Ukázka z knihy PostSecret

Ukázka z knihy PostSecret | foto: Pavel Kasík

Svěřte své tajemství internetu. Odhalte tajemství jiných

  • 9
Komunitní umělecký projekt, skupinová terapie, lidské příběhy nebo legrace? Díky blogu Post Secret můžeme vstoupit do tajemného a křehkého zákoutí lidských tajemství.

Na světové síti se nachází asi 150 milionů blogů. I v takové záplavě je ale možné, aby se objevil zcela originální nápad, který žije svým vlastním životem a baví, šokuje a pomáhá tisícům lidí na světě. Řeč bude o stránce PostSecret.com, která je zajímavým prostředníkem mezi světem pohlednic a světem internetu. A především dává nahlédnout do lidských duší. Někdy hlouběji, než bychom čekali.

Svěřte se

Máte někdy pocit, že vám nikdo nerozumí a že nemůžete nikomu povědět svá tajemství, ale rádi byste je ze sebe dostali? Rozhodně nejste sami. Blog PostSecret existuje právě díky tisícům lidí, kteří si udělali čas a svěřili svoje tajemství papíru. Výsledné pohlednice plní schránku Franka Warrena, zakladatele a duchovního otce této myšlenky.

Umělecký projekt rozpoutal pestrou lavinu pohlednic z celého světa. Stránka PostSecret.com slaví dva roky svojí existence. Právě první lednový den roku 2005 založil Frank Warren s použitím služeb serveru blogger.com a jednoduché černobílé šablony blog, který se stal jedním z deseti nejnavštěvovanějších blogů na světě. Původní plán bylo stvořit komunitní umělecké dílo, do kterého by se mohl každý zapojit svým výtvorem.

postsecret.blogspot.com


Instrukce jsou jednoduché

"Svěřte svoje tajemství. Jste zváni, abyste anonymně přispěli svým tajemstvím do komunitního uměleckého projektu. Vaše tajemství může být lítost, strach, zrada, touha, vyznání, přiznání nebo vzpomínka na ponížení z dětství. Odhalte o sobě cokoli, pokud je to pravda a pokud jste to ještě nikomu neprozradili," stálo na prvních pohlednicích, které dal Frank natisknout v říjnu roku 2004.

Kniha PostSecret

Rozdával je v metru, nechával je položené v galeriích, vkládal je mezi stránky knih ve veřejných knihovnách. Na předtištěné pohlednici byla jeho adresa a také tipy pro tvorbu takové pohlednice. "Buďte struční – čím méně slov, tím lépe. Pište čitelně – použijte velká, výrazná písmena. Buďte tvořiví – ať je pohlednice vaším plátnem."

Kdopak to asi psal a proč?

Za každým z obrázků se skrývá neznámý člověk, který věnoval svůj čas, aby svěřil své tajemství ostatním a možná tak sám sebe lépe poznal. Právě faktu, že se jedná o "staromódní" poštovní službu a obvykle také skládání tajemství do koláže pomocí nůžek a lepidla, možná vděčíme za často až podivuhodně vysokou uměleckou úroveň pohlednic. Vizuální stránka může hrát velkou roli a PostSecret se tak odlišuje od služeb www.zpovednice.cz nebo www.grouphug.us, kde anonymní autoři publikují pouze své texty, což není zdaleka tak časově náročné a může vést k zahlcení. Zdá se, že čas vynaložený na tvorbu a poslání pohlednice se spolu s Frankovým výběrem zasloužil o působivost a výjimečnost blogu PostSecret.

Kniha PostSecret

Frank zdůrazňuje, že každé z tajemství je jedinečné a má svůj příběh. "Jedna z prvních pohlednic, které jsem dostal, byla popsaná dvěma seznamy toho, co koupit. A teprve v rohu se krčil nenápadný nápis ‚Stále se nemohu smířit s tím, co se ze mě stalo‘. Představil jsem si, že tato osoba sváděla vnitřní souboj, zda pohlednici poslat, nebo ne. Dokonce ji dvakrát použila jako papír pro seznam věcí k nakoupení. Ale touha vyrovnat se s bolestivou pravdou byla tak silná, že ta osoba nakonec sebrala odvahu a tajemství svěřila."

Jsme stejné krve

Kromě obrázků pohlednic se na blogu také místy objevují krátké texty, reagující na jednotlivé pohledy. Bývá to třeba přiznání se ke stejné vášni nebo provinění, vyjádření pochopení nebo povzbudivá rada, sdílení vlastní zkušenosti. Jsou to úryvky z emailů, které Frankovi denně chodí. Někdy je reakce stejně silná, jako samotné tajemství. Právě jeden z těchto citátů myslím vystihuje přínos, který PostSecret může mít pro čtenáře i autory pohlednic: "Věci, které z nás dělají někoho odlišného, jsou vlastně věci, díky kterým jsme všichni stejní."

Prostor pro poznání ostatních i sebe

Svou jednoduchostí představil PostSecret jedinečný způsob sdílení velmi intimních sdělení a trýznivých tajemství na jedné straně, na druhé straně dal prostor pro vyjádření radosti nebo povzbuzení. Učarovalo mi, jak mohou jednoduchá sdělení přimět k zamyšlení a vzbudit velkou škálu emocí. Když se Franka zeptali, podle čeho vybírá týdenní dávku pohlednic, odpověděl, že "čtenáři mají nejradši od všeho trochu: sexuální, filosofické, humorné, lítostné i veselé. Mají rádi tajemství se silným a originálním sdělením."

Kniha PostSecret

A o originalitu opravdu není nouze. "Rád močím, když plavu", "Vždycky jsem chtěl vykrást banku.", "Dal jsem své vegetariánské sestře jídlo s hovězím" nebo "Raději bych dostala rakovinu kůže, než abych nebyla opálená" kontrastují s mnohem vážnějšími tématy. "Nikdy mi nedala ani šanci", "Potřebuji se změnit", "Někdy si přeji, abych dostal rakovinu plic, pak by snad moje matka přestala kouřit." Často je úpěnlivost textu i obrazu tak silná, že se čtenář musí zastavit a prožít alespoň část toho, co asi prožívá autor pohlednice. Pohledy vyprávějí příběhy smutné i radostné, nešťastné i šokující, nechutné i kouzelné.

Frank sám pracoval několik let jako dobrovolník na americké obdobě Linky bezpečí, hopeline.com, kde se snaží nabídnout po telefonu pomoc lidem, kteří uvažují o spáchání sebevraždy. Jistě je tedy rád i za pohlednici "Jsem vděčný psychiatrovi, který mi tenkrát řekl, že budu v pořádku. Zachránil mi život." Fank dodává, že jej vždy naplňuje nadějí, když vidí, jak se bolest, vyjádřená v pohledech, proměňuje v poučení, posílení, očištění nebo povzbuzení. Pro autora, který ze sebe tajemství konečně dostal, i pro čtenáře.

"Jsou dva druhy tajemství. Ta, která skrýváme před ostatními, a ta, která skrýváme před námi samými."
Frank Warren


Neobyčejná kniha z obyčejných pohledů

Každou neděli se na blogu PostSecret.com objeví nová várka tajemství. Pravidelní čtenáři tak mají vždy týden na to, aby si dvě desítky pohlednic prohlédli. Starší pohlednice z webu mizejí, možná i kvůli působivosti těch, které jsou vystavené, a také asi proto, že Frank nyní vydal už třetí sbírku těchto pohlednic. My jsme měli v redakci první z těchto knížek, nazvanou "PostSecret: neobyčejná přiznání z obyčejných životů." V knize je několik stovek pohlednic, proložených místy citáty. Podobně jsou na tom i další dvě knihy.

Kniha PostSecretKniha PostSecretKniha PostSecret



Kniha PostSecretKniha PostSecretKniha PostSecret



Kniha PostSecretKniha PostSecretKniha PostSecret



 

Kromě knih pořádá Frank také mnoho výstav, na kterých jsou k vidění originály pohlednic. Frank Warren si prý přeje, aby pohledy do jeho schránky nikdy proudit nepřestaly: "Tenhle projekt se nedá přesně zařadit. PostSecret mě hluboce dojímá, a pokud bude dojímat i ostatní, bude pokračovat."

A co vy? Máte co říci?

Komické jsou situace, kdy se pohlednice dostane namísto do schránky Franka Warrena  v Marylandu do nesprávných rukou. Jedna pohlednice např. nese nápis "Kradu kancelářské potřeby už několik let, ten ťulpas šéf si toho ani nevšiml." K pohlednici byl přilepen papírek hlásající: "Šéf našel tuhle pohlednici u mě na stole a vyrazil mě. Ten ťulpas budu nejspíš já..."

"Poslal jsem tajemství omylem tomu člověku, kterého se týkalo," stěžuje si jiný z autorů. Pro jiné je ale právě toto klíčem ke správnému přístupu k některým tajemstvím, která v sobě dusíme. "Napsala jsem všechna svá tajemství na pohlednice. A pak jsem je namísto toho poslala mým přátelům. Rozhodla jsem se, že se tajnostmi nenechám zotročit," radila jedna ze čtenářek PostSecret.

Stránka PostSecret patří k výjimečným projektům na internetu. I když nakonec žádnou pohlednici nejspíše nepošlete, můžete třeba získat odvahu a své tajemství prozradit. Do nového roku přeji mnoho splněných tajných přání.

Odkazy pro vás:

  • PostSecret - domovská stránka
  • Jedenáctiminutové video pohledů z PostSecret, doplněné hudbou a přednesem je jedním z mála způsobů, jak na internetu shlédnout i starší pohlednice
  • Frank Warren a jeho klip pro Hopeline na YouTube