Poslední článek geniálního fyzika: Hawking zkusil vyřešit paradox multivesmíru

aktualizováno 
Vědecká studie, kterou odeslal Hawking deset dní před svou smrtí, nyní vyšla ve specializovaném vědeckém časopise. Ve spolupráci s belgickým fyzikem se Hawking pokusil vyřešit paradox, který vzniká při uvažování o nekonečném množství vesmírů. Tento paradox byl důsledkem starší Hawkingovy teorie.

Poslední Hawkingův článek vyšel v časopise Journal of High Energy Physics | foto: článek: Hawking+Hertog JHEP 2018, montáž: Pavel Kasík, Technet.czProfimedia.cz

Poslední vědecká práce teoretického fyzika Stephena Hawkinga, který zemřel 14. března 2018, vyšla ve vědeckém časopise Journal of High Energy Physics (PDF) koncem dubna.

Na článku spolupracoval Hawking s fyzikem Thomas Hertogem z Katolické univerzity v belgickém Leuvenu. Ten pro BBC vysvětlil, že Hawkingův zatím poslední publikovaný text je završením více než dvaceti let Hawkingova bádání v oblasti teorie multivesmíru.  (Výraz „poslední publikovaný“ používáme proto, že Hawkingovi ještě po smrti vyjdou další práce, které se zatím připravují k vydání. Ty se mají údajně týkat černých děr, to by měl poslední Hawkingův článek zabývající se kosmologií, tedy zjednodušeně řečeno vědou o vzniku vesmíru.)

Hawking se snažil vyřešit důsledky své předchozí teorie, která naznačovala, že v alternativních vesmírech by mohly platit naprosto odlišné fyzikální zákony, což vedlo k řadě paradoxních závěrů znemožňujících fyzikální popis reality. „Stephen i já jsme byli s takovým stavem nanejvýš nespokojeni. Znamenalo by to, že multivesmír se objevil prakticky náhodně a nic víc o tom nemůžeme říci. Řekli jsme si - možná s tím budeme muset žít. Ale nechtěli jsme to vzdát,“ uvedl Hertog.

Ilustrace z článku Hawkinga a Hertoga (2018)

Ilustrace z článku Hawkinga a Hertoga (2018)

Znázornění inflace vesmíru (Hawking, Hertog)

Znázornění inflace vesmíru (Hawking, Hertog)

Nekonečné množství vesmírů přináší více otázek

Jestliže v tomto vesmíru právě čtete tento článek, v alternativním možná skáčete z letadla. V jiném vesmíru jste se nikdy nenarodili. A v dalším byste vůbec nenašli planetu Zemi. To všechno jsou důsledky teorie multivesmíru, kterou zná každý student vysokoškolské fyziky nebo fanoušek žánru sci-fi.

Představa ohromného, podle některých nekonečného, množství vesmírů má řadu neintuitivních, matoucích a šílených důsledků. V 80. letech 20. století se Stephen Hawking pokusil spolu s americkým kolegou Jamesem Hartlem popsat vznik nekonečného množství vesmírů pomocí kvantové mechaniky. Podle jejich teze by náš vesmír (a všechny ostatní vesmíry multiverza) vznikl „z ničeho“.

Tato teze vyřešila některé problémy s teorií velkého třesku, ale přinesla několik dalších problematických důsledků, které z Hawkingova-Hartlova modelu vyplývaly. Vznik nekonečného množství vesmírů, z nichž v každém by mohly platit zcela různé fyzikální zákony, v podstatě znamenal, že ani „naše“ fyzikální zákony nejsou předem předvídatelné.

Nový návrh řeší vznik vesmírů elegantně a „spojitě“

S využitím pokročilé matematiky (u které nemůžeme ani předstírat, že jí rozumíme) profesoři Hawking a Hertog ukázali „spojitější“ (v angličtině „smooth“, též „plynulou“ nebo „jemnou“, pozn. red.) pravděpodobnostní funkci, která by vznik našeho a ostatních vesmírů vysvětlovala. 

„Na základě našeho návrhu vyvozujeme, že při nekonečné inflaci nevzniká nekonečné množství fraktálovitých vesmírů (v originále „fractal-like multiverse“, tedy velmi volně přeloženo pestrý, nekonečně rozvětvený, pozn. red.), ale že je multivesmír konečný a docela „spojitý“.“

Zatímco dříve z Hawkingových teorií vyplývalo, že v multiverzu se mohou vyskytovat „oblasti“ s vesmíry radikálně odlišnými od toho našeho, nová teorie by multivesmír značně zjednodušila a zpřehlednila.

„Náš článek částečně vysvětluje, jak je možné, že žijeme v tak pečlivě vyladěném vesmíru,“ řekl pro The Guardian profesor Hertog. „Naše teorie redukuje multivesmír na lépe zvladatelnou sadu vesmírů, které jsou si vzájemně velmi podobné. Jak by řekl Stephen, je to skoro jako kdyby vesmír musel vypadat tak, jak vypadá. To nám dává naději, že v budoucnu najdeme obecnou a plně prediktivní kosmologickou teorii,“ dodal.

Oprava: Opravili jsme překlad slova smooth, aby odpovídal českým matematickým ekvivalentům.

Autor:


Nejčtenější

Nelíbí se mi, kam se internet vydal, říká vynálezce WWW. Chce to změnit

Tim Berners-Lee představuje vizi nového, decentralizovaného internetu...

V roce 1990 spustil první webový server a odstartoval tak revoluci. Díky němu se internet rozšířil do celého světa, do...

Mučení a vraždu novináře prý nahrály hodinky Apple. Nejspíš to bylo jinak

Apple Watch 2

Údajná vražda opozičního saúdskoarabského novináře Džamála Chášakdžího na konzulátu v Turecku vyvolává mezinárodní...



Rusové ztrácejí u partnerů kredit, říká český odborník k nehodě Sojuzu

Start lodě Sojuz MS-10 se nezdařil, posádka musela přistát nouzově přistát....

Porucha nosiče Sojuz bude mít největší dopad na provoz ISS, říká Michal Václavík z České kosmické kanceláře. Mimo jiné...

Ve věku 65 let zemřel na rakovinu Paul Allen, s Gatesem založil Microsoft

Paul Allen na snímku z prosince 2017.

Ve věku 65 letech zemřel v pondělí spoluzakladatel firmy Microsoft Paul Allen. Miliardář, filantrop a hledač lodních...

Návrat „imperialistického brouka“? Výzkumný program USA vzbudil obavy

Program „Hmyzí spojenci“ má změnit škůdce v pomocníky v zemědělství.

Skupina vědců v časopise Science varuje před možným zneužitím amerického výzkumného programu, který vyvíjí zcela nový...

Další z rubriky

Úplně nový typ léku. Nobelovu cenu získali „bojovníci“ proti rakovině

Nobelova cena za medicínu udělaná v roce 1962 Francisu Crickovi za jeho podíl...

Nobelovu cenu za medicínu získali Američan James Allison a Japonec Tasuko Honjo, jejichž výzkum otevírá nové možnosti v...

Mnichov s odstupem 80 let: kdo o co usiloval, kdo co získal, kdo tratil

Uspokojení diktátorů nad mapou Československa s odtrženým územím.

Jaká byla pozice Československa před mnichovskou dohodou a co si od ní slibovali hlavní aktéři? To a ještě více se...

Nobelovu cenu za chemii získali tvůrci evoluční chemické revoluce

Frances Arnoldová, Geore Smith a Gregory Winter dostali Nobelovu cenu za chemii...

Nobelovu cenu za chemii pro rok 2018 získali odborníci, kteří dokázali ve zkumavce zrychlit evoluci a využít ji k...



Najdete na iDNES.cz