V roce 1994 americká FAA přerušila instalace (již certifikovaných) systémů MLS (principiálně podobné ILS ale právě umožňující různé trasy a úhly přiblížení; v Evropě je snad jen v Londýně) právě s očekáváním využívání SBAS a GBAS systémů - tedy po 20 letech se to podařilo ...

V článku asi nepadlo, že podle GPS se již běžně dá roky létat i přistávat (pokud je tím letadlo vybaveno) - jediným přínosem GBAS je výrazné zpřesnění polohy v okolí letiště a na základě toho naprogramování "nových" tras pro přistávání do autopilotů.

Pár poznámek:

Výška rozhodnutí:

- Minimální výška rozhodnutí se stanovuje tak, že pro danou kategorii letadla se počítá s jeho hybností - tedy tím, že když v této výšce pilot dá plný plyn, tak několik sekund trvá než motory naberou plný výkon a letadlo mezitím stále klesá...

- Při výšce rozhodnutí pod 100ft jde o ILS CAT III a to nemůže být řízeno člověkem (nevidí na to) - musí řídit 3 "autopiloti" (automatic landing system ALS), kteří porovnávají svoje výstupy a případně odpojí toho co selže - na dva funkční lze přistání dokončit, když selžou dva tak musí pilot okamžitě zahájit go-around (letět pryč).

Alternativa (na speciální povolení) je, že pilot má před sebou HUD na kterém jsou zobrazována data ILS a letí podle nich.

GBAS umožňuje vedení po odletové trase, ale ty jsou již dnes dělány se "zatáčkami" tak aby co nejvíce vyhovovali požadavkům - tedy to nic nového nepřidá.

Stejně tak to nijak výrazně neřeší "oblétávání" letiště při příletu z druhé strany - trasa je dána potřebami řízení letového provozu a pak také časem, který potřebuje posádka pro přípravu letadla na přistání (zpomalit, klapky, podvozek ...) a naopak v této konfiguraci již nemůže "řezat prudké zatáčky".

GPS antény jsou logicky na horní straně - trup letadla částečně dokáže odstínit rušení ze země, ale anténa pro GBAS musí být dole - tedy by se mohla stát terčem rušení, ale nemělo by to vést ke kritické situaci - jen to bude nepoužitelné, jako kdyby teď někdo rušil vysílání ILS.

Možná budu za pitomce, ale hluk je daleko větší při startu, kdy motory jedou na 100% a ne při přistánání na zvýšený volnoběh. Ano start je plný knedlík a rychle do výšky, přistání je dnes většinou po 3° lajně. A jestli se letí v přímce nebo krouceně je v zásadě jedno, protože okolí dnešních letišť je zabydleno víceméně rovnoměrně. Řešení by bylo přistávání s větším sklonem, ale to je zase nebezpečnější právě při horším počasí - pilot má vyšší klesací rychlost a prosednutí po přidání plynu je významě větší.

Takže k nadpisu článku - okolí letišť s letadly tišší nebude.

Ono jde spíš o tu dráhu - co jsem pochopil, tak nebudou muset letět rovně už několik kilometrů před prahem dráhy, ale i bokem a srovnat to blíž.

To bude lidem při přistání špatně :-D

V letadle ty oblouky snad nejsou tolik cítit - při zatáčení působí odstředivá síla a ta se vyrovná nakloněním letadla. Akorát nemusí být vždycky příjemné se přitom dívat z okna.

takhle se přistává v oblastech, kde hrozí odstřelování nepřítele

Např. Air Force One v Iráku.

Jo, a mimo jakoukoliv techniku, v Honeywellu nemůžou sedět žádní hlupáci na vedoucích pozicích, když ví, že v ČR je nejlepší podpora vnímání firmy zaměřené na sofistikovanou techniku spolupráce s Technetem.

Největší problém s hlukem z letiště mají Ti, kteří si vedle postavili barák a teď jsou překvapeni, že jim za humny lítaj letadla.

Neznám statistiky, pokud k tomu nějaké existují, jestli jsou ti nejhlasitější odpůrci lumeni, kteří si postavili barák v náletové zóně, ale když zauvažuješ logicky, tak okolí velkoměst, kde se letiště zpravidla budují, jsou hustě osídlená a intenzivně využívaná už od dob, kdy se ta města ještě vlezla do zdí.

Neorzumím jedné věci. Hladina pro rozhodnutí 0. Doteď jsem si vyšší hladinu vysvětloval 2 příčinami. První samozřejmě je, že pilot neví co je pod ním a jestli není o nějaký metr níže, než mu ukazují přístroje, a druhý důvod je hybnost letadla. Jestliže letadlo klesá a pilot se rozhodne pro přerušení přistání, přidá výkon, tak nějakou dobu (a nějaké výškové metry) trvá, než letadlo klesání vyrovná do alespoň vodorovného letu. Tohle mne ale vylučuje nulovou výšku pro rozhodnutí, kor při strmějším klesání.

Jak to tedy je?

a co teprve ze muze dojit k prosednuti kvuli povetrnostnim podminkam? to je prece dalsi duvod ne?

Nejsem si jistý zvýšením efektivity, dráhu rychleji startující ani přistávající letadlo neopustí, připočítám-li i povinné rozestupy z důvodů turbulencí způsobené větším letadlem, tak efektivita bude při nejlepším stejná.

Co třeba lety za mizerného počasí, oblétávání letiště kvůli tomu aby se letadlo dostalo s dostatečnou rezervou vzdálenosti od letiště dostalo na sestupovou dráhu apod... Tohle ušetří dost času i pro normální let... pokud v Praze přistává letadlo letící z německa/francie, a má přistát od východu, pak musí udělat navíc cca 10-20 minutové kolečko.

Jenom bych doplnil, že nutnou podmínkou, aby pilot mohl na hladině rozhodnutí (decision height) pokračovat v přistávacím manévru, je vizuální kontakt s dráhou (resp. světly), nemůže si v šedesáti metrech říct, že za deset metrů mrak končí a pak to nějak dopadne

Proto se DH tlačí dolů (v extrémním případě až na nulu), aby se dalo lítat i za jindy nemožného počasí.

Jo z těch co se rozhodnou jít pod DH pak bývají hrdinové dokumentů s názvem Letecké katastrofy

No jestli jim vadí hluk, stačí vypnout motory. Ono to letadlo umí i docela obstojně plachtit

No ikdyž by lidi v okoklí letiště pro změnu rušili časté výjezdy sanitních a hasičských vozidel

Tak opravní letadlo zase tak dobře neplachtí, spíš jako padák.

https://en.wikipedia.org/wiki/Gliding_flight#Glide_ratio