Rusové stále nedokážou dostat do vesmíru svou novou raketu Angara

aktualizováno 
První zkušební start nové generace ruských raket Angara se odkládá na neurčito. Před plánovaným startem se vyskytly další, zatím blíže nespecifikované problémy. Angary mají být základem nové rodiny ruských kosmických a bojových nosičů.

Zleva: Angara 1.2, Angara A3, Angara A5, Angara A7 | foto: archive.4plebs.org

Raketu vyvezli na rampu ve středu 25. června, letět měla v pátek. Kvůli výpadku elektronického řízení odložili vypuštění na sobotu. Když se ukázalo, že porucha je závažnější, bylo oznámeno, že se zkouška odkládá na neurčito.

To není nic neobvyklého, odklady jsou v raketové technice běžné. Nicméně dlouhodobé odkládání prvního zkušebního letu Angary může být ukázkou dlouhodobých potíží ruských raketových kanceláří a továren, které vyplývají z velkého podceňování tohoto odvětví po rozpadu sovětského impéria.

Tento typ dvoustupňové Angary, který má maximální nosnost 1,5 tuny nákladu na nízkou dráhu, neměl vyvézt do vesmíru žádnou družici. Maketu nákladu měl dopravit během 22 minut po balistické dráze na Kamčatku do vzdálenosti 5 700 kilometrů. Oficiální zpráva výrobce uvádí, že let proběhne pouze nad ruským územím a nemá se dotknout ekonomických zón cizích států.

Strategický požadavek: nic cizího!

Rusko stále používá raketové nosiče, které se zrodily v padesátých a šedesátých letech minulého století, byť jsou trochu zmodernizované. Angara je zcela novou raketou, kterou si objednalo ministerstvo obrany a Federální kosmická agentura (Roskosmos). Je to základní raketový projekt od vzniku Ruské federace.

Zleva: Angara 1.2, Angara A3, Angara A5, Angara A7

Zleva: Angara 1.2, Angara A3, Angara A5, Angara A7.

Rozhodnutí o vytvoření zcela nové rakety padlo v roce 1992. Bylo to po rozpadu Sovětského svazu, kdy se hlavní kosmodrom Bajkonur ocitl v Kazachstánu. Ruští inženýři dostali za úkol zkonstruovat raketu pro kosmodromy Pleseck na severu Ruska a nově budovaný Vostočnyj na východě země. Původně se počítalo pouze s náhradou rakety Proton, která dopravuje na oběžnou dráhu užitečné náklady až o 19 tunách. Později generálové a hlavní konstruktéři uvažovali o nosiči pro 26 tun. Nakonec bylo rozhodnuto, že nová raketa by měla mít kapacitu ještě vyšší. Mezi další strategické požadavky patřilo, aby se skládala pouze ze součástek vyrobených ústavy a továrnami na území Ruské federace. (Některé dosavadní rakety se opírají o systémy a součástky ze zemí bývalého Sovětského svazu, jako jsou Ukrajina a Pobaltí.)

Raketová stavebnice pro různé náklady

Do konkurzu se přihlásily Raketová konstrukční kancelář Energija S. P. Koroljova, kolébka sovětské raketové techniky, a Státní vědecko-výrobní kosmické středisko M. V. Chruničeva. V srpnu 1994 bylo rozhodnuto, že výhodnější je projekt Chruničevovy firmy na raketovou skládanku Angara.

Základ této stavebnice tvoří univerzální raketový modul o průměru 2,9 metru, výšce 25,1 metru a hmotnosti včetně klasického paliva 149 tun. Nosič bude mít sérii variant podle počtu modulů: od typu Angara 1.1, který vynese na nízkou oběžnou dráhu náklad vážící 1,5 tuny, až po Angaru A7 pro 35 tun.

Zpoždění – nic překvapivého

Práce mělo usnadnit použití už osvědčených komponentů. Pro první stupeň se počítalo s motorem RD-171 z rakety Zenit, pro druhý stupeň RD-0120 z centrálního bloku superrakety Energija. Dvoustupňová varianta vážící při startu 640 tun by měla z Plesecka vynášet na nízkou dráhu 24,5 tuny.

Přesto se vývoj Angary opozdil. První typ měl mít podle rozhodnutí vlády letovou premiéru v roce 2005. Od té doby byl několikrát přesunut: na rok 2011, na rok 2012, na rok 2013. A potom na letošní květen. Ani tento termín se nepodařilo dodržet, raketa měla letět koncem června. Příští rok má zkušebně odstartovat ze základny Vostočnyj. Ovšem taková zdržení jsou u velkých raketových projektů v celém světě běžná, inženýři musí překonávat řadu technických obtíží, s nimiž se dosud nesetkali.

Podle plánů Chruničevovy firmy by měla Angara vynést první kosmonauty do vesmíru v roce 2017 z kosmodromu Vostočnyj.

I na Bajkonuru, který mají Rusové pronajatý od Kazachstánu do roku 2050, se měla Angara objevit. Původně tam pro ni chtěli postavit startovací základnu Bajterek, ale Rusko loni na jaře od projektu ustoupilo – přestalo mít zájem. Místo toho se uvažuje o vypouštění Angary z Jihokorejské republiky.

Potřebujeme raketu o nosnosti 70–75 tun

Projekt Angara přišel do loňska na víc než sto miliard rublů. To je poměrně vysoká cena. Její předražení se neodvážil nikdo kritizovat, dokud loni v říjnu nepřišel do Ruské kosmické agentury nový generální ředitel. Do tohoto křesla usedl sedmapadesátiletý Oleg Ostapenko, bývalý náměstek ministra obrany a velitel Kosmických vojsk. Podle moskevského listu Izvěstija označil Ostapenko na poradě 24. října Angaru za slepou uličku. Bude proto třeba přepracovat představu státní politiky Ruska do roku 2030.

V rozhovoru s reportérem listu řekl, že odborníci firem Energija a Progress nyní analyzují, nakolik by byla představa vysoce kapacitní Angary efektivní. Avšak bez ohledu na výsledek zkoumání ji zavrhl. Podle jeho názoru musí Rusko postavit raketu, která bude mít nosnost 70–75 tun nákladu na nízkou dráhu. „Proto musíme nezbytně vytvořit novou raketu.“

Angara jako praktická učebnice

Naproti tomu odborníci, které novinář Izvěstijí oslovil, cenu Angary obhajovali. Upozornili na to, že jakmile začne její sériová výroba, cena klesne – jak to známe u ostatních raket.

Člen Ruské kosmické akademie Andrej Jonin se domnívá, že je třeba Angaru odzkoušet na Plesecku, stavět pro ni rampu a montážní halu na kosmodromu Vostočnyj považuje za zbytečné. Zrušit tento projekt nelze, protože by to demoralizovalo všechny zúčastněné pracovníky. Angara by se měla považovat za projekt, na kterém se vyučí nová generace odborníků.

Pravdu má jak Ostapenko, tak jeho odpůrci. Bez těžkotonážní rakety se Rusko při svých výbojích na Měsíci a Marsu neobejde. Na druhé straně lidé, kteří stavěli rakety za sovětské éry, jsou už dávno pryč a s nimi mnoho praktických zkušeností. Proto by se měla brát Angara jako učebnice pro novou generaci techniků, která v budoucnosti dostane rozsáhlejší projekty.

Autor:


Nejčtenější

Nelíbí se mi, kam se internet vydal, říká vynálezce WWW. Chce to změnit

Tim Berners-Lee představuje vizi nového, decentralizovaného internetu...

V roce 1990 spustil první webový server a odstartoval tak revoluci. Díky němu se internet rozšířil do celého světa, do...

Mučení a vraždu novináře prý nahrály hodinky Apple. Nejspíš to bylo jinak

Apple Watch 2

Údajná vražda opozičního saúdskoarabského novináře Džamála Chášakdžího na konzulátu v Turecku vyvolává mezinárodní...



Ve věku 65 let zemřel na rakovinu Paul Allen, s Gatesem založil Microsoft

Paul Allen na snímku z prosince 2017.

Ve věku 65 letech zemřel v pondělí spoluzakladatel firmy Microsoft Paul Allen. Miliardář, filantrop a hledač lodních...

Návrat „imperialistického brouka“? Výzkumný program USA vzbudil obavy

Program „Hmyzí spojenci“ má změnit škůdce v pomocníky v zemědělství.

Skupina vědců v časopise Science varuje před možným zneužitím amerického výzkumného programu, který vyvíjí zcela nový...

Grafika snů: podrobné srovnání RTX 2080 s GTX 1080Ti

Porovnání grafických karet s čipem Nvidia GeForce RTX 2080 a GTX 1080Ti (vpravo)

Porovnali jsme novou grafickou kartu RTX 2080 s předchozí špičkou GTX 1080Ti. Výsledky jsou zajímavé a ačkoli v mnoha...

Další z rubriky

Rusko nepošle po neúspěšném startu Sojuzu MS-10 zásobovací let k ISS

Návratový modul, který bezpečně přistál s ruským kosmonautem Alexejem Ovčininem...

Čtvrteční nepodvedený start ruské rakety vyústil v odložení startu říjnové zásobovací mise. Mezitím se kosmonauti budou...

Historicky první „video“ z asteroidu. Japonská mise slaví úspěch

Ryugu

Japonci úspěšně posadili na asteroid dvojici robůtků, kteří budou zkoumat jeho povrch. Na Twitteru se nyní pochlubili...

Astronomové objevili novou planetku. Oblet Slunce jí trvá 40 tisíc let

Nově objevený plutoid Goblin.

Astronomové představili nově objevenou trpasličí planetu v naší sluneční soustavě. Planetka Goblin obíhá kolem Slunce v...



Najdete na iDNES.cz