„Miliony žen po celém světě používají pilulky jako účinnou antikoncepci. Ale dosud se výzkum nežádoucích vedlejších účinků soustředil především na fyzické aspekty, přestože nejčastějším udávaným důvodem pro ukončení jejich užívání je právě deprese uživatelky,“ upozornila už v roce 2007 práce Jayashri Kulkarniové. Lékaři ovšem dosud neměli jednoznačné doklady o tom, zda a do jaké míry hormonální antikoncepce k depresi přispívá.
Když přijde do ordinace žena, která bere antikoncepci, a stěžuje si, že se cítí nesvá, unavená, smutná, lékař si nemůže být jistý, že jsou za tím právě antikoncepční pilulky. Žádný jednotlivý případ nemůže vést k takovýmto závěrům. Právě proto jsou důležité velké vědecké studie, které sledují výsledky u velkého množství lidí. Nová dánská studie patří k těm, jejichž výsledky nelze brát na lehkou váhu.
Vztah mezi hormonální antikoncepcí a depresí je zřejmý
Výzkumníci z Kodaňské univerzity využili data z dánského národního registru lékařských předpisů a data Centrálního dánského psychiatrického registru. Sledovali skupinu žen žen ve věku 15 - 34 let mezi roky 1995 a 2013, dohromady tak měli data o více než milionu žen (přesně 1 061 997). Studii publikovali v prestižním časopise JAMA Psychiatry.
Výsledky ukázaly, že různé typy antikoncepce vedou k různému zvýšení rizika deprese. Vědci porovnávali ženy, které začaly užívat danou metodu antikoncepce, se „srovnatelnými“ ženami, které ji užívat nezačaly. Měřili, o kolik se u žen, které začaly používat antikoncepci, zvýšila šance, že jim budou předepsána antidepresiva.
- U žen užívajících kombinovanou perorální antikoncepci stoupla míra rizika (RR) o 23 %.
- U uživatelek progestogenových pilulek stouplo riziko o 34 %.
- U uživatelek antikoncepčních náplastí (norgestolmin) stouplo riziko o 100 %.
- U uživatelek vaginálního implantátu (etonogestrel) stouplo riziko o 60 %.
Relativní riziko (RR) předepsání antidepresiv a deprese u různých typů antikoncepce (vlevo všechny ženy, vpravo pouze uživatelky 15 - 19 let)
Nejvíce ohrožené jsou mladé dívky
Se stoupajícím věkem uživatelky antikoncepce klesá míra relativního rizika deprese
Nejvíce přitom riziko stouplo u adolescentních dívek (15 - 19 let). Užívání kombinované antikoncepční pilulky u nich zvýšilo relativní riziko deprese (respektive stavů, na které lékař předepsal antidepresiva) o 80 %. U adolescentních uživatelek progestogenových pilulek stouplo relativní riziko dokonce o 120 %.
Nejčastěji se depresivní stavy projevily (či vyústily v předepsání antidepresiv) šest měsíců od chvíle, kdy ženy začaly užívat antikoncepci.
Nečastěji začaly uživatelky antikoncepce používat antidepresiva tři až šest měsíců po nasazení antikoncepce
Pomůže tato studie změnit pohled na antikoncepci?
Spisovatelka Holly Grigg-Spallová, která dlouhodobě upozorňuje na problémy spojené s hormonální antikoncepcí, velkou studii vítá jako něco, co doktoři již nebudou moci ignorovat. „Byla jsem napřed nadšená, že existuje takto významná studie. Ne kvůli mně, ale kvůli stovkám žen, se kterými jsem během svého výzkumu mluvila. Neočekávané změny nálad jsou hlavní důvod, proč ženy přestávají brát hormonální antikoncepci během prvního roku používání. A teď je tu konečně rozsáhlá, dlouhodobá studie. Taková, kterou prý potřebuji, abychom se o tomto problému mohli vážně bavit.“
Proto ji prý zklamalo, že někteří lékaři chtějí výsledky této studie vysvětlit nikoli jako problém antikoncepce, ale spíše jako problém „nešťastně zamilovaných náctiletých dívek“.
To je třeba názor psychiatričky Catherine Monkové: „Je možné, že to ukazuje na souvislost mezi láskou a depresí. (...) Nejvyšší zvýšení bylo pozorováno u adolescentů, pro které může být snaha najít partnera na prvním místě,“ spekuluje Monková z Columbia University (nepodílela se na studii). To ale podle výzkumníků, kteří studii publikovali, není příliš pravděpodobné, neboť nejčastěji mládeží používanou metodou proti početí jsou v Dánsku kondomy, nikoli antikoncepce, které podle studie zvyšují relativní riziko deprese (viz statistiky v časopise Sexually Transmitted Infections).
Autoři studie doufají, že jejich výzkum povede k podrobnějšímu prostudování tohoto pojítka mezi antikoncepcí a depresí. Někteří lékaři také zdůrazňují, že by tato samotná studie neměla být důvodem k tomu, aby ženy, které užívají hormonální antikoncepci, okamžitě přestaly: „Studie ukazuje korelaci, nikoli kauzalitu,“ domnívá se doktor Channa Jayasena. Při tak velkém vzorku, jako v případě dánské studie, je ovšem těžké přestavit si, že by byl sledovaný vztah způsobený nějakou statistickou anomálií.
Výsledky by rozhodně neměly vést k panice. Dánská data ukazují, že každý rok přibližně dvě ze stovky sledovaných žen dostaly předepsaná antidepresiva a tři ženy z tisíce byly hospitalizovány kvůli depresi (jde o přibližný údaj, který jsme přepočítali z údajů uvedených v jiných jednotkách). Studie tedy rozhodně neříká, že každá uživatelka antikoncepce bude trpět depresemi. Lékaři by však už neměli brát stížnosti žen na lehkou váhu, vazba mezi antikoncepcí a depresemi se ukázala jako zřejmá.
Aktualizace: Do článku jsme doplnili komentář k alternativnímu vysvětlení.
