STO OBJEVŮ: Geniální vynálezce a špatný obchodník přišel na tkalcovský stav

Pořídit si něco nového na sebe nám dnes připadá skoro tak samozřejmé jako běžný nákup chleba s máslem. Moderní tkalcovský stav proměnil výrobu látek v průmyslové odvětví. Seriál o nejvýznamnějších lidských objevech vydával Magazín Víkend.

Tuhle pohádku zná v Česku každé malé dítě. „S žábou jsem len namočil, čáp mi stonky rozlámal, na ježkovi jsem je pročesal, pavoučkové usoukali nit, borůvky nit obarvily, mravenečkové plátno utkali a rak mi je nastříhal na kalhotky. Na kalhotky s kapsami. A ty, ptáčku rákosníčku, prosím, prosím, ty kalhotky ušij.“

Teď už víte, jak krtek ke kalhotkám přišel. Ale co až vaše dítko povyroste a zeptá se, jak se takové plátno na kalhoty (či cokoli jiného) vyrábí doopravdy, bez pomoci pohádkových mravenečků Eduarda Petišky?

Vlastně je to taky svého druhu pohádka. Jejím hrdinou ovšem není český krtek, nýbrž anglický duchovní a vynálezce Edmund Cartwright.

Pohled do dějin

Poctivě řečeno, lidé tkali plátno dávno před Cartwrightem. Celé tisíce let před Cartwrightem. Nejstarší nález z území Turecka je starý 7 tisíc let, u nás nalezená nejstarší tkanina, objevená na Vyškovsku, je o 2 tisíce let mladší.

Ale všechno to byla ukrutně pomalá ruční práce. Teprve na sklonku 18. století si důvtipný anglický farář nechal patentovat první mechanický tkalcovský stav. V roce 1785 šlo zatím jen o zavedení létajícího člunku do procesu tkaní látky (což byl vynález jistého Johna Kaye), zařízení však stále museli ručně pohánět dva muži.

Ovšem už rok nato Cartwright přišel se zásadním vylepšením. Svému stavu dodal parní pohon. Když záhy přidal ještě funkční detekci přetrženého vlákna, dávné řemeslo se mohlo proměnit v průmyslové odvětví.

Jeho potíž ovšem spočívala v tom, že jak šikovným byl vynálezcem, tak nešikovným byl obchodníkem. Nedokázal své stavy prodávat, a když se rozhodl vybudovat tkalcovskou fabriku sám, zničil ji oheň – nejspíš dílo ručních tkalců, kteří se báli o svůj zdroj obživy. Jelikož nenašel kupce (možná se i potenciální zájemci obávali žhářství), do finančních problémů nakonec spadl i sám vynálezce. Z nejhoršího jej vytáhla rodina díky prodeji nemovitosti.

Britský Archimedes

Tři otazníky

• DEFINICE? Tkaní tkví v provazování (křížení) dvou navzájem kolmých soustav vláken, podélná se nazývá osnova a příčná útek.
• CO LZE UTKAT? Plátna se dělí do spousty typů, rozeznáváme například jemné lněné, pevné bavlněné, tzv. irské coby směs lnu s bavlnou, plachtovinu ze lnu a konopí nebo pytlovinu z juty.
• PROČ PLÁTNO? Slovo je podle všeho příbuzné s výrazem platit, jelikož kousky plátna v dějinách sloužily jako platidlo.

Teprve v roce 1809 mu britský parlament za jeho přelomový patent přiznal odměnu 10 tisíc liber. Peníze představovaly jakési odstupné za to, že Cartwrightův vynález během několika let rozpracovali a zdokonalili další konstruktéři. A Cartwright? Ten vrhl svůj talent do dalších projektů.

Jeho jméno je spojeno i s jinými objevy, než je tkalcovský stav. Přišel například se strojem na výrobu provazů, vlnařským česacím strojem nebo s parním strojem, který místo vody používal alkohol. Mezi mnoha jeho pokusy se objevil už zkraje 19. století jakýsi předchůdce spalovacího motoru: postavil totiž experimentální zařízení poháněné explozemi.

Cartwright se svými objevy tak trochu předběhl dobu. V jakési písni byl nazván britským Archimedem, jenž je považován za jednoho z top vědeckých velikánů v dějinách lidstva.