Mongolové, špinaví imperialisté. Znečišťovali více než novodobí těžaři

aktualizováno 
Naši předkové se na stavu životního prostředí někdy podepisovali až nečekaně negativně, ilustruje příklad z Číny. Tamní stříbrné doly ve 13. a 14. století byly horšími znečišťovateli než moderní těžba, naznačují rozbory usazenin z té doby.

Typické znečištění vodního toku únikem materiálu z lomu, v tomto případě údajně uhelného. | foto: WWF

Když mongolští nájezdníci dobyli v roce 1271 Čínu, proměnili se barbaři a nájezdníci na spořádané vládce říše. Změnit museli i svůj systém financování,  a tak rabování a dobývání nahradily například daně. Mongolští vládci, jmenovitě Kublaj-chán, tak výrazně podpořili rozšiřování těžby stříbra v oblasti jihozápadní Číny. Investice to byla velmi důležitá a daně z těžby po jistou dobu plnily státní rozpočet z více jak 40 procent.

Nebylo to ovšem zadarmo. Redukce stříbrné rudy na samotný cenný kov byl poměrně složitý proces, během kterého se uvolňovaly i jedovaté látky, například sloučeniny olova. A to v překvapivě velkém množství, ukázali geologové z univerzity v Pittsburghu v časopise Environmental Science & Technology. Vědci zkoumali obsah kovů v usazeninách z jezera Erdai (to znamená Ucho, jezero má jeho tvar), které leží také v oblasti jihozápadní Číny, nedaleko stříbrných Kublaj-chánových dolů.

Bahno bylo prakticky neznečištěné až do vrstev odpovídajících zhruba době 1 500 př.n.l., kdy se v nich začaly objevovat velmi slabé stopy znečištění z těžby mědi, která se zhruba v té době začala v Číně používat. Postupně se množství znečišťujících látek mírně zvyšovalo, ale zůstávalo na poměrně nízké úrovni, až do 13. století, kdy přišel výrazný zlom.

Koncentrace kovů, především olova, v sedimentech z dob mongolské okupace dosahovaly hodnot vysoce překračující současné hygienické normy, a tedy znečištění způsobené těžbou v moderních dobách (nejvyšší hodnota ze 13. století byla 119 mikrogramů olova na jediný gram sedimentu, což je množství, které by se mělo výrazně podepisovat i na životě v jezeře). 

Portrét Kublaj Chána, který má zachycovat jeho podobu zhruba 60. letech 13....

Tváří se nevinně, ale ten muž byl nebezpečný nejen svým sousedům, ale i životnímu prostředí. Portrét Kublaj-chána, který má zachycovat jeho podobu zhruba 60. letech 13. století. Pořízen byl ovšem posmrtně, v roce 1294.

I když je na čínském případu vidět, že v některých oblastech mohlo být znečištění i ve starších dobách výrazné, v globálním měřítku představuje v podstatě jen moderní problém. (Byť například na území pozdní říše římské bylo kvůli zdravotním dopadům zakázáno zpracování olova a mohlo se provádět jen v provinciích.) Pro ilustraci, za posledních sto let se koncentrace olova v atmosféře zvýšila pětinásobně proti čtvrtohornímu průměru. Není to sice v průměru nijak nebezpečná koncentrace, avšak není to nic pozitivního a není důvod proti tomu nebojovat, pokud náklady nejsou nesmyslně vysoké.

Stříbro, benzín a ti třetí

Na území Čech a Moravy máme první případy lokálního znečištění z „průmyslové“ činnosti zhruba z doby přelomy našeho letopočtu. Objevují se v sedimentech na dně šumavských jezer, a zřejmě jde o kov uvolňovaný při těžbě zlata. To se netěžilo přímo v nich, jde o spad z hutní činnosti prováděné jinde, zřejmě na dnešním území ČR. Koncentrace jsou to malé a víme o nich díky velké citlivosti moderních detekčních metod.

Později se olovo těžilo společně se stříbrem v Příbrami, Kutné Hoře i Jáchymově a používalo se například na výrobu skleněných vitráží nebo knižních matric. Otravy tímto kovem nebyly ničím neobvyklým a například známý Georgius Agricola, který působil v Jáchymově, ve své slavné encyklopedii „De re metallica“ (česky se překládá jako „Zrod nauky o kovech“) považoval za vhodný protijed proti otravě olovem máslo.

Těžba a hutnictví zůstávaly hlavním zdrojem olova ještě koncem 19. století (víme to díky tomu, že v odpadu z každého zdroje je trochu jiný poměr izotopů olova). V průběhu 20. století jeho uvolňované množství stoupalo, největší vliv mělo na našem území spalování uhlí, na druhém místě bylo olovo z olovnatého benzínu. Množství olova uvolňované do ovzduší ze všech zdrojů výrazně pokleslo až na konci 20. století.

Autor:


Nejčtenější

Nelíbí se mi, kam se internet vydal, říká vynálezce WWW. Chce to změnit

Tim Berners-Lee představuje vizi nového, decentralizovaného internetu...

V roce 1990 spustil první webový server a odstartoval tak revoluci. Díky němu se internet rozšířil do celého světa, do...

Mučení a vraždu novináře prý nahrály hodinky Apple. Nejspíš to bylo jinak

Apple Watch 2

Údajná vražda opozičního saúdskoarabského novináře Džamála Chášakdžího na konzulátu v Turecku vyvolává mezinárodní...



Ve věku 65 let zemřel na rakovinu Paul Allen, s Gatesem založil Microsoft

Paul Allen na snímku z prosince 2017.

Ve věku 65 letech zemřel v pondělí spoluzakladatel firmy Microsoft Paul Allen. Miliardář, filantrop a hledač lodních...

Návrat „imperialistického brouka“? Výzkumný program USA vzbudil obavy

Program „Hmyzí spojenci“ má změnit škůdce v pomocníky v zemědělství.

Skupina vědců v časopise Science varuje před možným zneužitím amerického výzkumného programu, který vyvíjí zcela nový...

Grafika snů: podrobné srovnání RTX 2080 s GTX 1080Ti

Porovnání grafických karet s čipem Nvidia GeForce RTX 2080 a GTX 1080Ti (vpravo)

Porovnali jsme novou grafickou kartu RTX 2080 s předchozí špičkou GTX 1080Ti. Výsledky jsou zajímavé a ačkoli v mnoha...

Další z rubriky

Začínal v krabičkách od krému na boty. Kardiostimulátor pomáhá už 60 let

Dva „otcové“ prvního kardiostimulátoru. Zleva: primář Ăke Senning, který vedl...

Před šedesáti lety implantovali ve Švédsku první kardiostimulátor, tedy přístroj odstraňující poruchy srdečního rytmu....

Mnichov s odstupem 80 let: kdo o co usiloval, kdo co získal, kdo tratil

Uspokojení diktátorů nad mapou Československa s odtrženým územím.

Jaká byla pozice Československa před mnichovskou dohodou a co si od ní slibovali hlavní aktéři? To a ještě více se...

Mnichov s odstupem 80 let: co vedlo k okleštění Československa

Československá veřejnost demonstruje v září 1938 odhodlání k obraně vlasti.

Přesně před osmdesáti lety byla podepsána mnichovská dohoda. Události, které nám mohou přinést poučení i dnes. Přečtěte...



Najdete na iDNES.cz