Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Přes 100 tisíc lidí se přihlásilo k letu na Mars, byť je jednosměrný

  11:28aktualizováno  11:28
Cesta na Mars láká. Již více než 100 tisíc lidí z celého světa se přihlásilo na možnou budoucí cestu na Mars. Uvedli to organizátoři reality show v deníku The Daily Telegraph. Společnost Mars One chce v roce 2022 vyslat čtyři dobrovolníky na rudou planetu bez šance na návrat.

Organizace Mars One Foundation (MOF) oznámila, že letos vybere skupinu 40 budoucích astronautů, z nichž čtyři se nakonec mají zúčastnit historicky první jednosměrné expedice na Mars.

Firma plánuje vypravit raketu na Mars již za devět let. Zahájení činnosti oznámila loni v červnu, letos v dubnu pak zahájila nábor uchazečů. V současné sobě eviduje na sto tisíc přihlášek.

Lidé vedle svých údajů a poplatku zasílají i motivační videa. Pro ty, kdo žijí v rozvojových zemích, je poplatek pět dolarů (asi 100 korun), nejvíce si za přihlášku zaplatí obyvatel Kataru, konkrétně to je částka 73 dolarů (cca 1 460 korun).

Vše má být součástí reality show, která bude vysílána v televizi i na internetu.

Fotogalerie

Odborníci zpochybňují uskutečnitelnost mise po finanční i praktické stránce, tím však neodradili tisíce nadšenců, aby se na misi přihlásili. Mezi zájemci je 30 tisíc Američanů, napsal zpravodajský server CNN.

Náklady na průkopnickou výpravu se odhadují na šest miliard dolarů (116 miliard korun). Mars One doufá, že je získá od sponzorů a z prodeje vysílacích práv mediálním společnostem. Přistání na Marsu a kolonizaci planety mají totiž sledovat televizní kamery.

Pár let po první expedici by firma ráda vyslala na Mars druhou skupinu.

Osm let výcviku, jak vyrábět vodu či kyslík

Nikdo z kosmonautů se na Zemi nevrátí. Před startem by měli astronauti podstoupit osmiletý výcvik, při němž by si mimo jiné osvojili zdravotnické dovednosti a schopnosti nutné pro přežití.

Než bude vybrána první posádka k letu na Mars, proběhnou čtyři výběrová kola, která počet kandidátů vždy zúží. Prvním sítem uchazeči projdou po skončení současné fáze, která končí uzavřením kandidátek 31. srpna 2013.

Nejdřív roboti

Asi nejrozsáhlejší studie na téma kolonizace Marsu předpokládá, že nejrozumnější by bylo začít robotickou misí, která by měla za cíl vybudovat základnu, kam by se pak nastěhovali první osadníci.

Ve třetím kole pak má proběhnout národní finále, které má přenášet vybraná televize daného státu, tedy patrně ta, která si za práva připojit se k této reality show zaplatí. Ve čtvrtém kole pak proběhne mezinárodní finále, ve kterém bude šest čtyřčlenných skupin prokazovat schopnosti spolupráce v náročných podmínkách a projdou také příslušným školením.

K tomu bude vytvořeno simulované prostředí základny na Marsu. Na konci celého procesu bude skupinka čtyř dobrovolníků (dva muži a dvě ženy), kterou hlasováním vyberou diváci. Ta má v roce 2022 odletět k Marsu a v roce 2023 přistát na místě. A po dvou letech by je měla následovat další čtveřice.

Mezitím budou muset první kolonisté postavit obytné buňky, pěstírny rostlin pro obživu a vypořádat se třeba i s menší gravitací Marsu, která je v porovnání se Zemí zhruba třetinová.

Během chystaných osmi misí by mělo být na Mars přepraveno 22 tun zásob, mezi nimiž budou třeba solární panely či jídlo. Přistávací moduly by měly posloužit k ubytování osadníků. Ti si naopak s sebou nepovezou příliš mnoho vody či kyslíku, protože by si je měli na Marsu vyrábět.

Největší riziko podle expertů pro dobrodruhy představuje vysoká úroveň radioaktivního záření, která by mohla kosmonautům zničit imunitní systém a vyvolat rakovinu.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Známky vydané sovětskou poštou na počest projektu Veněra (1968)
Před 50 lety sovětská sonda poprvé změřila teplotu pekla na Venuši

Před padesáti lety se sovětská sonda Veněra 4 dostala jako první automat vyrobený lidmi do atmosféry planety Venuše a zjistila, že tam panuje peklo. Byl to...  celý článek

Uvnitř téměř zamrzlé stanice Saljut-7 v představě filmařů
Pracovali poslepu ve tmě, mrazu a nedýchatelném vzduchu. Zachránili Saljut 7

Na neovladatelné stanici Saljut 7 panoval mráz a tma. Kosmonauti se museli chodit ohřívat do své domovské lodi Sojuz. Takto prožili několik dlouhých dní....  celý článek

Sojuz T-13 na oběžné dráze Země letí vstříc nevyzpytatelné stanici Saljut-7....
Zabít je mohl každý krok. Měli se spojit s „mrtvou“ stanicí Saljut 7

Nikdo před nimi nic takového ve vesmíru nevyzkoušel. Dva ruští kosmonauti se musí spojit s neovladatelnou mlčící stanicí Saljut 7. Nikdo přesně neví, co se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.