Změna času v březnu je chyba, řekla bioložka Helena Illnerová v Rozstřelu

  14:56aktualizováno  24. října 12:27
Změna času byla nastavena na špatné měsíce, a tak by její zrušení nebylo na škodu, řekla v Rozstřelu bioložka Helena Illnerová. V takovém případě by pak bylo podle jejího názoru určitě lepší zachovat čas zimní.

V Evropské unii se rozvolňují dosud jednotná pravidla pro střídání letního a zimního času, a otevírá se tak prostor pro úplné zrušení tohoto pravidla. Je to dobře z hlediska vědy?

Fotogalerie

Na to odpovídala fyzioložka a biochemička Helena Illnerová, bývalá předsedkyně Akademie věd České republiky. Odbornice na biologické rytmy například jako první na světě se svým týmem zjistila, že tvorba melatoninu v šišince mozkové je řízena biologickými hodinami v mozku. A debatu o zrušení letního času vítá (zimní čas je „původní“, letní byl zaváděn dodatečně).

Podle Heleny Illnerové je totiž celkem zjevné, že některým lidem letní čas vadí. Byť tedy většina se změnou nemá podle jejího odhadu potíže, je dobré naslouchat hlasu menšiny. Právě těmto lidem může přinášet zdravotní problémy, nebo alespoň snižovat kvalitu spánku.

Potíže se změnou času přitom podle jejího názoru vycházejí do značné míry z toho, že o jeho zavedení se příliš nediskutovalo s odborníky, a nebyl tedy zcela správně nastavený: „Kdyby byl letní čas postavený jinak, například od května do září či října, lidé by se mu přizpůsobili lépe, protože by ráno měli už sluníčko,“ řekla Illnerová v Rozstřelu.  

Větší potíže i proto jednoznačně způsobuje změna jarní, která vede k přeřízení vnitřních hodin o hodinu zpět. Což je problém, protože podle Heleny Illnerové „máme tendenci se zpožďovat“. Lidé podle ní potřebují ranní světlo, aby se jim vnitřní hodiny nastavily na správný 24hodinový rytmus. Většina z nás ho má bez slunečního světla o něco delší, zatímco lidí, kteří mají rytmus kratší než 24 hodin, je podle ní méně.

Změna biorytmu o hodinu přitom není nic, s čím by náš organismus měl velký problém. „Jde o to umět využívat světla, jak naznačují i naše studie,“ říká Helena Illnerová. Chybou tedy je především to, že ke změně letního času dochází v březnu, a lidé tedy vstávají do tmy. Nedostatek světla „přeřízení“ organismu nijak nepomůže.

Podle Illnerové je ovšem těžko prokazatelné, zda má změna času skutečně vliv na počet úrazů či dopravních nehod, jak se někdy uvádí. Debaty o změně času jsou podle ní obecně zatížené tím, že jde o problém, který se těžko zkoumá. Není těžké mít potkany s podobnými geny v přesně řízených podmínkách, a tak vliv střídání světla a tmy zkoumat. U lidí ovšem nic takového provést nejde.

Pokud bude změna času skutečně zrušena, jak se nyní zdá, doporučovala by Helena Illnerová návrat ke středoevropskému, tedy zimnímu: „Radila bych: vraťte se k času, podle kterého je tma rozdělena symetricky okolo půlnoci.“ V takovém případě bychom totiž vstávali do tmy kratší část roku než v případě zavedení letního času (pro zajímavost: v Česku se vstává nestandardně brzy, nejčastěji po šesté hodině, byť se situace postupně mění a hlavně ve velkých městech se vstávání posunuje do pozdějších hodin). A právě to je podle ní ten nejdůležitější faktor. Odborná veřejnost se v tomto ohledu podle jejího názoru také v podstatě shodne.

Připomínáme, že na našem území byla změna času nejprve neúspěšně zavedena v letech 1918 a 1919, kdy pak byla jako nepopulární zrušena. Letní čas se používal i za protektorátu, ovšem současné předpisy platí nepřetržitě teprve od roku 1979. K malé změně došlo v 90. letech, kdy byla platnost letního času prodloužena o měsíc v rámci sjednocení pravidel se zbytkem Evropské unie.

Autor:

Nejčtenější

Kolem právě prolétli mimozemšťané, říkají vědci. Vyvrátit jim to nelze

Rekonstrukce možné podoby planetky 1I/2017 U1 (‘Oumuamua) na základě údajů...

První objekt od jiné hvězdy zachycený pozemskými teleskopy by podle naměřených parametrů mohl být sluneční plachetnicí,...

Vyšší lidé trpí častěji řadou rakovin. Důvod je zřejmě zcela triviální

Kolorovaný snímek rakovinových buněk z elektronového mikroskopu

Pravděpodobnost vzniku rakoviny je větší u lidí vyššího vzrůstu. A to zřejmě proto, že mají v těle více buněk,...

Konec dvojích cen. Evropské e-shopy už Čechům nebudou účtovat přirážku

Ilustrační snímek

Na začátku prosince začne platit nařízení Evropské unie, které zakazuje internetovým obchodům považovat zákazníka z...

Okřídlení géniové. Vrány si při pokusu zvládly vyrobit složené nástroje

Vrány se ukazují jako stále chytřejší a chytřejší.

Nový experiment naznačuje, že bychom měli přehodnotit rčení chytrý jako liška na chytrý jako vrána. Skupina...

Nové implantáty dovedou zlepšit paměť, ale nesmí se k nim dostat hacker

DBS

Elektronické implantáty by mohly podle neurovědců již v příštím desetiletí pomáhat vylepšovat paměť, zejména pacientům...

Další z rubriky

Začínal v krabičkách od krému na boty. Kardiostimulátor pomáhá už 60 let

Dva „otcové“ prvního kardiostimulátoru. Zleva: primář Ăke Senning, který vedl...

Před šedesáti lety implantovali ve Švédsku první kardiostimulátor, tedy přístroj odstraňující poruchy srdečního rytmu....

Kolem právě prolétli mimozemšťané, říkají vědci. Vyvrátit jim to nelze

Rekonstrukce možné podoby planetky 1I/2017 U1 (‘Oumuamua) na základě údajů...

První objekt od jiné hvězdy zachycený pozemskými teleskopy by podle naměřených parametrů mohl být sluneční plachetnicí,...

Dvě ledové kry fascinují celý svět pravými úhly, ale jsou úplně obyčejné

„Pravoúhlý ledovec“

Americká agentura NASA natočila ledovou kru, která na první pohled zaujme obdélníkovými rysy. Přestože uchvátila široké...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz