Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Švýcaři vymysleli satelit, který bude dělat ve vesmíru popeláře

  9:46aktualizováno  9:46
Speciální satelit pro čištění okolí Země od vesmírného smetí chtějí do několika let vypustit Švýcaři. Zahyne spolu se zachycenými troskami.

Malé švýcarské satelity mají z okolí Země odklízet vesmírné smetí po vysloužilých raketách a družicích. V Lausanne už vzniká první prototyp "orbitálního údržbáře" nazvaný CleanSpace One.

Podle Federální polytechnické školy v Lausanne (EPFL), kde s nápadem přišli, se satelity pro odklízení trosek musí vypořádat se třemi problémy. Prvním je přizpůsobení dráhy letu cílovému objektu. 

Vizualizace satelitu CleanSpace Onem při lovu staré družice
Vizualizace satelitu CleanSpace One při zachycení staré družice

Pak musí trosku ve vysoké rychlosti zachytit a stabilizovat ji. A konečně CleanSpace by měl umět trosku nebo nechtěný satelit doprovodit do zemské atmosféry, kde by předmět shořel.

Švýcarské vesmírné středisko při EPFL už vyvíjí speciální motor, který by první problém zvládl.

Po použití vyhoďte

Zpočátku mají být vesmírní popeláři na jedno použití. Vědci však počítají s tím, že se brzy podaří vyvinout takový satelit, který bude schopen odklízet trosky opakovaně.

Prototyp satelitu stojí deset milionů švýcarských franků (téměř 209 milionů Kč). EPFL věří, že první úklidové satelity pošle do vesmíru během tří až pěti let. Jeho prvním úkolem má být odklizení jedné ze dvou švýcarských družic, které byly na oběžnou dráhu vyneseny v letech 2009 (první švýcarský satelit Swisscube) a 2010 (TIsat).

Ředitel Švýcarského vesmírného střediska Volker Gass vyjádřil naději, že v budoucnu bude vyrobena celá rodina satelitů, které budou schopny odstraňovat z oběžné dráhy různé druhy družic. "Chceme být v této oblasti průkopníky," dodal Gass.

Zařízení však zvládne pouze větší trosky, problémy ale způsobují ty menší, které lze jen těžko sledovat.

Problematická likvidace

Švýcaři samozřejmě nejsou jediní, kdo se likvidací vesmírného smetí zabývá. Například v rámci NASA již bylo vytvořeno několik projektů, které si daly za cíl čistit oběžnou dráhu.

Rozvinutá sluneční plachta Nano Sail v představě ilustrátora

Rozvinutá sluneční plachta Nano Sail v představě ilustrátora

Patří sem i v roce 2010 úspěšně vyzkoušená solární plachetnice NanoSail-D, která by mohla sloužit právě k posílání vesmírných trosek do atmosféry. (více o první misi této solární plachetnice)

Zajímavé vesmírné smetí

Nejstarším sledovaným nefunkčním objektem na oběžné dráze je druhý americký satelit Vanguard I, který byl vypuštěn 17. března 1958. Pracoval šest let.

V roce 1965 ztratil astronaut Edward White během první americké vesmírné procházky při misi Gemini 4 rukavici. Po dobu jednoho měsíce, kdy se rukavice pohybovala na oběžné dráze rychlostí 28 000 km/h, se tak stala nejnebezpečnějším oděvem v historii.

Více než 200 objektů bylo odhozeno z vesmírné stanice Mir v prvních 10 letech provozu. Většinou to byly pytle s odpadky.

Zdroj: planetsave.com

Nebo navrhovaný systém Space Debris Elimination (SpaDE), který má za pomoci přesně zaměřeného výronu vzduchu z horních vrstev atmosféry zpomalit smetí, a to by pak mohlo spadnout na Zemi. (podrobnosti v AJ zde).

Jsou však drahé, a tak se zatím volí vyčkávací taktika. Smetí na nižších oběžných drahách (200-2 000 km) totiž může nakonec spadnout do atmosféry. Zbytky obíhající výše však musí být k Zemi poslány, jinak budou kroužit kolem Země staletí i déle. 

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) tvrdí, že kolem Země se pohybuje víc než 500 000 kusů použitých stupňů raket, vyřazených satelitů a dalšího smetí o velikosti mezi 1 a 10 cm. Objektů, které mají průměr přesahující deset centimetrů a jež má NASA zaznamenané, je přitom nejméně 22 000. Z nich je zhruba 1 000 funkčních systémů.

V roce 2030 by se mělo na oběžných drahách Země podle současných odhadů pohybovat přes 30 tisíc sledovaných úlomků větších pěti centimetrů, tedy téměř dvojnásobek dnešního množství.

Kosmické smetí větší než 10 cm v roce 2008

Kosmické smetí větší než 10 cm v roce 2008

Nejvíc jich je ve výškách mezi 800-850 km nad povrchem Země. Trosky se pohybují rychlostí blížící se 28 000 kilometrů za hodinu, což je dost na to, aby způsobily závažné a trvalé škody na družicích a vesmírných plavidlech.

Při takových kolizích zase vznikají další trosky. Stalo se to například 10. února 2009, kdy americký satelit Iridium-33 explodoval při srážce s vysloužilou ruskou družicí Cosmos-2251 a přidal tak 2 000 úlomků k vesmírnému smetí.

Ohrožují i provoz na vesmírné stanici ISS. Ta musí čas od času mírně korigovat dráhu, aby se zbytkům vyhnula, nebo se musí posádka schovat do některého z modulů. (přečtěte si o půl roku starém incidentu na ISS).

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sputnik 1 na oběžné dráze
Pražské planetárium zve na setkání s ruským kosmonautem

V úterý 19. září od 18 hodin pořádá Hvězdárna a planetárium hlavního města Prahy veřejnou diskuzi s kosmonautem a ředitelem Roskosmosu pro pilotované kosmické...  celý článek

Zatmění Slunce přerušilo bitvu (ilustrační snímek)
„Noc uprostřed dne“ ukončila válku. Jak antický génius tipnul zatmění?

Úplné zatmění Slunce patří mezi nejpopulárnější astronomické úkazy, které lze na Zemi pozorovat. Ale pokud byste nevěděli, že Měsíc právě zakryl sluneční...  celý článek

Ilustrace sondy Cassini mířící do meziprostoru mezi Saturnem a jeho prstenci.
Sonda Cassini po 20 letech služby shořela v atmosféře Saturnu

Vesmírná sonda Cassini dnes ve 13 hodin 57 minut ukončila svou dvacetiletou výzkumnou misi. Sedm let jí trvala cesta k Saturnu, odkud pak posílala vědcům...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.