Možná nevíte, že z Prahy se létá do stratosféry třikrát denně už 56 let

aktualizováno 
Každý den směřují z Česka až do stratosféry tři balóny. Proč meteorologové potřebují prostřednictvím přístrojů několikrát denně podívat desítky kilometrů nad zem, vysvětluje Pavel Žárský z Českého hydrometeorologického ústavu, který se na denním dobývání stratosféry podílí už 45 let.

Pavel Žárský vypouští balóny do stratosféry už 45 let. | foto: Ivan Sobička

ČHMÚ vypouští balóny do stratosféry třikrát denně. K čemu měření slouží?
Souvisí to samozřejmě s předpovědí počasí. Pro modely vývoje počasí je optimální mít několikrát denně nové hodnoty, nejlépe čtyřikrát denně. Údaje slouží k tvorbě výškových map, jako podklady pro letovou dokumentaci, ale například i pro posouzení rozptylových podmínek kouře z tepelných elektráren.

Přihlaste se na Stratocaching

Už přes 8 000 lidí se přihlásilo k účasti na hledání kapslí (stratokeší). 

Zdarma tak můžete učinit i vy na stránkách projektu zde.

Dropion osazený deseti keškami, GoPro a Axis kamerou a další elektronikou...

Říkáte, že nejlepší je čtyřikrát, ale létá se třikrát?
Z úsporných důvodů jsme od ledna 2013 vypustili jeden termín. V posledních desetiletích se měřilo o půlnoci, v šest hodin ráno, v poledne a v šest hodin večer světového času, dnes už v podvečer nelétáme.

Jak dlouho už se balóny do stratosféry vypouštějí?
Tímto způsobem se to dělá už od roku 1957. Začínali jsme na letištích Kbely a Ruzyně, pak se starty přesunuly na stanici Praha - Libuš. V některých obdobích se ve vedlejších termínech, v šest hodin ráno a šest večer světového času, měřil jen výškový vítr, tedy jeho směr a rychlost. Ale od roku 1974 se na Libuši už prováděla jen kompletní měření, při kterých se měří tlak, teplota, vlhkost. Z těchto dat se vypočítává výška, z polohy směr a rychlost větru (co všechno lze měřit se můžete podívat na webu ČMHÚ).

Jak balóny vypadají?
V současnosti používáme balóny dvou typů o vlastní hmotnosti 800 a 1 200 gramů. O vysílání údajů se stará radiosonda. Menší balón vynáší klasickou radiosondu Vaisala RS92 s celkovou hmotností zhruba 300 gramů, větší pak sondu s přidaným čidlem ozónu o celkové hmotnosti kolem 900 gramů.

Co je to Stratocaching?

Je to experiment a zároveň hra. Ze stratosféry budou vypuštěny kapsle (stratokešky), které budou moci účastníci hry po dopadu na zem hledat. Pro vítěze jsou připraveny unikátní sběratelské mince (Stratocoiny) a věcné ceny od partnerů projektu.

Více v tomto článku a na stránkách experimentu.

K sondám patří i takzvaný odvíječ, což je "špulka" s 30 až 60 metry silonového lanka, která umožňuje, aby balón zvládl vypustit jeden člověk bezpečně i za silného větru. Po startu se závěsná šňůrka pomalu odvinuje a za chvíli zajišťuje dostatečný odstup čidel sondy od balónu. To je důležité, aby se měřily skutečně hodnoty atmosféry a ne poměry u balonu. Na ten může třeba svítit Slunce, které ho ohřívá, a od balónu se pak zase ohřívá vzduch okolo.

Sonda vrácená od nálezce.

Sonda vrácená od nálezce.

Různé podoby sond po návratu ze stratosféry.

Různé podoby sond po návratu ze stratosféry.

Vypouštění sondy s 03 čidlem.

Vypouštění sondy s 03 čidlem.

Kam sondy nejčastěji dopadají?
V tomto ohledu příliš důkladnou statistiku nemáme. Obvykle totiž pád sondy na zem nesledujeme. Ale víme, kam zhruba dopadají ozonové sondy, jejichž čidla lze pak znovu použít. Protože u nás převažuje vítr od jihozápadu, nejčastěji sondy končí několik desítek kilometrů severovýchodně Prahy.

Přijďte na přednášku

Stratocaching - experiment na dotek vesmíru

Koná se v rámci Týdne vědy pořádaného Akademií věd.

Přihlásit zdarma se můžete zde.

Termín: 11. listopadu 2013 v 17:00
Místo konání: Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1 - Velký sál

Přípravy experimentu Stratocaching pokračují. Model gondoly a kapslí, které...

Ale ne vždycky. Výjimečně naše sondy končí daleko na východě Moravy, v jižním Polsku, ale naopak i v Rakousku. Závisí to na aktuálním proudění i na tom, jak funguje brzdící padáček, který pád nejen zpomaluje, ale také prodlouží dráhu pádu.

Co se stane s meteorologickými sondami z Česka či sousedních států poté, co dopadnou na zem? Dají se použít opakovaně?
Dráha meteorologických sond a místo dopadu jsou dány aktuálními podmínkami v atmosféře, zejména směrem a rychlostí větru. Vliv má samozřejmě výška, ve které balon nakonec praskne a padáček, pokud byl použit a jeho plné otevření. To bývá někdy omezeno zbytky prasklého balonu. Standardní sondy jsou pouze na jednorázové použití. Jejich subtilní čidla teploty a vlhkosti totiž většinou dopad nepřežijí, nebo nemůže být zaručeno zachování jejich velmi přesného cejchování. Některé zahraniční meteorologické služby k sondám přikládají pokyny pro nálezce, popřípadě slibují náhradu za poštovné, při zaslání na udanou adresu.

V ČHMÚ přikládáme nálezní lístek pouze k sondám, které mají navíc čidlo pro měření průběhu vertikálního profilu ozónu. To je chráněno před vysokými mrazy ve vyšších vrstvách atmosféry a před důsledky dopadu na zem po ukončení měření, tlustostěnným obalem z pěnového polystyrénu. Právě jen čidlo O3, pokud se k nám vrátí, bývá ve většině případů jediné schopné repase a opětovného použití, po jeho důkladném vyčištění a dekontaminaci v naší laboratoři. Cena nového čidla přesahuje částku 20 tisíc Kč. Proto je nálezné 1000 korun asi přijatelnou pobídkou pro nálezce, aby nám náhodně nalezenou sondu vrátili.

Výsledky pokusu ČMHÚ, při kterém bylo během tří dnů vypuštěno 24 balónů. Našlo...

Výsledky pokusu ČMHÚ, při kterém bylo během tří dnů vypouštěno 24 balónů. Našlo se jich celkem 20 roztroušených na poměrně rozlehlém území, podle toho, jak se měnily povětrnostní podmínky během pokusu.

Existují lidé, kteří se hledáním sond zabývají pravidelně?
Cíleně vyhledávají spadlé meteorologické sondy takzvaní sondeři, což jsou vesměs radioamatéři, kteří jsou schopni sledovat celou dráhu sondy (nahoru i dolů), přijímat a dekódovat nejen naměřená meteodata. Umí i poměrně přesně zaměřit místo dopadu protože sonda vysílá za letu své GPS souřadnice. Vzájemná komunikace a spolupráce mezi ČHMÚ a komunitou sonderů umožňuje cíleně vyhledávat zejména spadlé ozónové sondy. Ústav potom může ušetřit značnou sumu, když se mu povede vrácená O3 čidla repasovat, opakovaně použít a i aktivní sondeři jsou odměněni nálezným.

Z 50 kusů použitých ozónových sond v jarní kampani v letošním roce se nám vrátilo 72 %. Značnou měrou se na tom podíleli právě sondeři.

Stalo se někdy, že by dopad sondy nebo let balónu někomu ublížil? Co letadla, řidiči nebo chodci?
Za desítky let mého působení na stanici Libuš, ani podle informací zahraničních kolegů a z odborné literatury, jsem nezaregistroval žádný přímý střet balonu se sondou s letadlem. Kdysi si někdo stěžoval na rozbití skleněné tabulky na skleníku a nedávno byl odškodněn majitel auta, kterému dopadající sonda udělala nějaký důlek na karoserii. K újmě přišel před lety i nálezce sondy, který si při šplhání pro sondu na strom roztrhl kalhoty.

U leteckého provozu piloti ví o startujícím a letícím balónu a konstrukce moderních letadel je proti případnému střetu odolná. Navíc rázová vlna před letadlem by měla zabránit tomu, aby se sonda srazila s letadlem přímo.

Autor:

Nejčtenější

Oumuamua může být mimozemskou časovou schránkou, řekl expert v Rozstřelu

Astronom Petr Scheirich v diskusním pořadu Rozstřel.

„Můj názor je, že jde o těleso přírodního původu, ale přál bych si, aby tomu tak nebylo,“ řekl v Rozstřelu o prvním...

Samopal vz. 58, který není samopalem, má vyšší kadenci než kalašnikov

Československý samopal vz. 58 V - verze pro výsadkáře se sklopnou opěrkou.

V Československu vzniklo několik typů palných pěchotních zbraní, které se mohly směle rovnat se zahraniční konkurencí....

Okřídlení géniové. Vrány si při pokusu zvládly vyrobit složené nástroje

Vrány se ukazují jako stále chytřejší a chytřejší.

Nový experiment naznačuje, že bychom měli přehodnotit rčení chytrý jako liška na chytrý jako vrána. Skupina...

Nové implantáty dovedou zlepšit paměť, ale nesmí se k nim dostat hacker

DBS

Elektronické implantáty by mohly podle neurovědců již v příštím desetiletí pomáhat vylepšovat paměť, zejména pacientům...

Změna v TV vysílání se blíží. Vše, co musíte vědět o přechodu na DVB-T2

Nelamte si s DVB-T2 hlavu. Vše podstatné se dozvíte níže.

Informační kampaň k přechodu na nový standard pozemního televizního vysílání DVB-T2 může stát až 350 milionů korun. V...

Další z rubriky

Muskovi „tuneláři“ mají první kilometry a chystají den otevřených dveří

Elon Musk natočil video ve svém tunelu u Los Angeles.

Nečekaná odnož podnikatelské činnost Elona Muska, „tunelovací“ společnost The Boring Company ukáže veřejnosti svůj...

Nové implantáty dovedou zlepšit paměť, ale nesmí se k nim dostat hacker

DBS

Elektronické implantáty by mohly podle neurovědců již v příštím desetiletí pomáhat vylepšovat paměť, zejména pacientům...

Platba jízdného v MHD podle Fujitsu: systém vypočítá nejlevnější variantu

Fujitsu

Prototyp terminálového systému pro platbu jízdného v hromadné dopravě nás zaujal na konferenci Fujitsu Forum 2018 v...

Nádherná proměna: Kuchyně se díky odborníkům stala skutečným srdcem domova
Nádherná proměna: Kuchyně se díky odborníkům stala skutečným srdcem domova

Paní Jana si ve svém životě prožila mnoho těžkých chvil. Příběh dvakrát rozvedené samoživitelky tří dětí by vydal na několikadílný román. Ačkoliv poslední rok nebyl pro paní Janu jednoduchý, potkalo ji i štěstí splnil se jí její velký sen. V soutěži společnosti Wüstenrot totiž vyhrála hlavní cenu – novou kuchyni v hodnotě 150 000 Kč. Konečně to tedy vypadá, že už se blýská na lepší časy. A že to bylo potřeba…

Najdete na iDNES.cz