Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Poslední článek geniálního fyzika: Hawking zkusil vyřešit paradox multivesmíru

aktualizováno 
Vědecká studie, kterou odeslal Hawking deset dní před svou smrtí, nyní vyšla ve specializovaném vědeckém časopise. Ve spolupráci s belgickým fyzikem se Hawking pokusil vyřešit paradox, který vzniká při uvažování o nekonečném množství vesmírů. Tento paradox byl důsledkem starší Hawkingovy teorie.

Poslední Hawkingův článek vyšel v časopise Journal of High Energy Physics | foto: článek: Hawking+Hertog JHEP 2018, montáž: Pavel Kasík, Technet.czProfimedia.cz

Poslední vědecká práce teoretického fyzika Stephena Hawkinga, který zemřel 14. března 2018, vyšla ve vědeckém časopise Journal of High Energy Physics (PDF) koncem dubna.

Na článku spolupracoval Hawking s fyzikem Thomas Hertogem z Katolické univerzity v belgickém Leuvenu. Ten pro BBC vysvětlil, že Hawkingův zatím poslední publikovaný text je završením více než dvaceti let Hawkingova bádání v oblasti teorie multivesmíru.  (Výraz „poslední publikovaný“ používáme proto, že Hawkingovi ještě po smrti vyjdou další práce, které se zatím připravují k vydání. Ty se mají údajně týkat černých děr, to by měl poslední Hawkingův článek zabývající se kosmologií, tedy zjednodušeně řečeno vědou o vzniku vesmíru.)

Hawking se snažil vyřešit důsledky své předchozí teorie, která naznačovala, že v alternativních vesmírech by mohly platit naprosto odlišné fyzikální zákony, což vedlo k řadě paradoxních závěrů znemožňujících fyzikální popis reality. „Stephen i já jsme byli s takovým stavem nanejvýš nespokojeni. Znamenalo by to, že multivesmír se objevil prakticky náhodně a nic víc o tom nemůžeme říci. Řekli jsme si - možná s tím budeme muset žít. Ale nechtěli jsme to vzdát,“ uvedl Hertog.

Ilustrace z článku Hawkinga a Hertoga (2018)

Ilustrace z článku Hawkinga a Hertoga (2018)

Znázornění inflace vesmíru (Hawking, Hertog)

Znázornění inflace vesmíru (Hawking, Hertog)

Nekonečné množství vesmírů přináší více otázek

Jestliže v tomto vesmíru právě čtete tento článek, v alternativním možná skáčete z letadla. V jiném vesmíru jste se nikdy nenarodili. A v dalším byste vůbec nenašli planetu Zemi. To všechno jsou důsledky teorie multivesmíru, kterou zná každý student vysokoškolské fyziky nebo fanoušek žánru sci-fi.

Představa ohromného, podle některých nekonečného, množství vesmírů má řadu neintuitivních, matoucích a šílených důsledků. V 80. letech 20. století se Stephen Hawking pokusil spolu s americkým kolegou Jamesem Hartlem popsat vznik nekonečného množství vesmírů pomocí kvantové mechaniky. Podle jejich teze by náš vesmír (a všechny ostatní vesmíry multiverza) vznikl „z ničeho“.

Tato teze vyřešila některé problémy s teorií velkého třesku, ale přinesla několik dalších problematických důsledků, které z Hawkingova-Hartlova modelu vyplývaly. Vznik nekonečného množství vesmírů, z nichž v každém by mohly platit zcela různé fyzikální zákony, v podstatě znamenal, že ani „naše“ fyzikální zákony nejsou předem předvídatelné.

Nový návrh řeší vznik vesmírů elegantně a „spojitě“

S využitím pokročilé matematiky (u které nemůžeme ani předstírat, že jí rozumíme) profesoři Hawking a Hertog ukázali „spojitější“ (v angličtině „smooth“, též „plynulou“ nebo „jemnou“, pozn. red.) pravděpodobnostní funkci, která by vznik našeho a ostatních vesmírů vysvětlovala. 

„Na základě našeho návrhu vyvozujeme, že při nekonečné inflaci nevzniká nekonečné množství fraktálovitých vesmírů (v originále „fractal-like multiverse“, tedy velmi volně přeloženo pestrý, nekonečně rozvětvený, pozn. red.), ale že je multivesmír konečný a docela „spojitý“.“

Zatímco dříve z Hawkingových teorií vyplývalo, že v multiverzu se mohou vyskytovat „oblasti“ s vesmíry radikálně odlišnými od toho našeho, nová teorie by multivesmír značně zjednodušila a zpřehlednila.

„Náš článek částečně vysvětluje, jak je možné, že žijeme v tak pečlivě vyladěném vesmíru,“ řekl pro The Guardian profesor Hertog. „Naše teorie redukuje multivesmír na lépe zvladatelnou sadu vesmírů, které jsou si vzájemně velmi podobné. Jak by řekl Stephen, je to skoro jako kdyby vesmír musel vypadat tak, jak vypadá. To nám dává naději, že v budoucnu najdeme obecnou a plně prediktivní kosmologickou teorii,“ dodal.

Oprava: Opravili jsme překlad slova smooth, aby odpovídal českým matematickým ekvivalentům.

Autor:


Nejčtenější

„Tak mě zastřel!“ vykřikl ruský voják a zavraždil šestnáctiletého kluka

Vražedná zbraň. Touto pistolí Stečkin APS zastřelil opilý ruský voják Rudněv v...

„Teď v Československu platí sovětské zákony,“ řekl ruský generál vyšetřovatel Veřejné bezpečnosti, když pátrali po...

Zabil je výbuch ruského tanku v centru Prahy. KSČ ničila životy pozůstalým

Tanky typové řady T-54/55, ten blíž k fotografovi evidentně neschopný pohybu,...

Zatímco na pražské Vinohradské třídě hořel a vybuchoval tank, zmatení ruští vojáci na Václavském náměstí zahájili palbu...



Horký nápoj vás ve vedru ochladí lépe, zjistili vědci. Ale má to háček

Horký nápoj v horkém létě?

Biologie lidského těla někdy funguje přesně naopak, než by člověk čekal. Příkladem je pití horkých nápojů v létě. Zní...

Připravte se na pád cen SSD disků. Mohou zlevnit na třetinu

SSD disky jsou stále levnější

Podle firmy Objective Analysis je na trhu tak velký převis nabídky NAND pamětí, které slouží k výrobě SSD disků, že...

Sulfan jako lék? V lidských buňkách možná pomáhá zvrátit stárnutí

Klíč k procesu stárnutí tkví v DNA.

Tým vědců zkoumající jednu z příčin stárnutí oznámil úspěch, a to přímo na lidských buňkách v laboratorních podmínkách....

Další z rubriky

Homeopatika nebudou placená z veřejného zdravotnictví, rozhodla Británie

Homeopatie (ilustrační foto)

Poslední místní organizace britského národního zdravotního systému se dohodly, že ukončí podporu homeopatické léčby....

Hranice vesmíru by měla podle vědců být níže. Ale oni o tom nerozhodují

Ilustrace evropské sondy GOCE na oběžné dráze kolem Země. Šlo o specializovaný...

Hranici vesmíru by bylo lepší posunout o dvacet kilometrů níže, navrhuje americký astrofyzik. Jeho argumenty možná...

Žádné kecy a rovnou k věci. Přečtěte si nejkratší vědecké studie všech dob

Nejkratší vědecké studie - ilustrační foto

Vědecké studie jsou charakteristické přesným vyjadřováním, pečlivým citováním, poznámkovým aparátem, argumentací...

Najdete na iDNES.cz