 81484 |
| 23.3. | 63927 | 46442 | 81553 |
| 24.3. | 69176 | 55231 | 81631 |
| 25.3. | 74386 | 69194 | 81733 |
| 26.3. | 80539 | 85991 | 81827 |
| 27.3. | 86498 | 104686 | 81946 |
| 28.3. | 92472 | 124665 | 82059 |
| 29.3. | 97689 | 143025 | 82157 |
| 30.3. | 101739 | 164620 | 82241 |
| 31.3. | 105792 | 189618 | 82295 |
| 1.4. | 110574 | 216721 | 82395 |
| 2.4. | 115242 | 245540 | 82465 |
| 3.4. | 119827 | 277965 | 82527 |
| 4.4. | 124632 | 312237 | 82575 |
| 5.4. | 128948 | 337635 | 82642 |
| 6.4. | 132547 | 368196 | 82698 |
| 7.4. | 135586 | 398809 | 82784 |
| 8.4. | 139422 | 432132 | 82870 |
| 9.4. | 143626 | 466033 | 82925 |
| 10.4. | 147577 | 501560 | 83004 |
| 11.4. | 152271 | 529951 | 83097 |
| 12.4. | 156363 | 557571 | 83209 |
Koronavirová pandemie je netypická svou globálností, ale také tím, že můžeme data o šíření covid-19 sledovat prakticky v reálném čase. Nad dostupnými daty postupně vznikaly různé vizualizace a nástroje, které se snaží rozsah a dynamiku pandemie lépe znázornit.
INTERAKTIVNÍ GRAF: Porovnejte, jak se koronavirus šíří v různých zemích |
Ještě než se podíváme na ty podle nás nejlepší zdroje dat, statistik a grafů, musí zaznít varování: V dostupných datech rozhodně není zachyceno všechno. Především počet laboratorně potvrzených infekcí je logicky nižší (možná mnohem nižší) než reálný počet infikovaných, navíc je opožděný. Různé země mají různá kritéria pro testování. Počet potvrzených obětí obvykle zahrnuje jen část lidí, kteří na covid-19 skutečně zemřeli. Nemluvě o tom, že některé země testují více než jiné a data z některých zemí mohou spíše než realitu odrážet přání tamní vlády.
Víme-li o těchto limitech, musíme k datům přistupovat mnohem opatrněji. Jinak budeme v datech hledat jen potvrzení toho, co si myslíme. Data přitom mají – i navzdory výše zmíněným výhradám – potenciál ukázat komplexní a zamotanou realitu toho, jak se covid-19 šíří po světě.
Johns Hopkins University Dashboard
Johns Hopkins University Dashboard
Jedním z prvních nástrojů, který si postupně získal pozornost celého světa, je „nástěnka“ americké Johns Hopkins University. Zpočátku šlo jen o soukromou aktivitu několika vědců. „Seděli jsme u stolu a pili kávu,“ vzpomíná profesorka Lauren Gerdnerová na moment, kdy se zrodil nápad sledovat šíření nového viru. Bylo to 21. ledna a Čína tehdy hlásila jen několik stovek případů. Gardnerová si však s kolegy všimla ohromného nárůstu: z šedesáti případů na šest set během několika dní. Gardnerová i její doktorand Ensheng Dong měli v Číně rodinu. Napadlo je, že by mohli udělat přehled známých případů. Přes noc tedy Dong naprogramoval nástěnku a druhý den ji spustil.
We are tracking the 2019-nCoV spread in real-time. Cases and locations can be viewed here; data available for download. #nCoV2019 @JHUSystems https://t.co/qfVymyUf7v https://t.co/SS9zUwrQxT
Dnes je nástěnka rozšířená o desítky dalších funkcí a jde o jeden z nejznámějších zdrojů informací o nákaze na světě. Už dávno nejde o aktivitu dvou lidí. Na pečlivém projíždění dat z různých zdrojů (WHO, CDC, ECDC, NHC a další) se podílejí desítky lidí. „Myslím, že jsme ze začátku podcenili ohromný zájem veřejnosti,“ říká Gardnerová. „Ani nás nenapadlo, že bude o nástěnku takový zájem. Lidé skutečně lační po informacích, kterým mohou věřit.
Johns Hopkins University Dashboard
Johns Hopkins University Dashboard
Johns Hopkins University zkompletovaná data uvolňuje pod licencí open-source, kdokoli tedy může na těchto datech dále stavět. Dat JHU tak využívají doslova tisíce dalších nástěnek a interaktivních grafů, včetně některých prvků v článcích iDNES.cz. Kromě toho jsou data využívána i vládami a úřady k modelování situace. Tým Gardnerové jedná například s NASA na možnosti využít data pro modelování krátkodobé předpovědi pomocí algoritmů běžně používaných pro modelování počasí a klimatu.
Statistiky a mapy WHO
WHO
Světová zdravotnická organizace samozřejmě věnuje koronavirové pandemii velký prostor na svých stránkách. Vydává doporučení vládám i veřejnosti, shrnutí dosavadních vědeckých poznatků a každodenní zprávy o šíření nákazy (první vydala 21. ledna).
Každodenní zprávy se od ledna hodně rozšířily
Jejich interaktivní mapa je však spíše základní nástroj a nenabízí mnoho funkcí navíc. Trochu lépe je na tom jejich průzkumník dat, kde si můžete vykreslit státy na časově variabliní 2D bublinový graf. To může sloužit pro rychlý přehled, pokud vám jde o globální situaci, ale k podrobným datům se odtud neproklikáte.
Data a grafy ECDC
ECDC
Důležitým zdrojem dat je pro řadu organizací evropský úřad pro zdraví ECDC, který má rovněž specializovanou stránku pro nový koronavirus. Najdete zde datové sady ke stažení (vychází z nich i náš interaktivní graf) i interaktivní grafy a mapy.
Kromě základních dat o počtu potvrzených nákaz nebo počtu úmrtí má ECDC v nabídce i různé pokročilé grafy. Jejich rozhraní není moc přehledné, navíc jsme zaznamenali občasné výpadky. Stránka však ukrývá i některá data, která se jinde těžko dohledávají, třeba podíl hospitalizovaných pacientů nebo rozdělení pacientů podle věku a pohlaví. Takže se vyplatí chvíli klikat a zkoušet.
ECDC
Web americké CDC
Americký úřad pro zdraví a prevenci (CDC) se v prezentaci dat zaměřuje především na americké státy. Jejich speciál k novému koronaviru rozhodně stojí za pozornost, je tam velké množství dobrých odkazů, ale po stránce vizualizace dat zde skutečně najdete jen data týkající se USA, kde mají navíc třeba informace o hospitalizaci.
CDC
Statistiky New York Times
Americký deník The New York Times si vede vlastní statistiky o amerických případech, jejich stránka se statistikami je tak užitečná především pro Američany. Mají však řadu přehledných statistik, které se týkají celého světa.
Grafy Financial Times
Sice nejsou interaktivní – což je u webové prezentace překvapivé – ani neprezentují jiná data, než ostatní, přesto stojí vyladěné grafy Financial Times za zmínku. Jsou denně aktualizované a k dispozici zdarma.
Povedený je třeba jejich graf srovnávající vývoj epidemií v jednotlivých státech. Jako jednotící počáteční bod zvolili poměrně komplexní kritérium (překročení týdenního průměru 30 nákaz denně), ale výsledkem je možná nejlepší graf tohoto typu.
Tableu vizualizace
Tableau
Americká firma Tableau Software prodává nástroje na analýzu a vizualizace dat. Na webu má speciální sekci, kde poskytuje data týkající se šíření koronaviru, včetně základního interaktivního grafu.
Zároveň ukazuje ty nejlepší interaktivní vizualizace, které jejich uživatelé na těchto (a dalších) datech postavili. Některé jsou jen lépe oblečené základní grafy, ale narazili jsme i na pár vizualizací, které našly nový úhel pohledu na již známá data.
Our World in Data
Asi nejlepší sbírku interaktivních grafů a statistik má stránka Our World in Data, která je ostatně tradičním hráčem na poli datové vizualizace. Postupně přidávají další a další sekce, takže se vyplatí kontrolovat je pravidelně.
Nově také Our World in Data nabízí ke stažení všechna svá data jako open-source, takže na nich můžete stavět své vlastní projekty. Nebo můžete jejich graf vložit do vlastních stránek.
Líbí se nám, že vedle grafů jsou obvykle stručně napsaná omezení týkající se dat, se kterými graf pracuje. To bohužel není zdaleka tak samozřejmé, jak by mělo.
Our World in Data má také – více méně jako jediný zdroj – informace o počtu testů v různých zemích. Má to však háček – některé země uvádějí počet testů (včetně opakovaných), jiné počet otestovaných. Ale aspoň je napsané, kdo to uvádí jak.
Worldometer speciál ke koronaviru
Stránka Worldometer.com je známá spíše jako jednoúčelová statistická stránka, která zobrazuje reklamy vedle interaktivních ukazatelů o růstu světové populace. Během pandemie covid-19 si však dali záležet na statistikách, a přestože není stránka vizuálně nijak oslnivá, dá se zde proklikat k podrobným ukazatelům na úrovni států.
Pochvalu si zaslouží zejména za interaktivní tabulku států. Někdy je graf nejlepším způsobem, jak ukázat hodně čísel vedle sebe, ale někdy se zkrátka tabulka hodí.
EuroMoMo a zvýšená úmrtnost
Evropský monitoring mortality
Jedním ze způsobů, jak měřit dopad nového koronaviru, je podívat se na absolutní čísla počtu úmrtí a srovnat je s odpovídajícími daty z předchozích let. Právě to nyní nabízí web EuroMoMo monitorující mortalitu ve vybraných evropských státech. Česká republika mezi nimi bohužel není.
Na datech je patrný významný nárůst úmrtí na jaře 2020, tedy v době, kdy Evropu naplno zasáhla pandemie covid-19. Největší nárůst je ve věkové skupině 65 let a více, což rovněž odpovídá tomu, co o viru a jeho smrtnosti víme. Samozřejmě bude ještě chvíli trvat, než se podaří zpětně posoudit skutečné dopady (přímé i nepřímé), ale už teď statistiky ukazují, že jsou zřejmě větší, než by se z oficiálních dat o počtu úmrtí na covid-19 mohlo zdát.
Podobný přehled nabízí i New York Times:
The New York Times
Daší zajímavé nástroje
Kromě těchto větších statistických webů jsme našli i pár menších nástrojů, které stojí za zmínku.
Epidemický kalkulátor nabízí jednoduchý model šíření nákazy. Můžete nastavit populaci, míru přenosnosti, podíl pacientů vyžadujících hospitalizaci atd. Navíc můžete posuvníkem zvolit, kdy se v dané zemi spustí nějaká opatření, jak budou účinná a co to s křivkami udělá. Není snad třeba dodávat, že jde o velmi hrubý a primitivní propočet, který slouží maximálně k demonstraci toho, jak spolu různé veličiny souvisí.
Epidemické predikce jsou stránka Jana Kulveita z University of Oxford a jeho týmu. Ukazuje různé scénáře a modeluje dopady různých opatření ve všech zemích světa jednotlivě. Neumíme posoudit, jak moc jsou tyto grafy relevantní, opět tedy opakujeme předchozí upozornění: Používejte je spíše pro pochopení toho, jak spolu různé veličiny souvisí, než jako predikci budoucnosti.
Srovnávač průběhu epidemie v různých státech se nám zalíbil tím, že dává uživateli možnost definovat, co se myslí začátkem epidemie. Od stejných tvůrců jsou i další zajímavé grafy týkající se covid-19.
Trajektorie šíření covid-19 je jedním z těch grafů, které se těžko vysvětlují jednou větou. Tady se můžete podívat na sedmiminutové video. Zjednodušeně řečeno, graf vykresluje podíl nových případů k celkovému počtu případů na logaritmickou osu. Pokud tedy počet exponenciálně stoupá, pohybuje se po přímce vzhůru. Jakmile se začne zpomalovat, vykreslený bod „odpadne“ od přímky. Animace tak ukazuje, jak se kterým zemím dařilo zpomalit exponenciální nákazu.
Covid Trends
Genomický profil viru na stránkách NextStrain.org ukazuje, jak se virus šíří po světě. Je to trochu nepřehledné, ale můžete zde „rozplést“ rodokmen jednotlivých testovaných vzorků (z Česka je jich tam v době psaní tohoto článku 15) a podívat se, jak se nákaza šířila po světě. Stručně řečeno, ukazuje se, že virus nejprve cestoval z Činy do celého světa, a pak už měl lokální ohniska, se kterých se šířil dále.
NextStrain.org
NextStrain.org
NextStrain.org
NextStrain.org
České statistiky
Česká data shromažďuje Ústav zdravotnických informací a statistiky ve spolupráci s Institutem biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity. Všechny statistiky najdete na stránce pod doménou ministerstva zdravotnictví.
Obecné informace o novém koronaviru najdete na samostatném webu ministerstva věnovaném koronaviru.
Závěrem znovu zdůrazníme, že čísla nezachycují vše. Než tedy nějakou statistiku použijete při rozhodování nebo argumentaci, nezapomeňte se ujistit, že opravdu rozumíte tomu, jak dané číslo vzniklo. Možná zjistíte, že navzdory velkému množství čísel z celého světa jsou spolehlivá data stále nedostatkovým zbožím.
